V Praze-Slivenci se zdařilo něco zcela výjimečného: Rekonstrukce a dostavba tamní základní školy úspěšně kombinuje úspory energie, ekologická i hygienická hlediska. Výsledkem je nízkoenergetická škola, svým řešením zcela ojedinělá v celé republice.
Odborníci hovoří s obdivem o tomto projektu kvůli jeho komplexnosti a uceleném ekologickém řešení. Unikátnost spočívá i v systému větrání, který vychází z principů pasivních domů. Rekonstrukce školy probíhala v tzv. správním pavilonu, v němž sídlí vedení školy a je zde také kuchyně a jídelna.
CO A JAK SE STAVĚLO
Správní pavilon byl při rekonstrukci propojen s pavilony učebními, vznikly dvě nové učebny pro žáky a nové prostory pro učitele. Byl vybudován rovněž bezbariérový přístup do budovy. Celý objekt se důkladně zateploval, konkrétně 25centimetrovou vrstvou minerální vaty, a to včetně sklepa. Zateplení sklepa bylo podle starostky Slivence a iniciátorky celého projektu, RNDr. Jany Plamínkové, vůbec největším technickým problémem. Všechna okna jsou vyměněna za nová, výrazně kvalitnější a energeticky úspornější s trojskly.
Nová střecha je ozeleněna teplomilnými rostlinami - jde o rozchodníky a další nenáročné rostliny. V zimě to zatím není znát, ale jakmile vysvitne slunce, bude působit velmi krásně. Ojedinělé jsou i slunolamy: Jde o přesah střechy, který umožní v místnostech orientovaných na jih sluneční záření v létě odstínit, zatímco v zimě pomůže nízké slunce budovu vyhřívat. Zelená střecha zachytí většinu dešťové vody, ta zbylá je svedena na nádvoří, kde se zasákne do k tomu určených jam.
Vlastní rekonstrukci dělala polská firma, která vzešla z výběrového řešení jako nejlevnější, a to výrazně. Starostka Plamínková říká, že zpočátku jim to připadalo až trochu riskantní, ale pak získali o firmě kladné reference s tím, že má se stavbami nízkoenergetických budov už určité zkušenosti. Vlastní průběh stavby, která trvala od 15. dubna do 30. listopadu 2009, je potvrdil.
ÚSPORY JSOU FANTASTICKÉ
Rekonstruovaný objekt je veden jako nízkoenergetický, ale k tomu, aby se mohl označit za pasivní, mu chybí opravdu jen velmi málo. Z původní spotřeby tepla na vytápění 230 kWh na metr čtvereční za rok se spotřeba snížila na pouhých 21 kWh - pro nízkoenergetické budovy to má být pod 50 kWh, pasivní dům musí mít spotřebu pod 15 kWh. Plně se využívá technické řešení využívané v pasivních domech: Je tam instalována větrací jednotka s rekuperací, tj. vydýchaný vzduch před svým vypuštěním ven předá teplo nově přiváděnému čerstvému vzduchu.
V pasivních domech nemusí být prakticky vůbec tělesa ústředního topení, nebo bývají jen minimálně. Ve slivenecké škole tato tělesa jsou všude; topí se plynem.
Konečně třetí malý rozdíl spočívá v objemu vyměněného vzduchu: Laicky řečeno, v pasivních domech je nutné vyměnit za hodinu 0,6 jeho obsahu, což je hodnota, které slivenecká škola stoprocentně nedosahuje.
Vyjádřeno v penězích uspoří zateplená škola Slivenci ročně 180 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že na energetickou část rekonstrukce vydala městská část něco přes 500 tisíc, vrátí se jí tato částka už za dva a půl roku.
PENÍZE A FINANCOVÁNÍ
Celkové náklady na tento projekt činily jedenáct milionů korun. Z Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost, financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj, získal Slivenec podporu 5,288 milionu určených na energetická řešení. Zbývající náklady ve výši necelých šesti milionů financovala městská část z vlastních zdrojů a sponzorských darů od dvou zde sídlících firem, ČEPS (800 tisíc Kč) a ČEZ Distribuce (150 tisíc Kč).
ZLEPŠÍ SE KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ
Starostka Plamínková velmi zdůrazňuje pozitivní efekt, který přináší stálá výměna vzduchu. »Průzkumy a měření vnitřního prostředí ve školách prokazují, že kvalita vzduchu ve třídách je nízká až alarmující. Přirozené větrání okny z hlediska hygienických požadavků nestačí. Mnohé školy se rekonstruují proto, aby se uspořila energie, ale na kvalitu prostředí se zapomíná. Efekt bývá právě opačný, protože utěsněním obálky budovy a výměnou oken se sníží přirozené větrání netěsnostmi. Není proto divu, že děti i učitelé bývají už v polovině učební hodiny unaveni, nejsou schopni se soustředit.«
Své tvrzení dokládá malým pokusem, který se uskutečnil při prezentaci rekonstruované budovy: Firma, která systém větrání instalovala, osadila v malé místnosti, v níž bylo asi 20 osob, přístroj měřící obsah CO2. Po pouhých 35 minutách byla jeho koncentrace taková, že ji přístroj ani nebyl schopný změřit. Po zapnutí vzduchotechniky začal plynule obsah CO2 klesat.
ŠKOLA BUDE UŽ PLNĚ PASIVNÍ
Slivenec čeká - a snad už brzy - ještě jeden úkol: výstavba zcela nové mateřské školy. Ta dosavadní, pro 16 dětí a s povolením hygienika pro 20, je zcela nedostačující. Jen v poslední době se tu narodilo (i vlivem nové výstavby) 98 dětí v rodinách, které jsou tu trvale hlášeny; další jsou nebo budou v těch, které se ještě přihlásit nestihly. V této době činí tudíž potřeba pro umístění dětí do předškolního zařízení asi sto míst. Pro další školní rok se v mateřské škole uvolnilo jedno jediné místo, zatímco žádostí je asi 25.
Potřeba nového školního zařízení je tedy velmi akutní a na slivenecké radnici doufají, že na ně dostanou z pražského magistrátu potřebné peníze. Rozpočet na plně pasivní školku je 53 milionů korun. To je dokonce méně, než bývá v Praze obvyklé u »obyčejných« škol. Projekt je hotov (bude to mj. dřevostavba), územní rozhodnutí platí. »Doufám, že tentokrát peníze už dostaneme, neboť nikde jinde v Praze není situace tak kritická,« věří starostka Plamínková.
Nízkoenergetická škola v Praze-Slivenci je svým řešením zcela ojedinělá v celé republice.
FOTO: JANA PLAMÍNKOVÁ
