V únoru Poslanecká sněmovna odložila start systému základních registrů veřejné správy. Jeden z pilířů eGovernmentu se tak má místo července 2011 uvést do »ostrého« režimu až o rok později. Ministerstvo vnitra nechce riskovat, aby spuštění základních registrů provázely podobné zmatky, jaké se v praxi projevily při loňském zavedení datových schránek.
Proč se tak stalo, i o tom jsme hovořili s náměstkem ministra vnitra pro informatiku Ing. Jaroslavem Chýlkem.
Byla tato obava jediným důvodem, proč ministerstvo podpořilo poslanecký návrh na odložení projektu?
K posunu o rok dochází hned z několika důvodů. Předně, tento projekt sám o sobě má už roční skluz v přípravě a provedení výběrových řízení na dodavatele příslušných informačních systémů k jednotlivým registrům. Vítězové těchto tendrů v celkově odhadované výši 2 mld. Kč měli být známi už loni na podzim. Jenže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže shledal v původních zadáních - ještě z dílny našich předchůdců - některá pochybení, takže bylo třeba podmínky soutěží opravit. Zatím je Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vybrán dodavatel informačního systému pro registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN). Vyhodnocený tendr na dodavatele informačního systému pro registr osob (ROS) má už i Český statistický úřad. Ministerstvo vnitra vybírá dodavatele informačních systémů pro registry obyvatel (ROB) a práv a povinností (RPP), jakož i samotný informační systém základních registrů (ISZR). Protože se nám sešlo více nabídek, proces jejich hodnocení je značně náročný. Navíc nevíme, zda výsledek tendrů nakonec ještě nebude napaden odmítnutými dodavateli. Na druhou stranu boj mezi uchazeči tlačí ceny nabízených systémů dolů, takže se nám určitě podaří ušetřit značnou část finančních prostředků, které byly původně na tyto účely vyčleněny.
Dalším důvodem odkladu je, že chceme mít naprostou jistotu, že data obsažená ve stávajících agendových systémech, která jsou vstupními informacemi pro budoucí základní registry, jsou přesná a spolehlivá. Ukazuje se totiž, že stávající databáze nejsou ve zcela stoprocentním pořádku. Proto se teď koná i jejich verifikace a vzájemné porovnávání. Nicméně pilotní provoz registrů chceme zahájit v souladu se zákonem, tedy letos v červenci. To už by měl být nejen nainstalován příslušný hardware, ale měly by být zapojeny i agendové systémy do jednotlivých registrů. Na červenec 2012, tedy o rok později, se odkládá až samotný start ostrého provozu základních registrů.
Jak by tohoto prodlouženého období mohly využít obce?
Obcí se tyto změny dotknou ve dvojí rovině. Jednak budou uživateli dat ze základních registrů, jednak editory některých z nich, například dat v registru obyvatel. Už od loňského října platí výzva č. 6 k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu (IOP), a to na Rozvoj služeb eGovernmentu v obcích, konkrétně na budování technologických center obcí s rozšířenou působností. Celkem je na tuto výzvu s pomocí Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) alokováno přes 1,1 mld. Kč, přičemž příjem žádostí bude ukončen letos 31. května. Technologická centra »trojkových« obcí mj. mají napomoci k další elektronizaci výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě, realizaci transakcí elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení umožňujících zvýšení využívání eGovernmentu v podmínkách územní veřejné správy. Důležitá bude role těchto center při zavádění elektronické spisové služby, datových úložišť, rozhraní na datové schránky apod. Od obcí s rozšířenou působností přitom očekáváme i jejich spolupráci - vždy však na základě dobrovolnosti z obou stran - s dalšími obcemi v jejich správním obvodu. Takže doporučuji nyní využít možností, které tato výzva obcím poskytuje, a plně se soustředit na dotvoření územní technologické infrastruktury nezbytné pro elektronizaci výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě. Je čas i na to, aby se obce z jednoho správního obvodu mezi sebou už domlouvaly, jak spolu budou případně v tomto směru spolupracovat, jak by mohly společně vzdělávat své úředníky v rámci eGovernmentu, vyplatí-li se jim třeba společně řešit spisovou službu apod.
Chtěl bych však ještě připomenout, že koncem letošního ledna Ministerstvo vnitra vyhlásilo v rámci podpory IOP i výzvu k podání nabídek pro realizaci podlimitní veřejné zakázky Zefektivnění realizace výzvy IOP 2.1 - Technologická centra krajů. Výzva je zaměřena na šest oblastí - podporovaných aktivit, v jejichž rámci je nutno zajistit soulad projektů a jejich integrovatelnost s centrálními projekty s využitím typového projektu pro jednotlivé aktivity s patřičnou individualizací podle potřeb jednotlivých krajů. Jde o tyto podporované aktivity: Elektronická spisová služba; Digitální mapa veřejné správy; Digitalizace a ukládání dat; Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS; Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence a Zřízení technologického centra na úrovní kraje včetně zajištění povinných služeb. Celkem je na tuto výzvu alokováno 14krát zhruba 150 milionů korun.
V ostrém režimu však už jsou datové schránky. Jak hodnotíte první měsíce jejich využívání obcemi?
Obecně řečeno, obce nenechaly přípravu na spuštění schránek na poslední chvíli a jejich využívání se od samotného začátku zhostily podstatně lépe než centrální úřady. Samozřejmě si uvědomujeme, že obce se přitom potýkaly - a někde dosud potýkají s mnoha problémy. Ne všechny tyto potíže lze přičíst jen na vrub nezkušenosti či neznalosti lidí na radnicích. Snad všude bylo třeba upravit spisové služby, vypořádat se s nastavením elektronických podpisů apod. Možná chybělo i více osvěty. Když však projekt datových schránek nabíhal, stály před námi samé nové »milníky« (nejnovějším je teď elektronická fakturace) a nezbývalo příliš mnoho času na řešení všech problémů, které se zákonitě při zavádění datových schránek v praxi projevily. Proto nyní děláme »velký úklid«, abychom tyto nedostatky rychle a ke spokojenosti uživatelů schránek odstranili. Už k tomu u nás na ministerstvu vznikly dvě pracovní skupiny: Jedna se zabývá technickým řešením, druhá pracuje na úrovni legislativy, přičemž máme zájem zapojit do jejich činnosti i zástupce obcí a měst. Něco určitě půjde napravit rychle vyhláškou Ministerstva vnitra. Bude-li však nutno sáhnout k vyšší normě a legislativní řešení nechat schválit zákonodárci, prosím o určitou trpělivost. Současný Parlament už to totiž do květnových voleb určitě nezvládne. Problémem k řešení je třeba archivace elektronických dokumentů. Archivace jedné elektronické zprávy dnes vychází zhruba šestkrát dráže než archivace zprávy v listinné podobě, a neposkytuje ani jistotu, že za nějakých padesát let někdo vůbec bude schopen takovou zprávu otevřít a přečíst.
Naopak zbytečné nejasnosti dosud někde panují kolem autorizované konverze dokumentů. Přitom ji lze provádět nejen na obecních úřadech, kde si zřídili Czech POINT, ale i na všech ostatních radnicích - dokonce to zákon vyžaduje. Bohužel, zjišťujeme, že zvláště některé menší obce, kde Czech POINT nemají, tvrdí, že ony tuto konverzi přece zajišťovat nemohou. Právě nyní jsme obce, u nichž jsme zjistili, že autorizovanou konverzi neprovádějí, obeslali dopisem, v němž je na jejich zákonnou povinnost upozorňujeme. Mohou přece využít například nástroje Czech POINT@Office, díky němuž lze autorizovanou konverzi pořídit i z toho nejmenšího úřadu. Pravda, v neveřejném režimu. Obce, které autorizovanou konverzi nevyužívají, nebudou sankcionovány - ani na to zákon nepamatuje. Nicméně měly by vědět, že využívat tuto možnost je hlavně v jejich zájmu.
Zatím za odeslané datové zprávy platí stát. Bude tomu tak i v budoucnu?
Nyní poplatek 18 Kč za každou datovou zprávu platí stát. Za »trochu lepší e-mail« je to ovšem podle mého názoru přemrštěná cena. Perspektivně má však činit 10 Kč, a to v návaznosti na to, jak se bude zvyšovat množství datových zpráv, které celým systémem projde. Ve Všeobecné pokladniční správě jsou na tyto účely alokovány finanční prostředky, takže letos rozhodně žádná změna nenastane. A do budoucna? Zatím jsem nezaznamenal žádné úvahy o tom, že by se takto nastavený systém měl změnit.
Je 4070 obecních úřadů, kde už funguje Czech POINT, hodně, nebo málo?
Je to hodně a těší nás, že kontaktní místa veřejné správy fungují jak ve statutárních městech a obcích s rozšířenou působností, tak v mnoha »dvojkových« či dokonce »jedničkových« obcích. Obce a města dosud vydaly prakticky polovinu ze všech 2,78 milionu výpisů k letošnímu 21. 2. Toto množství dokazuje, že systém Czech POINT je velice efektivní. Jsou to rovněž obce, kdo nás tlačí do dalších funkcionalit. Už brzy tak lze například očekávat napojení sítě Czech POINT na zdravotní pojišťovny, čímž bude možné získat výpis o bezdlužnosti v systému veřejného zdravotního pojištění, tedy důležitý doklad pro účast v každém výběrovém řízení. V rámci systému Czech POINT se chystá i vydávání virtuálních obálek, aby občané nemuseli pro přihlašovací údaje do datových schránek chodit na poštu, ale aby jim stačilo navštívit obecní úřad. Každopádně však stát za současné situace peníze na podporu dalšího rozšiřování sítě Czech POINT v obcích už nemá a otevřeně říkám, že k tomu naše ministerstvo ani žádnou novou výzvu nechystá. Ale připomínám, že důsledně trváme na tom, aby se každá služba, kterou Czech POINT poskytuje, dostala do zpoplatněného režimu, a obec si tak alespoň část svých nákladů mohla pokrýt. Koneckonců, jde o službu, která významně zvyšuje komfort občanů a obce by k ní měly i takto přistupovat.
ZÁKLADNÍ REGISTRY VEŘEJNÉ SPRÁVY
Registr obyvatel (ROB bude obsahovat základní údaje o občanech a cizincích s povolením k pobytu. Mezi tyto údaje patří: jméno a příjmení, datum a místo narození a úmrtí a státní občanství.
Registr práv a povinností (RPP) obsáhne referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci, mj. oprávnění k přístupu do k jednotlivým údajům, informace o změnách provedených v těchto údajích apod. Má být garancí bezpečné správy dat občanů a subjektů vedených v jednotlivých registrech.
Registr osob (ROS) bude shromažďovat údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci i o nekomerčních subjektech, jako jsou občanská sdružení a církve.
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN bude spravovat údaje o základních územních a správních prvcích.
ZDROJ: MV ČR
Kontaktní místo veřejné správy Czech POINT úspěšně funguje rovněž na radnici v Bílovci na Novojičínsku. Do předposledního únorového pátku tam na všech jeho pracovištích dosud vydali celkem více než 2700 výpisů, nejvíce z rejstříku trestů (1203) a katastru nemovitostí (1196). Provedli tam však už také dvě autorizované konverze dokumentu na žádost občana a 24 autorizovaných konverzí z moci úřední. FOTO: JIŘÍ VELKÝ
Ing, Jaroslav Chýlek byl náměstkem ministra pro informatiku jmenován loni v říjnu. Profesně se dlouho pohybuje v oboru informačních technologií, ale má zkušenosti i z veřejné správy. Ještě donedávna byl radním ve Frýdku-Místku. Kvůli náročné práci v Praze tuto funkci opustil, členem zastupitelstva města však zůstal nadále. FOTO: ARCHIV
