Míra materiálového využití komunálních odpadů v ČR se pohybuje okolo 20 %. Cílem Plánu odpadového hospodářství ČR, schváleného vládou v roce 2003, je zvýšit úroveň recyklace do roku 2010 na 50 %. Je jisté, že tento úkol zůstane nesplněn.
Na vině je zejména chybějící legislativa podporující snazší třídění a recyklaci v obcích. Přes chybějící podporu existují u nás obce, které úspěšně snižují celkové množství komunálního odpadu a zvyšují míru recyklace. Některé jsme oslovili a vydali studii popisující použité způsoby.
V rámci projektu jsme kontaktovali 13 obcí. Nejčastějším opatřením je tzv. pytlový sběr tříděného odpadu a různé způsoby využití bioodpadů. Principem pytlového sběru je umožnit domácnostem třídění recyklovatelných surovin do pytlů, které se později svážejí. Takto se eliminuje nutnost odpady nosit do ne vždy blízkých kontejnerů. Využití bioodpadu je logickou volbou, protože je to hmotnostně nejzastoupenější složka komunálních odpadů.
UNIVERZÁLNÍ ŘEŠENÍ NENÍ
V Jiřetíně pod Bukovou na Jablonecku využívají bioodpady v komunitních kompostérech a zapojené domácnosti získávají 10% slevu z místního poplatku za odpady. Komunitní kompostování využívají také ve Švihově na Klatovsku. V Uherském Hradišti třídí bioodpad již od roku 1995. Ten se nyní sváží od téměř všech bytových domů a ze sídlišť a od zhruba 10 % rodinných domů. V Mladé Boleslavi lze separovat papír, plasty, sklo, tetrapak a kovy do pytlů a odevzdávat je na určených sběrných místech. Za odevzdané množství obdrží domácnosti slevu z místního poplatku. Město Nový Jičín přispělo téměř tisíci rodinám na koupi domácího kompostéru a v loňském roce rozmístilo po městě kontejnery na bioodpad. Domácnosti v Rozsochách na Žďársku platí podle toho, kolik směsného komunálního odpadu (SKO) vyprodukují. Zaregistrované popelnice jsou vyváženy pouze tehdy, když je majitel označí žetonem zakoupeném na obecním úřadě. Plast se třídí do pytlů a odevzdává na několika sběrných místech. V roce 2008 vyprodukovali v Rozsochách pouze 84 kg SKO na osobu. Žetony k označení plných popelnic používají také v Hustopečích nad Bečvou. Sklo, kov a plast se třídí do pytlů, které po naplnění sváží obec. Občané si musí zakoupit určitý minimální počet žetonů a pytlů u smluvních prodejců. Množství vyprodukovaného SKO je pod hranicí 100 kg na osobu a rok, což je zhruba třetina celostátního průměru.
Sbíraný bioodpad se ve Vysokém Mýtě využívá v bioplynové stanici. Ve Vsetíně poskytli zdarma zhruba 400 zájemcům domácí kompostéry. Městský úřad si spočítal, že úspora na skládkovném tuto investici vrátí již při 300 zájemcích. Třídění v zástavbě rodinných domů také podpořili pytlovým sběrem plastu a papíru. Domácnosti v Letohradě na Ústeckoorlicku separují plast do zakoupených pytlů a papír do balíků. Vytříděné suroviny jsou označeny samolepkou s čárovým kódem a zaregistrovány svozovou firmou při odběru. Na základě této evidence náleží občanům finanční ohodnocení. Město rovněž může zapůjčit nádoby na bioodpad, který se vyváží od dubna do listopadu. V Novém Boru dobrovolně zapojené domácnosti třídí papír a plast do pytlů, které jsou po označení odváženy. Pytle se později zváží a na základě hmotnosti je přiznána sleva z poplatků za odpad pro následující rok. Ve Starém Městě na Uherskohradišťsku se do sběru bioodpadu zapojilo celé město; jeden týden tam vyvážejí popelnice se směsným komunálním odpadem, následující nádoby s bioodpadem. Možnost separovat plasty a tetrapak do pytlů mají obyvatelé rodinných domů. Loni dosáhla úroveň recyklace v tomto městě 42 %. Zájemci v Turnově třídí do pytlů papír, směsný plast a tetrapak. Letos tam zahájili pilotní program sběru bioodpadu do kontejnerů rozmístěných po městě.
Jak je zřejmé z uváděných příkladů, neexistuje univerzální řešení, které by vyhovovalo všem. Společným znakem všech opatření je nabídnout domácnostem lepší recyklační služby a motivovat je ke třídění odpadů. Více vytříděných surovin zpravidla znamená pro obec vyšší příjem za jejich prodej. Zároveň se snižuje množství SKO a tím i poplatky za jeho odstranění. Většina uváděných systémů nakládání s odpady začínala v malém měřítku, ale postupně docházelo k jejich rozšíření. Ani tento stav není konečný.
Obce plánují další kroky ke zlepšení funkčnosti a rozšíření svých systémů - a to jak rozsahem, tak nabízenými službami. Nedílnou součástí bude informační kampaň, která zdůvodní, podrobně vysvětlí, a propaguje změny.
NEFORMÁLNÍ SÍŤ OBCÍ
Již v červnu roku 2008 byla přijata nová evropská rámcová směrnice o odpadech, která potvrdila pětistupňovou hierarchii nakládání s odpady. Prioritou je vzniku odpadů předcházet. Dalším krokem je vzniklé odpady znovu použít, následuje materiálové využití a až poté je využití energetické. Na posledním místě zůstává odstranění odpadů (skládkování). Do dvou let jsou členské země EU povinny tuto směrnici implementovat do svých národních legislativ. Čeká nás tedy nový zákon o odpadech.
Příklady úspěšných obcí ukazují, že existují způsoby, jak snižovat množství odpadu a zvýšovat nízkou míru recyklace. Je ale nutné obce podpořit v jejich úsilí a vytvořit jim legislativní podmínky pro rozšíření třídění. Současná diskuse o dotování nových spaloven v ČR je proto přinejmenším předčasná. Nejprve je nutné snížit produkci odpadu a zvýšit jeho materiálové využití. Prostor pro zlepšení tu je - v Rakousku, Německu nebo belgickém Vlámsku dosahují proti nám až třikrát vyšší míry recyklace.
Obcí, které chtějí zlepšit stav svého odpadového hospodářství, je samozřejmě více než jen uvedených třináct. Jsou ale stále v menšině. Před dvěma roky jsme založili neformální informační síť obcí, jejímž záměrem je pomoci v přebírání úspěšných projektů, řešení a vzorů i výměně zkušeností z ČR a dalších evropských zemí.
PETR NOHAVA
Hnutí DUHA
Může se hodit
Bližší informace o projektu a celou studii Vysoká míra recyklace - úspěšné modely nakládání s odpady v českých obcích naleznete na www.hnutiduha.cz/obce/, www.hnutiduha.cz/publikace/uspesene_modely_nakladani_s_odpady_www.pdf.
V Novém Jičíně jsou kompostéry na bioodpad rozmístěny po celém městě.
