K mnoha zbytečně se opakujícím a stále stejným úrazům na dětských a sportovních hřištích by vůbec nemuselo dojít, kdyby tam byly prováděny řádné - a nezávislé kontroly.
ZDEŇKA HOUŽVIČKOVÁ
Hodnotu každého dětského hřiště vytváří v očích dětí jeho herní atraktivita. Přitažlivost a herní hodnota hřiště ovšem musí jít ruku v ruce s jeho bezpečností. Aby hřiště byla bezpečná, stanovily technické normy určitá pravidla, která by se měla dodržovat. Odchylka od normy je sice možná, ale v takovém případě nastává povinnost prokázat, že jsou splněny bezpečnostní požadavky jiným způsobem.Technické normy proto zůstávají uznávanými pravidly. Cílem norem není svazovat architekty a výrobce při navrhování a výrobě hřišť ani diktovat byrokratické podmínky k jejich provozování. Protože však jde o zdraví dětí a mládeže ve veřejných zařízeních, je přirozené, že jsou vyžadována určitá pravidla jejich dodržování.
Na dětských a sportovních hřištích se například nesmějí vyskytovat tzv. rizika, s nimiž děti nemohou počítat a která nedovedou odhadnout. Takovými riziky u herních či sportovních prvků mohou být pády nezajištěných konstrukcí, možnost zachycení hlavy, krku, končetin i ošacení v nevyhovujících otvorech, chybné rozteče a úhly, škvíry apod. Určité fatální a opakující se případy úrazů mohou být důsledným dodržováním technických norem vyloučeny. Vzpomeňme si v té souvislosti na opakující se smrtící pády sportovních branek, amputace prstů při použití dětské lanovky, utržení dětské houpačky atd. Proto je tolik důležitý kontrolní systém po uvedení herního či sportovního prvku do provozu - ovšem prováděný nezávislou stranou!
Certifikace herního prvku autorizovanou zkušebnou totiž zaručuje soulad prvku s normou ještě před jeho uvedením do provozu, tedy před montáží. Jakým způsobem je montáž provedena, zda jsou dodrženy veškeré parametry, úhly, rozteče, je-li prvek správně zapuštěn do terénu, vyhovují-li rozsahy pádů, volné prostory, mocnosti dopadových materiálů, nekříží-li se volné prostory s prostory pádů, jsou-li prvky dostatečně jištěny - to vše již kontroluje nezávislý odborný technický kontrolor. Je proto zcela zřejmé, že kontrola musí být nezávislá na výrobci .
Nezávislé kontroly (vstupní kontroly, hlavní roční kontroly) provádí autorizovaná osoba (zkušebna) nebo nezávislá certifikovaná osoba (odborný technický kontrolor - revizní technik) na základě certifikace v tomto oboru - národním akreditačním orgánem, tedy Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Ten v těchto oborech rovněž oddělil kontrolní (revizní) činnost od výrobní (servisní), přičemž v charakteristice jednotlivých oborů je vzájemné zastoupení vyloučeno. Proto je hlavní roční kontrola, kterou nabízejí někteří výrobci, považována za střet zájmů a porušování dobrých mravů. Protože chyby jsou vymahatelné ze záruky, je i v zájmu provozovatele, aby revize objednal u nezávislého kontrolora. Jen on totiž zaručí objektivitu, nestrannost a bezpečnost výrobků, tedy i maximální jistotu pro provozovatele.
Žádný zákon nesvěřuje výrobci jakoukoliv výlučnou pravomoc stanovovat, že jen on bude výhradně provádět hlavní roční kontrolu, nebo k této určovat vybrané osoby, o nichž tvrdí, že jsou jím proškolené. Rovněž zapracování takových pro výrobce výhradních podmínek do smluvních dokumentů při prodeji výrobků je zavádějící a provozovatel by je měl při uzavírání smluv jako strana objednávající či kupující vyloučit, aby si i do budoucna podržel možnost svobodně si vybrat nezávislou kontrolní osobu.
Roční kontrolu oprávněnou osobou předepisuje ČSN EN 1176-7. Metodická informace MŠMT ČR č. j. 24 199/2007-50 (Věstník I/08) hovoří o nezávislých ročních kontrolách revizním technikem zařízení dětských a sportovních hřišť. Také Metodika Státního zdravotního ústavu č. j. CHŽP 35 - 112/07-10 uvádí nezávislou kontrolní činnost revizním technikem. Dále lze připomenout Principy provozování, stanoviska (písemná) kontrolních orgánů ČOI, SZÚ, TÜV CZ a dalších. Naši revizní technici vlastní certifikát Hospodářské komory ČR. Různé účasti na seminářích s následným potvrzením či osvědčením nemají žádnou váhu a nejsou oprávněním k revizní činnosti, byť se s nimi s oblibou řada »kontrolorů« prokazuje. Platný certifikát k revizní nebo servisní činnosti může v současné době po akreditaci oboru vydat po splnění přísných podmínek pouze Svaz odborných technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáží a opravářů zařízení hřišť, dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven (SOTKVO), Hospodářská komora ČR a Česká společnost pro jakost o. p. s.
Dodávky náhradních dílů, montáže nebo korekční údržby jsou doménou výrobců. V dodání náhradních dílů výrobci dokonce hrají nezastupitelnou roli. Provozovatel musí náhradní díly zajišťovat od výrobce (či po dohodě s ním), který má herní prvek certifikovaný. Náhradní díly totiž nelze libovolně nahrazovat. Výrobce má ovšem povinnost náhradní díly dodat.
Při servisech nebo provozních kontrolách, které často se servisem výrobci spojují, je vhodné kontaktovat výrobce. Ten s ohledem na vlastnosti a použité materiály také stanovuje četnost provozních kontrol, a to v rozsahu 1-3 měsíce (nepřísluší mu však určovat, kdo bude provádět kontrolní činnost). Určuje periodicitu provozních kontrol, udává postupy a návody k užívání výrobků apod., tedy vše s ohledem pouze na vlastnosti materiálů. Výrobce má rovněž právo vyhradit si výlučně provádění oprav u svých výrobků v záruční lhůtě, neboť na výrobek poskytuje garanci - záruku. Jakmile tedy provozovatel zasáhne opravou do výrobku v záruční lhůtě, může výrobce od záruky ustoupit. To se však netýká kontroly výrobku nezávislou osobou, samozřejmě provedenou i v záruční lhůtě výrobku, neboť kontrolní pracovník nijak do výrobku nezasahuje, neupravuje ho, ale pouze jej kontroluje.
Provozovatel provádí třístupňový kontrolní systém, tedy vizuální kontroly, provozní kontroly a hlavní roční kontroly, od roku 2009 i vstupní kontroly, tedy kontroly po montáži nových herních prvků. Účelem této kontroly je vyloučení montážních závad, které se nejčastěji zjišťují. Protože podle požadavků ČSN EN 1176-7 se může provozovat pouze hřiště bezpečné, lze v případě nutnosti hřiště dočasně uzavřít. Doba odstranění závad není normou určena. Může ji však nařídit například hygienická kontrola, zjistí-li třeba závadné pískoviště.
Protože za bezpečnost na veřejném dětském či sportovním hřišti ručí provozovatel (nikoliv zřizovatel), je nutné ponechat provozovateli svobodnou volbu při výběru výrobků i sjednání služeb revizního technika. Zřizovatel tak rozhodně nemůže hromadně objednávat kontroly pro provozovatele školních hřišť či dětských hřišť v mateřských školách apod.
ZDEŇKA HOUŽVIČKOVÁ
předsedkyně SOTKVO
Roční kontrolu hřiště oprávněnou osobou předepisuje ČSN EN 1176-7.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
