Všechny změny a inovace, kterých jsme ve veřejné správě svědky - ať již organizačního či technického a technologického charakteru - mohou splnit svůj účel jedině tehdy, když se setkají s pochopením a vstřícným postojem těch, kdo je v konečné instanci realizují, tj. úředníků a pracovníků státní správy a samosprávy. Jejich kvalita, kvalifikace, profesní připravenost a osobnostní vlastnosti rozhodují o konečném úspěchu všech reformních kroků a inovativních změn.
VLADIMÍR ČECHÁK
Odpovídající profesní příprava a náležité vzdělání je u pracovníka veřejné správy obecně přijímaným požadavkem. Jeho osobnost a kvalitu jeho činnosti určuje - kromě profesní kvalifikace - především jeho vzdělanostní, intelektuální a obecně kulturní úroveň. Ta by měla být nutně spojena nejen se sdílením, nýbrž s aktivním a transparentním »prosazováním« nosných, především integrujících společenských hodnot. Státní úředník, stejně jako úředník samosprávy není jen vykonavatelem, oním »kolečkem« v mechanismu správních činností, nýbrž je současně, svým způsobem, i představitelem státu a obce. Je také, i když to možná zní nadneseně, oficiálním reprezentantem dosaženého společenského konsenzu a určitým zajištěním i garancí jeho perspektiv. To, co ostatní řadoví občané mohou buď vzít na vědomí či ignorovat, k tomu si úředník správy nejen musí »vytvořit« svůj osobní vztah, nýbrž musí nalézt, pokud možno vždy, vhodnou formu prezentace tohoto vztahu. Může-li řadový občan zachovat vůči rozhodnutím a řešením správy pasivitu, nebo zaujmout zdrženlivý či odmítavý postoj, správní úředník jako jejich potenciální, či aktuální vykonavatel, by měl nejen zaujmout jednoznačný a loajální postoj, nýbrž měl by odpovídajícím způsobem jej i projevit. Není z hlediska výkonu správy paradoxnější situace než představa úředníka uskutečňujícího rozhodnutí správních institucí (která osobně považuje za zbytečná či dokonce nesprávná), o jejichž racionalitě pochybuje nebo ji subjektivně nedokáže pochopit. Je to pro veřejnou správu nejen samozřejmý požadavek loajality, ale i aktivní participace na racionalitě, spočívající na ztotožnění se s hodnotovou orientací, která je v jistém smyslu morálně ideovým zázemím politicko-správních aktivit.
JAK POJÍMAT LOAJALITU
Tím se však dostáváme k dalšímu důležitému aspektu osobnostních rysů pracovníka veřejné správy, k otázce loajality. Nelze ji pojímat jako bezvýhradné, demonstrativní nadšení pro jakýkoliv akt výkonu správy, na jehož realizaci se podílí nebo jehož realizace se jej týká. Jde především o to, aby se tato loajalita opírala o racionální pochopení smyslu a účelu nejen jednotlivých opatření a postupů, či obsahu a záměru vlastní činnosti, nýbrž o racionální pochopení smyslu, účelu, funkce a poslání veřejné správy vůbec, veřejné správy jako způsobu, určitého typu řízení společnosti. Má-li být toto pochopení skutečně racionální, nelze je opřít jen o byť sebelepší znalost zákonů, předpisů a pravidel upravujících správní činnost. Jejich důsledná znalost je pro každého pracovníka podmínkou bezpodmínečně nutnou, ale dostačující pouze možná k technicky (a předpisově) bezchybnému uskutečnění úředních výkonů.
ÚŘEDNÍK JE ÚŘEDNÍKEM NAVŽDY
K otázce osobnosti pracovníka veřejné správy je nutno přistupovat ještě z jednoho, neméně podstatného zorného úhlu. Úředník, pracovník veřejné správy jím nepřestává být »skončením pracovní doby«. Je jím stále, po 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, i ve dnech pracovního volna. S jistou nadsázkou lze říci, že v očích veřejnosti (občanů) jím nepřestává být ani po ukončení svého aktivního pracovního života. Tento zorný úhel v přístupu k osobnosti pracovníka veřejné správy je zpravidla stranou pozornosti, ale má zcela specifické konsekvence. Do popředí vystoupí obyčejně jen v souvislosti s výraznými případy negativních jevů (nevyjímaje trestných činů), zejména pokud jim věnují pozornost sdělovací prostředky.
ETIKA VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
»Negativní jevy« ve veřejné správě jsou velmi často spojovány s etikou pracovníka ve veřejné správě či s etikou ve veřejné správě vůbec. (Nezřídka se tato etická rovina úvah vztahuje či zužuje na problematiku korupce a protikorupčních opatření. To je sice nesmírně závažné, ale nikoliv jediné, co si zasluhuje v této souvislosti pozornosti.) Této otázce věnují velkou bedlivost jak příslušná institucionální místa, tak odborníci, média a občanská veřejnost. Byla vypracována a přijata řada »etických kodexů«, napsáno mnoho statí a publikací věnovaných etice ve veřejné správě. Lze ocenit všechny kodexy a publikace (a jejich autory) stejně jako skutečnost, že většina vysokých škol odpovídajícího zaměření zařadila do plánů studia příslušných oborů předměty se stejnou obsahovou náplní. Totéž učinila rovněž řada vzdělávacích institucí působících v oblasti veřejné správy. To vše představuje sice důležitý, a ze systémového hlediska nezbytný a v nejlepším slova smyslu záslužný, ale pouze víceméně »verbální apel«, který je možno (a bylo by to velmi žádoucí) vzít na vědomí, či (verbálně) se k němu přihlásit.
Výraznou změnu a zlepšení může přinést pouze všeobecné akceptování - a především uskutečnění takových »vzorců chování a jednání« v běžném každodenním styku s veřejností i vnitřním úřadování, které se budou opírat o vnitřní přesvědčení, vysoký stupeň osobní odpovědnosti a úcty všech, kdo ve veřejné správě působí. A to nejen vůči občanům, ale i spolupracovníkům, integrujícím společenským hodnotám a nakonec i vůči sobě samému.
Dobrým úředníkem se člověk nestává pouze studiem a eventuálním tréninkem potřebných dovedností, nýbrž reálným vykonáváním odpovídajících správních činností. V tomto směru faktická zkušenost je významnou a svým způsobem finalizující sférou utváření úředníka jako osobnosti.
Vyhraněnost, kultivovanost a vysoká intelektuální a morální úroveň spojená s reálně projevovanou profesionalitou je tím, co zvyšuje »image« a společenskou vážnost nejen správního úředníka jako konkrétního jedince - nýbrž výrazně přispívá i ke zvýšení společenské prestiže veřejné správy jako celku.
VLADIMÍR ČECHÁK
prorektor pro koncepci a rozvoj VŠFS, Praha
Dobrým úředníkem se člověk nestává pouze studiem a eventuálním tréninkem potřebných dovedností, nýbrž reálným vykonáváním odpovídajících správních činností, říká Vladimír Čechák.
FOTO: ARCHIV
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
[…] hned nutné být synáčkem zazobaného podnikatele, nebo milenkou vysoce postaveného úředníka http://moderniobec.cz/co-zvysuje-image-a-prestiz-urednika/ státní správy. I obyčejný mladý člověk s relativně nevelkým majetkem a financemi si […]