Podle novelizovaného správního řádu je správní orgán povinen ustanovit neslyšícím účastníkům řízení tlumočníka českého znakového jazyka, případně prostředníka schopného dorozumět se s nimi pomocí komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka podle jejich vlastní volby. Mohou při zajištění této povinnosti pomoci informační technologie?
Olidech se sluchovým postižením se veřejnost často domnívá, že se všichni dorozumívají pomocí znakového jazyka. Také legislativa donedávna jako by znala jen občany, kteří používají znakový jazyk či znakovanou češtinu.
DESET SYSTÉMŮ PRO VOLBU
Předloni v říjnu však nabyla účinnosti novela zákona č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, která uvádí deset systémů, mezi nimiž si lidé s postižením sluchu mohou volit podle své potřeby. Reagovala tak na fakt, že mezi těmito našimi spoluobčany je více těch, kdo nekomunikují znakovým jazykem. Pro velkou část z nich je optimálním řešením převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase, což je jedním z deseti možných komunikačních systémů.
Potřebuje-li správní orgán zajistit tlumočníka znakového jazyka, můžet se obrátit na Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící (www.asnep.cz/tlumoceni). To má v databázi čtyři desítky tlumočníků (ale ne ze všech krajů) a obdrží-li žádost včas, obvykle umí tlumočníka obstarat.
Pokud to dovolí charakter jednání a v jednací místnosti je k dispozici počítač s připojením k internetu a s webovou kamerou, lze využít i tlumočení do znakového jazyka on-line. Tuto službu poskytuje bezplatně Agentura Profesního Poradenství pro Neslyšící (APPN, www.appn.cz).
NASTUPUJE PŘEPIS MLUVENÉ ŘEČI
Jenže co když neslyšící občan neznakuje, jak tomu bývá hlavně u lidí, kteří ohluchli v dospělosti? Řešením může být schopná písařka, která řeč úředníka neslyšícímu občanu přepisuje na počítači. Není-li po ruce či jde o jednání, které si vyžaduje rychlopísaře, je možné požádat o přepis Českou unii neslyšících (ČUN).Ta začala zajišťovat přepis mluvené řeči (viz www.prepis.cz) díky podpoře z Nadace Vodafone ČR.
Převod mluvené řeči do písemné podoby probíhá zpravidla tak, že přepisovatel přepisuje mluvenou řeč na počítači a záznam se ihned promítá přes projektor na plátno, aby jej mohli sledovat všichni přítomní. V případě malé skupinky či jednotlivce mohou neslyšící vidět přepis přímo na notebooku přepisovatele.
»Uskutečnili jsme už více než 120 přepisů, a to na akcích nejrůznějšího druhu, abychom získali co nejpestřejší zkušenosti,« uvádí Ing. Martin Novák, viceprezident ČUN. »Bylo mezi nimi i osm soudních přelíčení a několik jednání na ministerstvech či v Parlamentu ČR, nedávno dokonce ČUN zajišťovala přepisovatele pro simultánní přepis přestupkového řízení u Magistrátu města Pardubic.« I když jsou přepisovatelé z více míst, zatím nepokrývají celou ČR. Bylo by proto optimální moci přepisovat na dálku, on-line, aniž by museli písaři být přímo na místě jednání, podobně jako to dělají tlumočníci znakového jazyka APPN.
INTERNETOVÁ TELEFONIE NA SCÉNĚ
Přesně takový cíl si vytkl projekt eScribe, který podpořila opět Nadace Vodafone. V jeho průběhu výzkumné a vývojové centrum ČVUT již vyvinulo technické zázemí pro to, aby takové on-line přepisy byly možné. Ostré testování této technologie začíná v březnu 2010. K přepisovateli se nyní hlas dostává přes internetovou telefonii a neslyšícím je text, který přepisovatel produkuje, dostupný on-line na webové stránce. Mohou ho tedy číst kdekoli se právě nacházejí, pokud tam je připojení k internetu.
V případě úředního jednání to znamená, že úředník mluví do mikrofonu, jeho hlas se pomocí IP telefonie přenáší do sluchátek přepisovatele, který může sedět u počítače třeba doma, a přepisovaná řeč se ihned zobrazuje na webové stránce, která je nastavená na počítači v úřadě. Neslyšící občan text sleduje, a může tak ihned reagovat na úředníkovu řeč.
Techničtí fanoušci asi namítnou, proč nepoužít automatický převod mluvené řeči do textu? Vždyť již v ČR existují dva komerční programy, které to dovedou (viz Moderní obec č. 2/2009). Bohužel, tyto programy zatím ještě nejsou pro simultánní převod řeči dost přesné. Jsou vhodné v situacích, kdy mluví, přesněji řečeno diktuje jeden mluvčí a po automatickém převodu diktátu do textu lze ještě provést korekturu.
Nicméně i touto cestou chce Česká unie neslyšících do budoucna jít. Ve druhé fázi projektu eScribe přibírá ČVUT jako partnera společnost Newton Technologies, která rozšíří funkčnost diktovacího programu NewtonDictate o možnost on-line korektur během převodu mluvené řeči do textové podoby. Zda je to správná cesta, to teprve ukáže průběh projektu.
V případě malé skupinky či jednotlivce (například u soudu nebo na úřadě) mohou neslyšící sledovat přepis mluvené řeči přímo na notebooku přepisovatele.
FOTO: AUTOR
