Zeptali jsme se představitelů čtyř měst, jak se současná nepříznivá ekonomická situace odráží v jejich rozpočtech na letošní rok. V anketě jsme jim položili následující otázky:
1. Jaký propad daňových příjmů zaznamenalo vaše město za rok 2009? Jaká je prognóza na letošek? Museli jste restrukturalizovat rozpočet na rok 2010?
2. Budete omezovat výdaje na investiční akce? Které projekty mají prioritu?
3. Uvažujete o bankovní půjčce? Zaznamenali jste přísnější podmínky poskytování úvěrů?
Ing. Jiří Pavlíček, vedoucí odboru
financí Městského úřadu Český Krumlov:
1. Meziroční propad 2008/2009 v odvodech sdílených daní dosáhl 18,7 milionu korun, tj. 15,7 %. Obce se obávají, že predikce Ministerstva financí byla příliš optimistická a na vlastní odhady prognózy nejsou potřebné údaje (například o odložených nebo snížených zálohách na daň z příjmů). Rozpočet na rok 2010 jsme proto museli restrukturalizovat ve dvou úsporných kolech. Úspory jsme hledali především v běžném rozpočtu, přesto jsme však museli z finančních důvodů část investic prozatím odložit.
2. Prioritou je financování akcí, ke kterým je přiznána dotace, odstraňování havarijní stavů a příprava zásadní rekonstrukce autobusového nádraží.
3. Nové úvěry použijeme na předfinancování dotovaných akcí (než bude po vyúčtování zaslána dotace) a na stavební práce na autobusovém nádraží. O případných dalších účelech půjčky budou ještě orgány města jednat.
Prověřování bonity klienta je od banky pochopitelně důkladnější, naše město se však zatím těší dobrému finančnímu zdraví. Proto jsou vysoutěžené obchodní podmínky (úrok) nakonec velmi dobré.
Ing. Vladislav Raška, primátor
statutárního města Děčín:
1. V roce 2009 jsme inkasovali na rozhodných daních zhruba 470,9 milionu korun a zaznamenali jsme tak propad těchto daní o 123,5 milionu korun proti schválenému rozpočtu na rok 2009, tj. přibližně 21 %. Proti upravenému rozpočtu šlo o propad zhruba 8,6 milionu korun, což je přibližně 1,8 %.
Na letošek očekáváme inkaso rozhodných daní ve výši 500,2 milionu korun v souladu s predikcí Ministerstva financí. Tento objem sice předpokládá meziroční nárůst o 6 %, nicméně je fakticky i pod úrovní roku 2007. S ohledem na tyto významné výpadky příjmů muselo město nejen v roce 2009, ale i při přípravě rozpočtu roku 2010 přikročit k významnému krácení výdajů.
2. Krácení rozpočtu se týkalo zejména provozních výdajů s tím, že byly rozpočtem zajištěny pouze v omezeném rozsahu základní potřeby města včetně krácení příspěvků příspěvkovým a jiným neziskovým organizacím. Rovněž byly omezeny mimořádné opravy, zmrazeny platy, snížena úhrada prokazatelné ztráty městské autobusové dopravy apod. Na úseku kapitálových výdajů byly pokryty pouze rozestavěné akce a jako prioritní Integrovaný plán rozvoje města Děčín.
3. V roce 2009 se město rozhodlo přijmout objemově významný úvěr ve výši 850 milionů korun na realizaci zmíněného integrovaného plánu rozvoje, zejména na spolufinancování a předfinancování dílčích projektů. Na tyto projekty bychom měli získat na základě již uzavřených smluv dotace v celkové výši zhruba 652 milionů korun, takže vlastní podíl města by měl činit přibližně 198 milionů korun.
Vedle toho město uzavřelo smlouvu o kontokorentním úvěru do výše 60 milionů korun na zajištění plynulého financování výdajů města s ohledem na časové inkaso daní v důsledku finanční krize. Dosud jsme jej čerpali v minimálním objemu a krátkodobě.
Ing. Adolf Beznoska, náměstek
primátora statutárního města Mladá Boleslav:
1. V roce 2009 činil propad skupiny daňových příjmů zhruba 80 milionů korun. Prognóza pro rok 2010 předpokládá, že objem daňových příjmů bude zhruba stejný jako v roce 2009. V průběhu roku došlo k restriktivním opatřením ve výdajové stránce rozpočtu a současně k zapojení části rezervního fondu a části portfolia města do příjmové stránky.
2. Protože letos hodláme uskutečnit projekty, na které jsme získali dotace z Evropské unie, a s přihlédnutím na velmi dobrý ukazatel dluhové služby města a nízké ceně stavebních prací, město bude investovat nadprůměrně - v částce přibližně 400 milionů korun, přičemž dotace z tohoto objemu činí zhruba 235 milionů korun. I z toho vyplývá, že prioritní je realizace projektů s dotací a z nich pak především revitalizace Staroměstského náměstí za zhruba 100 milionů korun.
3. Tento rok plánujeme přijmout dva úvěry. Jeden krátkodobý, překlenovací ve výši 224 milionů korun. Tento úvěr je určen k realizaci investičních akcí, na něž jsme čerpali dotace a který bude nejpozději v březnu 2011 splacen - město finančně zatíží jen nepatrně. Druhý úvěr bude standardní ve výši 180 milionů korun s dobou splatnosti 12-15 let. Pokryje investice, které město zaplatí v plné výši. Zaznamenali jsme již, že banky pečlivěji váží možnosti města a jeho schopnost hradit své závazky.
RNDr. Petr Hájek, starosta
města Vyškov:
1. U sdílených daní jsme zaznamenali propad ve výši více než 39 milionů korun proti schválenému rozpočtu pro rok 2009. Po velmi špatných zkušenostech s naplňováním příjmové stránky loňského rozpočtu jsme velmi obezřetně sestavovali příjmovou stránku rozpočtu na rok 2010, zejména rozpočet sdílených daní. Ten jde pouze na úroveň 86 % skutečnosti roku 2008, což představuje propad dalších téměř 30 milionů korun. U sdílených daní tedy letos počítáme s částkou 171 210 000 korun. Proto bylo nezbytné velmi výrazně omezit pro rok 2010 výdajovou stránku rozpočtu. Toto omezení se dotklo všech odvětví činnosti města.
2. Prioritní jsou pro nás již rozběhnuté a velmi důležité projekty, které plánujeme v letošním roce dokončit. Patří mezi ně výstavba splaškové kanalizace v místních částech Vyškova Lhota a Rychtářov a rekonstrukce nástupních prostor podchodu v centru města. Finanční prostředky na další akce jsou k dispozici pouze v oblasti dopravy, eventuálně na rekonstrukce chodníků a komunikací.
Budeme spoléhat i na dotace. Pokud je získáme, pustíme se do třetí etapy regenerace Sídliště Osvobození a do stavby cyklostezky na ulici Brněnská.
3. O bankovní půjčce neuvažujeme. Pozitivní pro nás je fakt, že město není zatíženo úvěrem. Rovněž letošní rozpočet počítá pouze s vlastními zdroji, byť zčásti krytými dočasným převodem z Fondu bydlení. Je to fond, do něhož plynou prostředky z privatizace městských bytů. Kromě toho, že tyto peníze používáme na opravy bytových domů v majetku města a na zkvalitnění prostředí na sídlištích, si z něj dočas-ně »půjčujeme« na investiční akce, které s bydlením nesouvisejí. Tyto peníze potom postupně do Fondu bydlení vracíme.
