Na venkově postupně přibývá obyvatel a naopak města se vylidňují. Dokládá to soubor 13 regionálních publikací Postavení venkova v kraji, které vydal Český statistický úřad (ČSÚ). Popisují venkov s městy v každém jednotlivém kraji s výjimkou hl. města Prahy. Za venkovský prostor pokládali pracovníci...
Na venkově postupně přibývá obyvatel a naopak města se vylidňují. Dokládá to soubor 13 regionálních publikací Postavení venkova v kraji, které vydal Český statistický úřad (ČSÚ). Popisují venkov s městy v každém jednotlivém kraji s výjimkou hl. města Prahy. Za venkovský prostor pokládali pracovníci ČSÚ všechny obce do 2000 obyvatel a dále obce, které sice mají 3000 obyvatel, ale hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel na 1 km2. Jsou to malé, roztroušené obce, které jsou spojeny v jednu větší, střediskovou. Průzkum zjišťoval údaje o bydlení, zaměstnání, hospodářské struktuře jednotlivých obcí apod. Z výsledků vyplývá, že od roku 2000 ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova. Již začátkem 90. let 20. století skončila výstavba panelákových sídlišť a začala se stavět tzv. satelitní městečka, do kterých se stěhovaly především mladé rodiny. Dalším významným zjištěním je to, že venkovské obyvatelstvo je jako celek mladší. Na venkově je vyšší nejen migrační přírůstek, ale i plodnost žen. Rodí se méně dětí mimo manželství a je nižší rozvodovost. Nabídka pracovních míst je však menší a nezaměstnanost větší. To se týká hlavně lidí ve věku 50-64 let. Často však mají problém najít práci i mladší ženy. Důvodem je nižší vzdělanost než ve městech.
Fakta, která statistici zjistili, jsou důležitá pro další plánování rozvoje venkova a všeho, co souvisí s kvalitním životem. Jsou dobrým základem pro veškerou činnost v této oblasti a hlavně pro další územní plánování. Vesnice se satelity ožívají, ale pro kvalitní život těch, kteří tam žijí, je třeba ještě mnohé udělat.
Únětice, starobylá vesnice sousedící s Prahou 6, se rozrůstají o vilové čtvrti po obou stranách původního centra.
