Cizí dlažba na obecním pozemku

'- Obec je vlastníkem pozemku, na němž se nalézá účelová komunikace, jejíž část zpevňuje kamenná drť. Slouží pro tři domy jako připojovací cesta k místní asfaltové komunikaci. V sousedství účelové komunikace však koupil pozemek nový majitel a chce ji užívat k příjezdu na svůj pozemek. Při...

- Obec je vlastníkem pozemku, na němž se nalézá účelová komunikace, jejíž část zpevňuje kamenná drť. Slouží pro tři domy jako připojovací cesta k místní asfaltové komunikaci. V sousedství účelové komunikace však koupil pozemek nový majitel a chce ji užívat k příjezdu na svůj pozemek. Při geodetickém zaměření silnice jsme zjistili, že majitel jednoho z domů bez vědomí obce část účelové komunikace zakryl betonovou dlažbou, čímž se její průjezdní profil zúžil natolik, že tudy projede sotva osobní auto. Vlastník domu si stěžuje, že vozidla ničí jeho dlažbu (na obecním pozemku). Navrhovali jsme mu, že dlažbu podbetonujeme, aby nedocházelo při pojezdu k jejímu borcení. Na to ale nepřistoupil. Podle informace pověřeného obecního úřadu nemůžeme dlažbu z obecního pozemku odstranit, protože zde leží již řadu let. Máme nějakou šanci na odstranění cizí dlažby z naší účelové komunikace?

Odstranění cizí dlažby, cizí stavby nebo cizí věci z pozemku může vlastník pozemku řešit především dohodou, jak se o to obec také snažila. Vlastníka dlažby je možno rovněž upozornit, že pokud k dohodě nedojde, má obec jako každý jiný vlastník právo se zásahu do vlastnictví bránit. Možností je několik, jejich použití závisí na konkrétní situaci.

Například: Brání-li se vlastník zásahu okamžitě, je obrana možná v rámci správního řízení o zásahu do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku (OZ). V ostatních případech potom v rámci správního řízení o odstranění stavby podle § 129 a následujících stavebního zákona, nebo v rámci soudních řízení, a to podle § 135c občanského zákoníku, jedná-li se o cizí nemovitou stavbu s pevnými základy na pozemku, nebo podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o jinou než nemovitou stavbu nebo o jiný zásah. Podmínkou odstranění cizí dlažby z obecní účelové komunikace výše uvedenými způsoby je, že dlažba není součástí ani příslušenstvím k pozemku a že nedošlo k vydržení práv k pozemku.

Konkrétně to znamená následující: Stanovisko pověřeného obecního úřadu, že nelze odstranit dlažbu z cizího pozemku, protože tam leží již řadu let, vyplývá zřejmě z pokusu o řešení věci podle § 5 OZ. Podle něj je možno sice řešit zřejmé zásahy do pokojného stavu, jenže ne kdykoliv, ale pouze okamžitě, když lze prokázat pokojný stav (účelová komunikace částečně zpevněná drtí) i zřejmý zásah do něj (položení dlažby), tj. než vznikne nový pokojný stav (účelová komunikace částečně zpevněná drtí, částečně zakrytá dlažbou). Jakmile proti osobě, která se dopustila zásahu do pokojného stavu, obec včas nepodá žádost o nápravu podle § 5 občanského zákoníku, a ustálí se nový pokojný stav, není ochrana pokojného stavu, který existoval dávno před zásahem, možná.

Pokud je pokládka dlažby stavbou nebo terénní úpravou, která vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení či jiné opatření ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, a vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze postupovat při odstranění stavby podle § 129 a následujících stavebního zákona. Posouzení a rozhodování přísluší speciálnímu stavebnímu úřadu (například odboru dopravy a silničního hospodářství obecního úřadu obce s rozšířenou působností).

V úvahu přichází ještě řešení občanskoprávní. Žalobu na odstranění stavby podle § 135c OZ v uvedeném případě zřejmě podat nelze, protože tento způsob vypořádání se týká pouze nemovitostí. Položená dlažba patrně není nemovitost spojená se zemí pevnými základy.

Když není možné použít žalobu na odstranění nemovité stavby § 135c občanského zákoníku, lze u movitých věcí na cizím pozemku postupovat podle § 126 odst. 1 OZ. Jedná-li se o stavbu, je možné podat žalobu na odstranění stavby, jedná-li se o jinou movitou věc, než je stavba, lze podat žalobu na vyklizení pozemku.

Důležité je, zda ten, kdo položil dlažbu na účelovou komunikaci, věděl, že jde o pozemek obce, respektive že dlažbu pokládá na cizí pozemek. Z dotazu vyplývá, že hranice obecního pozemku vyšla najevo až po geodetickém zaměření. V takovém případě je potřeba řešit, zda měl ten, kdo položil dlažbu, oprávněný důvod, právní titul, se 10 let se zřetelem ke všem okolnostem domnívat, že dlažbu pokládá na vlastní pozemek. Pokud dlažbu položil na pozemek neoprávněně, je povinen podle § 131 OZ vydat pozemek vlastníkovi a oddělit dlažbu, kterou pozemek zhodnotil, od pozemku.

Pro úplnost: Žalobu na odstranění stavby nebo na vyklizení pozemku nelze podat, jestliže je věc součástí nebo příslušenstvím pozemku, protože vlastník pozemku vlastní pozemek i s jeho součástmi a příslušenstvím.

JUDr. EVA ŠROMOVÁ
právnička