Od počátku letošního roku platí nový doporučený postup pro zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR jej vydalo v souladu s § 24 odst. 1 písm. i) zákona č. 133/1985 Sb,, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o požární ochraně). Jaké jsou první zkušenosti s uplatňováním nové metodiky v obcích?
Jak vysvětluje plk. Ing. Pavel Dekret, ředitel odboru IZS a služeb HZS Zlínského kraje, který se na přípravě metodiky podílel, od prvotní ucelené metodiky pro zřizování tehdejších dobrovolných veřejných požárních sborů, vydané 15. 12. 1992, uplynulo již mnoho let, v jejichž průběhu se významně změnila struktura jednotek požární ochrany, podstatně se rozšířilo spektrum a zvýšil počet jejich zásahů. Rovněž však nastaly zásadní změny v právních předpisech, které se na jednotky požární ochrany vztahují. »Orientovat se ve všech těchto změnách bylo pro starosty a zaměstnance obecních úřadů velmi obtížné. Původní metodika již neodpovídala současnému stavu a potřebám. Rovněž byla stále vyšší poptávka ze strany velitelů jednotek SDH obcí a měst po pomůcce, která by jim pomohla se lépe zorientovat v této oblasti a sjednotila vedení dokumentace,« poznamenává plk. Ing. Pavel Dekret.
Může se nedodržení této metodiky obci, resp. její jednotce SDH, nějak vymstít - například v tom, že by obec obtížněji dosáhla na případné dotace na pořízení potřebné techniky, proškolování hasičů apod.?
Zřízení jednotky SDH obce a zajištění její akceschopnosti je zákonnou povinností každé obce, která je ve svém základu prováděna v samostatné působnosti. Tato metodika není vydána jako závazná - je doporučující pro obce, aby jejich zaměstnanci, kteří se v oblasti požární ochrany a jednotek SDH obcí příliš neorientují, neopomíjeli důležité skutečnosti. I když je vydána jako doporučující, vychází v základních záležitostech ze současně platných právních předpisů, které obce jsou povinny dodržovat. Je tedy na odpovědnosti konkrétní obce, jak k metodice přistoupí. Dodržení či nedodržení metodického materiálu však rozhodně nemá vliv na rozdělování dotací či na přístup HZS ČR k obcím při zajištění akceschopnosti jednotek SDH obcí. Prioritním zájmem HZS ČR je udržet a zvyšovat akceschopnost jednotek SDH obcí a odbornou úroveň hasičů v nich. Vždyť jde o ochranu životů, zdraví a majetku občanů České republiky!
Které největší změny nová metodika obsahuje?
Největší a nejvíce diskutovanou změnou je forma zřízení jednotky SDH obce. Současně platné právní předpisy v podstatě umožňují zřízení jednotky SDH obce jako organizační složky obce. Z hlediska zákona o požární ochraně a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jednotku SDH obce může zřídit pouze obec jako taková, nikoliv organizace obce, která má identifikační číslo organizace odlišné od identifikačního čísla organizace - obce, a nelze ji ani zřídit jako právnickou osobu. Na organizace zřizované obcí, které mají své identifikační číslo organizace, se z hlediska zákona o požární ochraně pohlíží jako na právnické osoby - a tyto nejsou oprávněny zřídit jednotku SDH obce, ale pouze jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku SDH podniku v případech, kdy jim to stanoví HZS kraje.
V roce 1994 došlo k zásadní změně organizace rozmístění a struktury jednotek požární ochrany. Vzniklo plošné pokrytí území ČR jednotkami požární ochrany. Tento systém je založen na vzájemné pomoci menších jednotek požární ochrany, čímž se značně zefektivnilo využití vynakládaných finančních prostředků ze státního rozpočtu a zvýšila kvalita činnosti jednotek požární ochrany. Tento systém rovněž přinesl snížení počtu hasičů, kteří musí být připraveni k zásahu - požární družstvo 1+8 se zmenšilo na 1+5 a zmenšené požární družstvo 1+6 na 1+3. Obce v současnosti musí zabezpečit neustálou připravenost k zásahu pouze 4 hasičů místo původních 6 či 9.
Další změnou je oblast zdravotní způsobilosti hasičů. Vydáním nařízení vlády č. 362/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků, se standardizují požadavky na členy jednotek SDH obcí a stanovují se minimální požadavky na zdravotní stav členů jednotek SDH obcí tak, aby mohli provádět činnost v jednotce. Tedy zachraňovat ostatní, nikoliv aby byli sami zachraňováni v důsledku špatného zdravotního stavu.
Změnami právních předpisů v roce 2000 přibyl do činnosti jednotek požární ochrany další důležitý úkol - podíl na činnostech v oblasti ochrany obyvatelstva. Tyto činnosti s sebou přinášejí odpovědnosti v oblasti varování obyvatelstva a jeho nouzového přežití, v oblasti detekce nebezpečných látek či dekontaminace obyvatelstva a techniky.
Nově je uvedeno doporučené vybavení člena jednotky SDH obce osobními ochrannými pracovními prostředky. V této oblasti obce hodně tápou, neboť mají vyhodnocovat rizika v oblasti pracovních činností a stanovovat příslušná opatření a vybavení ochrannými prostředky. Specifickou oblast zásahové činnosti jednotek požární ochrany ovšem běžný občan či zaměstnanec obce nezná, a proto jen velmi obtížně může definovat potřebná opatření. Doporučené vybavení ochrannými pracovními prostředky vychází z nejčastějších rizik a činností hasičů při mimořádných událostech. Zohledňuje i to, že jednotky SDH obcí kategorií JPO II a JPO III jsou nasazovány u požárů v uzavřených prostorech (budovách), a proto mají být jejich členové vybaveni třívrstvými zásahovými oděvy pro hasiče oproti jednotkám kategorií JPO V, které jsou nejčastěji využívány u technických zásahů či požárů na vnějších prostranstvích (čerpání vody, požáry stohů, trávy či lesů) a jimž pro zásahovou činnost postačuje jen jednovrstvý ochranný oděv pro hasiče nebo pracovní stejnokroj II z aramidových vláken (například Nomex). K tomu je nutno zdůraznit, že pracovní stejnokroj II vyrobený z bavlny či směsi bavlny a syntetických vláken nesmí být použit při zásahové činnosti hasičů! Rovněž jsou nově v metodice přiloženy i vzory dokumentů jak pro zřízení jednotky, tak i pro zajištění její akceschopnosti. tyto dokumenty rovněž navazují na Řád výkonu služby jednotek požární ochrany, který MV - generální ředitelství HZS ČR rovněž vydalo v tomto roce.
Má-li už obec takovou jednotku zřízenu, měla by dodatečně v souladu s novou metodikou provést nějaké změny, například v dohodách o provedení práce s hasiči, ve zřizovací listině, v dekretu o jmenování velitele jednotky apod.?
Opět zdůrazňuji, že metodika vychází z platných právních předpisů, a obce by teoreticky již měly mít vše zajištěno. Praxe však bývá jiná, takže velká část obcí nemá své jednotky SDH řešeny vůbec nebo jen velmi slabě. Jistě, alibisticky lze říci, že neznalost zákona neomlouvá a že obce si to měly už dávno samy zajistit. Při současném trendu přemíry právních předpisů a přenášení stále většího množství povinností na územní samosprávu bez dostatečného vyřešení potřebných financí či dostatečného počtu zaměstnanců obcí se tomuto stavu nelze divit. Těžko lze vyžadovat po obci, kde není ani uvolněný starosta, aby měla vše úplně precizně ošetřeno teď a hned. Letos obce dostaly metodiku, která jim ve vztahu k jednotkám SDH obce může pomoci uvést nejzákladnější požadavky do souladu s právními předpisy. Jak rychle to vše municipality zvládnou, je už na jejich konkrétních možnostech. Jednoduše řečeno: Vše je o penězích a o lidech.
Jakých pochybení či nedůsledností se obce nejčastěji dopouštějí při zřizování těchto jednotek?
S ohledem na velký počet obcí existují nedostatky prakticky ve všech oblastech, které metodika řeší. Ať už jde o dokumentaci, nebo o počty členů jednotek, či třeba o vybavenost jednotky technikou a prostředky. Začíná to již vlastní zřizovací listinou jednotky SDH obce. Obce mnohdy zřídí jednotku, aniž by bylo specifikováno, jak je tato jednotka zařazena ve struktuře obce, kdo a jak je oprávněn nakládat s finančními prostředky pro jednotku či s jakým majetkem obce a za jakých podmínek je naopak oprávněna nakládat zase jednotka. Chybějí jmenovací dekrety velitelů jednotek, seznamy členů jednotek a jejich funkční zařazení, dokumentace o odborné či zdravotní způsobilosti členů jednotky, dokumentace o kontrolách, údržbě či revizích techniky a prostředků. Obce často nezajistí ani základní ochranné pracovní prostředky pro hasiče. Velká část obcí nedbá o stálou akceschopnost své jednotky SDH obce či ji dokonce vůbec nezřídí. Nedodržení právních předpisů v této oblasti však může - v lepším případě - vyústit v sankci ze strany Ministerstva vnitra ČR. Může ovšem nastat ještě horší varinta: Jak známo, právní vědomí občanů se zvyšuje, takže roste i počet soudních žalob na zřizovatele jednotek požární ochrany. Obce tak mohou být žalovány za to, že v důsledku jejich nečinnosti či špatné činnosti občan přišel o střechu nad hlavou nebo dokonce zemřel či je trvale poškozen na zdraví. Příklady z posledních let ukazují, že již není problém prodávat majetek zadlužené obce, případně odsoudit k trestu odnětí svobody starostu.
Metodika obsahuje i výčet minimálního vybavení jednotlivých typů jednotek SDH obcí. Mohlo by jeho nedodržení například vést k rozpuštění jednotky, případně k jejímu přeřazení do nižšího typu?
Pokud jde o minimální vybavení jednotky technikou a věcnými prostředky, metodika nepřináší žádné změny. Výčet minimálního vybavení jednotky SDH obce vychází z vyhlášky č. 247/2001, o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. Toto minimální vybavení zase vychází z praktických poznatků o potřebě vybavení jednotek SDH obcí pro zásahovou činnost. Nedodržení minimálních požadavků by bylo porušením právního předpisu se všemi důsledky. Ale nebyl by to důvod pro zrušení jednotky či přeřazení do nižší kategorie. Dislokace jednotek, jejich kategorie - a tím i vybavení, vychází z analýzy nejčastějších rizik vyjádřených v systému plošného pokrytí území ČR jednotkami požární ochrany. Rozmístění jednotek požární ochrany a jejich kategorie vychází z pravděpodobnosti vzniku mimořádné události dané počtem obyvatel (větší kumulace obyvatel znamená i vyšší riziko vzniku mimořádné události), z charakteru území (zda je v katastru obce záplavová oblast či chemický průmysl apod.) a z charakteru chování obyvatelstva dané průměrným počtem mimořádných událostí v daném katastru obce. Toto rozmístění vychází z přílohy zákona o požární ochraně, kde jsou stanoveny časové limity pro dojezdy prvních tří, resp. dvou jednotek požární ochrany. Jednotky požární ochrany nejsou zřizovány pro »okrasu«, nýbrž pro potřebu ochrany života, zdraví a majetku občanů. Relativní výhodou je, že je ještě poměrně dost jednotek požární ochrany ve vztahu k počtu obcí a že v některých lokalitách lze nahradit nefunkční jednotku sousední, která je schopna splnit požadavek dojezdu v dané lokalitě. Jenže na to není možné spoléhat.
Vzhledem k tomu, že příjmy obcí se za současné situace tenčí, lze podle znalostí GŘ HZS pro příští rok počítat s nějakým posílením podpory jednotek SDH, zejména v těch nejmenších (a finančně nejslabších) obcích? Ať už formou dotací, převáděním techniky vyřazené profesionálními hasiči apod.?
Při současném stavu státního rozpočtu a razantním snižování výdajů bude malý zázrak, podaří-li se udržet letošní výši dotační podpory od státu pro činnost jednotek SDH obcí, tedy zhruba 100 mil. Kč, na neinvestiční výdaje na zajištění akceschopnosti, 100 mil. Kč na pořízení nových cisternových automobilových stříkaček (při výši dotace 2 mil. Kč na obec) a program 40 cisternových automobilových stříkaček, které po 5 letech užívání u jednotek HZS krajů budou převedeny menším obcím s jednotkami SDH obcí kategorií JPO II a JPO III. Převádění techniky a věcných prostředků od HZS krajů do jednotek SDH obcí závisí na finančních možnostech HZS ČR, totiž zda rozpočet umožní pořízení nových prostředků pro zásahovou činnost a v jakém objemu. U dotací obcím od krajů lze reálně předpokládat snížení objemu finančních prostředků.
IVAN RYŠAVÝ
Už statisíce lidí po celé zemi si na základě vlastní zkušenosti hasiče spojují se záchranou životů a majetku při povodních.
Hasiči bývají první i u dopravních nehod.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
