Mariánskolázeňská Hlavní ulice triumfovala v soutěži Cesty městy

"Nejvíce si na projektu cením, že doprava na jedné z našich nejživějších tepen se skutečně zpomalila a že se tato někdejší pouhá průjezdová komunikace změnila na příjemný bulvár, který preferuje chodce a bezpečnou jízdu cyklistů," poznamenává Zdeněk Král, starosta Mariánských Lázní, na okraj vítězství svého města, jehož letos dosáhlo v kategorii liniových řešení soutěže Cesty městy za 1. etapu rekonstrukce Hlavní ulice.

Hlavní ulice plně odpovídá svému názvu: Jako historická dopravní tepna mezi centrem a železničním nádražím prochází téměř celým městem a nyní spojuje jeho jižní obytnou a obchodní část s lázeňskou na severní straně. Tomu odpovídá i její dopravní zatížení - zhruba 11 tisíc projíždějících vozidel denně. Ještě loni na jaře však 14 metrů široká vozovka na Hlavní ulici s jedním jízdním pruhem pro každý směr sváděla k rychlé jízdě a předjíždění, a bezpečnost chodců na přechodech příliš nepodporovaly ani provizorní ostrůvky z betonových svodidel.

Nynější zhruba čtyřsetmetrový úsek Hlavní ulice mezi křižovatkami s ulicemi Chebskou a U Nemocnice, který loni prošel zásadními změnami v rámci projektu Rekonstrukce Hlavní ulice - 1. etapa, dává tušit, jakou přívětivou (a také bezpečnější) podobu získají další části této rušné tepny v navazujích etapách. Přihláška, kterou radnice podala do soutěže Cesty městy, uskutečněné změny shrnuje takto: "Směrové rozdělení provozu na vozovce, zřízení bezpečných přechodů pro chodce, zřízení cyklostezky v obou směrech jízdy, zřízení zastávkových zálivů pro městskou a meziměstskou hromadnou dopravu, osazení nového veřejného osvětlení, rozšíření chodníků, výsadba nové zeleně, osazení městského mobiliáře (přístřešky na zastávkách hromadné dopravy, stojany na kola, lavičky, odpadkové koše, sloupky mezi chodníkem a komunikací. Provedenou rekonstrukci komunikace využili správci podzemních sítí. Byla provedena celková rekonstrukce plynového potrubí, částečná rekonstrukce vodovodního řadu (přepojení na novější řad, výměna uzavíracích armatur na odbočkách), byl položen napájecí kabel 22 kV do měnírny pro potřeby městské hromadné dopravy - provoz trolejbusů."

Složitost projektu byla dána tím, že vozovka Hlavní ulice (průjezdní úsek krajské silnice II/215) je ve vlastnictví Karlovarského kraje, zatímco chodník je majetkem města. Jednat ovšem bylo nutné také se správci technické infrastruktury v daném úseku. Proto nakonec byla organizována dvě výběrová řízení - zvlášť na dodavatele rekonstrukce chodníků a zvlášť na dodavatele rekonstrukce vozovky. Staly se jimi společnosti Algon Plus Cheb a Vodohospodářské stavby Teplice. Rovněž projektant musel v projektu i výkazech výměr a rozpočtech vše důsledně dělit na stavební objekty podle příslušného vlastníka.

Tomu odpovídá i dělené financování projektu: Z rozpočtu města si vyžádalo 15 mil. Kč, zatímco Krajská správa a údržba silnic zaplatila 12,34 mil. Kč. Celkem bylo upraveno zhruba 10 000 m² povrchu ulice, takže cena na jeden metr čtvereční přibližně vychází na velmi příznivých 2700 Kč.

Starosta Zdeněk Král nikoliv náhodou vyzvedává práci koordinačního týmu, který se pod vedením radničního odboru investic podařilo vytvořit ze zástupců města, projektanta i všech firem, které se na náročné akci podílely. V jedné fázi stavebních prací byla například veškerá doprava v této exponované části Mariánských Lázní svedena do jediného pruhu, značnou zátěž rovněž představovaly rozkopané chodníky. Proto průběh rekonstrukce zároveň zůstával pod stálým a nepřetržitým dohledem rady města.

Vedoucí projektant stavby Ing. Ota Řezanka z karlovarské Projekční a konzultační kanceláře INPLAN připomíná, že pro rekonstrukci Hlavní ulice byly připraveny tři varianty: První z nich vůbec nepočítala se zřízením cyklistických pruhů; druhá cyklistické pruhy vedla hlavním dopravním prostorem (vedle jízdních pruhů); třetí umístila cyklistické pruhy do přidruženého prostoru (podél chodníku, přičemž měly být od vozovky odděleny zeleným pásem). Všechny tři varianty se z hlediska finančních nákladů od sebe příliš nelišily, ale prakticky od počátku ve vedení města i veřejnosti panovala jasná podpora zřízení cyklistických pruhů.

Po vášnivých debatách zvítězila varianta pro cyklostezky v přidruženém prostoru. Metr široké jednosměrné cyklistické pruhy jsou tedy od vozovky odděleny 1,5 m širokým zeleným pruhem, pouze v jediném kratším úseku zůstávají v hlavním dopravním prostoru, neboť jiné uspořádání šířka ulice v této části neumožňovala. Cyklopruhy s povrchem z jemnozrnného asfaltového betonu jsou vůči chodníkům sníženy o 20 mm a jsou ohraničeny chodníkovým obrubníkem, dešťová voda se z nich odvádí sklonem do vozovky.

"Jde o velmi citlivé harmonizování všech dopravních potřeb a prvků s ostatními funkcemi tohoto frekventovaného veřejného prostoru," shodla se hodnoticí komise soutěže Cesty městy v čele s doc. Ing. arch. Janem Mužíkem, CSc. Odborný komentář komise mimo jiné dodává: "Projektem se dosáhlo zvýšení estetické hodnoty a pobytové přitažlivosti prostoru pro trvalé obyvatelstvo a pro lázeňské hosty a návštěvníky města a příkladné je i uplatnění ne zcela běžných řešení v uspořádání automobilové, cyklistické a pěší dopravy ve velmi frekventovaném uličním prostoru."

IVAN RYŠAVÝ

Cesty městy 2009

Základní informace o všech projektech přihlášených do letošního ročníku soutěže Cesty městy, ale i do ročníků předchozích, naleznete v databázi spravované Nadací Partnerství na http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12678&exp=male34 .