V České republice je 132 měst s 10 tisíci obyvateli. Jsou to sice jen 2 % ze všech 6249 obcí, ale žije v nich přibližně 40 % všech obyvatel. Jaké je zastoupení žen v samosprávě těchto měst (s výjimkou Prahy)? O tom vypovídá následující příspěvek, který podle jeho autorky může být podkladem pro věcnou diskusi o tomto aktuálním tématu.
Především chci ukázat, jak je na tom ČR v zastoupení žen ve vedoucích funkcích takto velkých měst v evropském kontextu, a to s využitím některých výsledků mezinárodního srovnávacího výzkumu Evropský starosta z roku 2003. Informaci doplním loňskými aktuálními a úplnými údaji o účasti žen i v dalších orgánech daných měst. Budu se věnovat i zastoupení žen v krajské samosprávě.
ŽENY VE FUNKCI STAROSTKY
Procentuální vývoj zastoupení žen ve funkci starostky je od 90. roku minulého století následující1):
2 % ve volebním období 1990-1994,
3 % ve volebním období 1994-1998,
12 % ve volebním období 2002-2006,
13 % v roce 2009, což je 17 žen v absolutním počtu.
V evropském kontextu není zastoupení českých žen na vedoucích pozicích měst malé a především za čtyři volební období se výrazně posílilo. Například Polsko má 4 % a Maďarsko 10 % žen. Nejhůř je na tom Portugalsko, kde není starostka ani jedna, a Řecko se zlomkem procenta starostek. Na druhé straně je Švédsko s 21 %, stejně má Anglie a podobně Nizozemsko - 18 % starostek. V dalších důležitých funkcích veřejné správy českých měst je procento žen vyšší (viz tab. 1).
ŽENY V ČELE VÝBORŮ
Výbory - jako iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstev - představují jednu z institucionalizovaných příležitostí pro účast občanů obce na řízení veřejných záležitostí. Členy výborů jsou totiž nejen zastupitelé, ale i lidé mimo volené orgány, jak z neziskového, tak soukromého sektoru; předsedou každého výboru je však vždy člen nebo členka zastupitelstva. Ve 20 městech má finanční výbor předsedkyni a ve 24 městech má předsedkyni výbor kontrolní. Ostatních výborů, které si města zřizují, je 69 a z nich jenom deseti předsedá žena. Čím menší město, tím menší počet výborů a častěji vůbec žádný. Nepočítáme osadní výbory, které si mohou města (i malé obce) zřizovat pro své části.
Zvláštní postavení má 23 statutárních měst, jejichž velikost se pohybuje mezi 368,5 tisíce obyvateli v Brně a 44,6 tisíce obyvateli v Mladé Boleslavi. Současné zastoupení žen v orgánech jejich samosprávy je následující:
3 statutární města vedou primátorky - Zlín, Frýdek-Místek a Chomutov,
14 statutárních měst má jednu nebo dvě náměstkyně, což je 18 % všech náměstků a náměstkyň,2)
v radách (které mohou mít 5 až 11 členů) je 15 % žen,
v zastupitelstvech zasedá 18,6 % žen z celkového počtu 919 zastupitelů a zastupitelek.
Porovnáním údaje v tab. 2 a stavu v roce 2009 zjistíme, že některé ženy se zřejmě vzdaly svých mandátů - úbytek 1 % představuje 9 zastupitelek. V průběhu volebního období se složení zastupitelstev mění; jsou to přirozené výměny, odvolání nebo rezignace. Přesnou informaci o důvodech odchodu oněch několika zastupitelek ale nemáme. V příštích komunálních volbách, tj. už letos, se uvidí, zda je tento pokles naznačeným trendem, nebo jen aktuálním přechodným stavem.
Současná situace ve výborech statutárních městech je následující:
ve finančních výborech je 16 % žen a pěti předsedá žena,
v kontrolních výborech je 19 % žen a čtyřem předsedá žena,
v ostatních výborech, kterých je celkem 14, je 18 % žen, tři výbory mají předsedkyni.
Kvůli větší představě souvislosti uveďme si procento starostek i v ostatních obcích ČR, a to podle volebních výsledků. (Volební výsledky pro komunální volby jsou kategorizovány na volebním serveru Českého statistického úřadu pro několik skupin zastupitelstev, v podstatě vystihujících velikost obce. Městem jsou většinou obce o velikosti od 2000 obyvatel; obcemi se tak rozumí spíše obce menší. Statutární města jsou v samostatné kategorii.)
Od doby národních výborů, kdy byla stanovena kvóta 30 % žen v poslaneckých sborech, se v prvních komunálních volbách v roce 1990 podstatně snížilo zastoupení žen v zastupitelských orgánech. Tabulka 2 ovšem dokládá, že každé 4 roky se tento stav zlepšuje. Vývoj počtu žen v obecních zastupitelstvech zaznamenává v čase nárůst.
Počet žen v zastupitelstvech souvisí s velikostí obce. Přestože nemáme detailní analýzy souvislosti zastoupení žen v obecních zastupitelstvech podle velikosti, každé šetření poukazuje na to, že v menších obcích mají ženy větší zastoupení v zastupitelských orgánech a častěji jsou zvoleny starostkami.
V menších obcích má lokální politika spíše komunitní charakter, věci soukromé se silně prolínají s věcmi veřejnými. Stranické způsoby tam příliš nehrají roli. Ve volbách často kandidují nezávislá nebo specifická místní volební uskupení. Proto ani stranická politika sestavování kandidátek nemá pro zastoupení žen v zastupitelstvech menších obcí ty důsledky jako ve velkých městech.
ŽENY V KRAJSKÉ SAMOSPRÁVĚ
Celkový nárůst počtu žen v zastupitelstvech krajů je v tab. 3 nepřehlédnutelný.3) Přesto jsou kraje, které v tomto ohledu buď stagnují, nebo tam došlo k poklesu. Jen podrobné studium souvislosti složení krajských kandidátek politických stran a hnutí a volebních výsledků by mohlo naznačit, zda a jak se uplatnila filozofie jednotlivých politických stran k reprezentaci žen v politice; ovšem, pokud existuje.4)
Do vedoucích funkcí krajů byly v roce 2008 poprvé zvoleny dvě ženy. Hejtmanky mají kraje Plzeňský a Ústecký. V šesti krajích mají po jedné náměstkyni, což je 13 % všech náměstků v krajích, v ostatních jsou náměstky muži. V radách krajů je 18 % žen.
Dalšími důležitými orgány kraje jsou výbory. Celková situace je následující5):
ve finančních výborech je 11 % žen a žádnému nepředsedá žena,
v kontrolních výborech je 15 % žen a ve třech krajích jim předsedá žena,
ve výborech pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost je 30 % žen a ve dvou krajích mají předsedkyni,
ostatních výborů je v krajích zřízeno 62, pracuje v nich celkem 747 lidí, z toho 22 % žen a devíti výborům předsedá žena. Například v Karlovarském kraji je žena předsedkyní Výboru pro hospodaření s majetkem a v Olomouckém kraji je v čele Výboru pro strategický a regionální rozvoj.
Je zřejmé, že sociální reprezentace žen v místní veřejné správě vůbec neodpovídá polovině žen v populaci.
Organizace i jednotlivci v obcích a městech mají ještě do podzimních komunálních voleb čas na to, aby usilovali o větší zastoupení žen v samosprávě.
(Tento příspěvek vznikl v souvislosti s projektem PARTNER podpořeným grantem Ministerstva školství a mládeže ČR 2D06006 - pozn. autorky.)
Poznámky
1) Zdrojem údajů o předcházejících volebních obdobích jsou výzkumy Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.: Local Democracy and Innovation I a II a výzkum Evropský starosta.
2) Až do listopadu 2008 měly i Karlovy Vary primátorku. V předcházejících volebních obdobích mělo Brno primátorku v roce 1996 a Havířov v roce 2005.
3) Podrobněji se výsledky prvních a druhých krajských voleb z hlediska zastoupení žen v krajských orgánech zabývá Václavíková-Helšusová. Dotýká se také postojů politických stran k umístění žen na kandidátkách a vůbec funkce pořadí pro výsledek voleb. (Václavíková-Helšusová, L. 2004. Ženy v krajské politice. Gender, rovné příležitosti, výzkum. Ročník 4/2004, str. 22-23. Praha: SOÚ AV ČR.)
4) ČSSD uplatňuje kvótu minimálně 25% zastoupení ve vnitrostranických orgánech.
5) V Ústeckém kraji nebyli uvedeni předsedové, proto informace o předsedkyních výborů není zcela přesná.
ZDENKA VAJDOVÁ
vědecká pracovnice oddělení Lokální a regionální studia Sociologického ústavu, v. v. i. Akademie věd ČR
