Integrované dětské hřiště musí být zábavné, motivující, kreativní, dobrodružné, aby si je děti se zdravotním postižením vybraly jako místo, kde budou trávit svůj volný čas. Ovšem mělo by současně zabavit i zdravé děti, aby si na něm společně hrály se svými handicapovanými kamarády.
NAĎA KJELLBERG
Všichni, kdo vychovávají děti nebo s nimi pracují, určitě v posledních letech zaznamenali rychlé změny, k nimž dochází, ať už z hlediska individuálních potřeb a rozvojových předpokladů našich nejmenších, nebo pokud jde o prostředí, jež je stimuluje. Zvládneme však my sami přijímat a vhodně usměrňovat tyto změny tak, aby měly pozitivní vliv na vývoj dětí? Společnost prochází nepřetržitým vývojem - a stejně tak prostředí, v němž se děti pohybují. Dnes již disponujeme poměrně hlubokými znalostmi o vývoji dítěte, o spjatosti vývoje mentálního s vývojem fyzickým. Proto jsme také schopni pro děti vytvářet vhodné prostředí ke hraní, které je stimuluje po všech stránkách, a napomáhá tak jejich zdravému vývoji.
INTEGROVANÉ HŘIŠTĚ: JAK BY MĚLO VYPADAT?
Jak se moderní společnost vyvíjí a jednotlivce s fyzickým či mentálním postižením už neodděluje od »normální a zdravé« populace, vznikají také hřiště určená dětem rozdílných schopností. Tedy i těm, jež jsou méně fyzicky zdatné než jejich vrstevníci, nebo dokonce dětem se zdravotním handicapem. Takto pojatá integrovaná dětská hřiště obsahují alespoň některé herní prvky vhodné i pro děti s postižením. Hřiště se koncipují tak, aby nebyla obtížně přístupná a umožňovala snadný a bezpečný pohyb po celé ploše a na herních sestavách.
Co to v praxi znamená? Přístupové cesty je třeba budovat z pevného materiálu, aby se po nich mohly pohybovat i děti na vozíku. Neměly by tam být vyvýšené obrubníky ani vyčnívající části, do nichž může vozíčkář narazit. Také komunikace musí být širší. Bezpečnostní plochy u herních zařízení je nutno alespoň u přístupů zhotovit z pryže, aby tlumily případný pád a zároveň aby se po nich děti na vozíčku či s jiným handicapem bez problémů dostaly k té či oné herní sestavě a mohly ji rovněž bezpečně opustit. Herní sestavy proto musí mít široké rampy, umožňující vjezd do zařízení, anebo speciální nástupové schůdky, aby děti mohly zajet až k němu, sesednout a pokusit se dostat nahoru, ať už samy nebo za pomoci ostatních. Možnostem a potřebám handicapovaných dětí musí být uzpůsobeno i vybavení uvnitř jednotlivých zařízení.
Existuje mnoho druhů postižení, tedy nejen pohybová, nýbrž i třeba zraková, sluchová či mentální. Herní prvky jsou barevné jednak proto, že děti upřednostňují barevnost, ale i kvůli lepší viditelnosti. Červená barva je zřetelná už na dálku, na sestavách může upozorňovat na důležitou pohybovou funkci. Herní prvky bývají vybaveny rozličnými, různě náročnými funkcemi, uživatelé si proto mohou vyhledat ty, jež jim vyhovují a které zvládnou, a postupně přecházet na složitější. Moderní herní prvky mohou obsahovat i zvukové hry.
Pro sestavy určené dětem s postižením v zásadě platí totéž, co pro běžné herní prvky: Měly by obsahovat co nejvíce rozmanitých her a výzev. Také integrované dětské hřiště musí být zábavné, motivující, kreativní, dobrodružné, aby si je handicapované děti vybraly jako místo, kde budou trávit svůj volný čas. Ovšem mělo by zabavit i zdravé děti, aby si na něm hrály společně se svými zdravotně postiženými kamarády.
Dětské hřiště je místem pro setkávání s vrstevníky i pro mezigenerační setkávání. Integrované dětské hřiště ještě ve větší míře rozvíjí sociální, společenské, ale také morální vlastnosti uživatelů. Děti se tam učí pochopení pro druhého, spolupráci, toleranci a vzájemné pomoci. To samé ostatně rovněž platí pro jejich dospělý doprovod.
PROČ JE JICH U NÁS TAK MÁLO?
Budování integrovaných dětských hřišť je v ČR teprve v začátcích. Ale přece jen již existují. Na otázku, proč jich je zatím tak málo, se odpověď hledá složitě. Vždyť informace o těchto hřištích i široká nabídka herních prvků pro děti s různým zdravotním handicapem na trhu už existuje. Dodávají je firmy s dlouhou tradicí, které k tomuto sortimentu došly ve snaze o celistvou nabídku pro všechny děti bez rozdílu. Ani v ČR tedy není problém vybrat a objednat si speciální herní sestavy různých velikostí a s rozličnými herními funkcemi i solitérní herní prvky uzpůsobené pro hru postižených dětí. Dobré je rovněž vědět, že na kontrolu a údržbu integrovaného hřiště se vztahují běžné požadavky stanovené normou ČSN EN 1176:2008.
Jistě, integrovaná dětská hřiště mohou být dražší než běžná, ale není to pravidlem. Zdá se však, že finance nejsou až tolik limitující. Odpověď na výše uvedenou otázku hledejme nejen v tom, zda v daném místě potřeba integrovaného hřiště skutečně existuje. Ale i v myšlení vedení radnic či provozovatelů hřišť.
I DÍTĚ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM MÁ PRÁVO NA HRU
V rozšíření integrovaných hřišť se porovnávejme se světovou špičkou, třeba se Švédskem a Norskem. Tam už před desetiletími bylo samozřejmostí, že každý sídelní útvar měl bezpečné a funkční dětské hřiště. Nyní ve Skandinávii totéž platí o integrovaných hřištích. Tamní výrobci při vývoji herních prvků spolupracují s designéry, architekty, techniky, pedagogy, lékaři či psychology - a rovněž s uživateli. Proto jejich herní prvky a sestavy jsou po kvalitativní a obsahové stránce optimální i pro děti s postižením.
Všechny děti mají právo na život, na zdraví, na rodinu, na vzdělání i na hru. Hra je pro děti spojena s pohybem, kamarády a výzvami. Zeptejte se dětí, co pro ně znamená hra. K nejčastějším odpovědím bude patřit: Běhat s kamarády, jezdit na kole, hrát si s míčem, být na hřišti. A vůbec přitom nesejde na tom, zda vám budou odpovídat zdravé děti nebo jejich stejně staří kamarádi se zdravotním postižením.
NAĎA KJELLBERG
HAGS Praha, s. r. o.
Herní sestavy pro integrovaná hřiště nemusí být dražší než pro běžná hřiště.
Na dětská hřiště za svými zdravými kamarády by měly mít přístup i děti na vozíku.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
