Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 84/2009 do částky 98/2009). Částka 84 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2009. Vyhláška č. 276/2009 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech...
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 84/2009 do částky 98/2009).
Částka 84 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2009.
Vyhláška č. 276/2009 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
Účinnost od 1. září 2009
Částka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. září 2009.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování podané daňovým subjektem.
Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu. Veřejným rozpočtem se pro účely tohoto zákona rozumí státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu nebo Národní fond, rozpočet Evropské unie, nebo rozpočet, o němž to stanoví zákon.
Daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, peněžité plnění v rámci dělené správy. Daň zahrnuje rovněž daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně. Příslušenstvím daně jsou úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona.
Účinnost od 1. ledna 2011
Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. září 2009.
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku
Zákon upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb, práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz.
Účinnost od 1. listopadu 2009
Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. září 2009.
Zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011
Zákon upravuje přípravu a provedení sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v ČR a podmínky pro poskytování údajů z tohoto sčítání. Rozhodným okamžikem pro zjišťování údajů podle tohoto zákona je půlnoc z pátku 25. března na sobotu 26. března 2011. Sčítání podléhá každá fyzická osoba, která má v rozhodný okamžik trvalý pobyt nebo povolený přechodný pobyt na území ČR, každá další fyzická osoba, která je na území ČR v rozhodný okamžik přítomna, a nemá zde trvalý nebo povolený přechodný pobyt, každý dům, i neobydlený, každý byt, i neobydlený. Sčítání nepodléhají cizinci požívající diplomatické výsady a imunity, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které se nacházejí na území ČR a slouží k diplomatickým účelům.
Účinnost od 19. září 2009
Částka 98 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. září 2009.
Nález Ústavního soudu ze dne 10. září 2009 ve věci návrhu na zrušení ústavního zákona číslo 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny (publikovaný pod č. 318/2009 Sb.)
Ústavní soud (ÚS) návrhu vyhověl.
Vybrané právní věty nálezu: Ústavní zákon ad hoc (pro jedinečný případ) není ani doplněním, ani změnou Ústavy. Obsahově může nabýt dvou podob - buď jde o časově omezené suspendování Ústavy anebo věcnou, resp. osobní výjimku z obecné platnosti ústavní úpravy.
Doplnění Ústavy lze charakterizovat tím, že se u něj doplňované ústavní ustanovení nemění, přičemž doplňované a doplňující ustanovení nejsou rozporná. Změna Ústavy znamená zrušení, resp. částečné zrušení určitého ústavního ustanovení a případně (nikoli nutně) zakotvení ustanovení nového. Prolomením Ústavy se Ústava neruší, přičemž prolomené (v posuzovaném případě suspendované) ustanovení a ustanovení prolamující (v daném případě suspendující) jsou rozporná.
Ústavní zákon č. 195/2009 Sb. je ústavním zákonem pouze formou, ne ale svým obsahem. Obsahem je individuálním právním aktem týkajícím se nikoli obecně vymezeného okruhu adresátů a situací, nýbrž konkrétně určeného subjektu (Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006) a konkrétní situace (skončení jejího volebního období dnem voleb, jež se mají konat do 15. 10. 2009, a zkrácení lhůt podle zákona o volbách do Parlamentu ČR a podle soudního řádu správního pouze pro tento případ). Originární ústavodárce v čl. 9 odst. 2 Ústavy u principů zásadně identifikujících ústavní systém ČR postavil na stejnou úroveň princip demokratický a princip právního státu. Jak plyne z judikatury ÚS, porušení principu obecnosti zákona spadá do rámce nepřípustného narušení právního státu. Případnými výjimkami jsou buď případy přijetí aktu aplikace práva ve formě zákona (kupř. zákona o státním rozpočtu), dále případy výslovného zmocnění k vydání zákona ad hoc (kupř. ústavních zákonů vydaných dle čl. 11 a čl. 100 odst. 3 Ústavy) anebo zákony ad hoc, pro jejichž přijetí vypovídají výjimečné důvody splňující podmínky testu proporcionality (kupř. »výčtové« restituční zákony).
MGR. JAN BŘEŇ
právník
