Ambicí návrhu nového zákona o ochraně ovzduší, který je nyní předkládán k veřejné diskusi v rámci legislativního procesu, je zásadní zlepšení kvality ovzduší a především efektivnější ochrana obyvatel před imisní zátěží. Navrhuje využití nástrojů stávajícího předpisu tam, kde se ukázaly být...
Ambicí návrhu nového zákona o ochraně ovzduší, který je nyní předkládán k veřejné diskusi v rámci legislativního procesu, je zásadní zlepšení kvality ovzduší a především efektivnější ochrana obyvatel před imisní zátěží. Navrhuje využití nástrojů stávajícího předpisu tam, kde se ukázaly být efektivní, a zakotvuje některé nové zejména tam, kde právní úprava chybí nebo je nedostatečná (to je problém především u znečištění ovzduší z dopravy a z vytápění domácností). Některé nástroje si logicky vyžádají nové kompetence či jejich změny, které se dotknou rovněž obecních úřadů (jedničkových a trojkových obcí).
KOMPETENCE U MALÝCH ZDROJŮ
Návrh zákona mění současnou kategorizaci stacionárních zdrojů ze zvláště velkých, velkých, středních a malých na zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona a zdroje v této příloze nevyjmenované. Zákon se vydává tren- dem, který nastavily průřezové předpisy ochrany životního prostředí, zákon o integrované prevenci (IPPC) a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Dochází tak ke zjednodušení a zpřehlednění, všechny důležité povinnosti jednotlivých zdrojů (mít povolení, povinnost kompenzačního opatření, placení poplatků, provozní řád) budou jasně uvedeny v příloze nového zákona a uživatel je nebude muset jako dosud dlouze a složitě hledat v prováděcích předpisech.
Díky změně kategorizace obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) již nebudou rozhodovat o poplatcích za (současné) střední zdroje znečišťování ovzduší. Kapacitu těchto odborníků navrhujeme využít ve vztahu ke zdrojům nevyjmenovaným v příloze zákona (zhruba současná kategorie malý stacionární spalovací i ostatní zdroj). Návrh zákona počítá s kompetencí ORP ve vztahu ke zpoplatňování (účinnost poplatkové povinnosti je nicméně odložena až do roku 2015) a ke kontrole těchto zdrojů - předběžné i následné - a ukládání sankcí. U kont- rolní a sankční činnosti zákon navrhuje tzv. dělenou kompetenci - ke kontrole nad dodržováním povinností těchto zdrojů budou příslušné jak ORP, tak Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce zahájí ten, který se o porušení povinnosti dozvěděl jako první. ČIŽP však může v méně závažných případech předat věc závazně k vyřešení ORP. Ta má poté povinnost informovat inspekci, jak s daným podnětem naložila.
Důvod pro tuto změnu je nasnadě. Současný stav kontroly nad malými zdroji ze strany obecních úřadů je nevyhovující a nejednotný zejména v menších obcích, kde malé (zejména spalovací) zdroje působí největší problémy.1) Hodláme využít zkušeností a uvolněných kapacit odborníků z ORP. Důležitým aspektem (opět zejména ve vztahu k malým obcím) je výrazně slabší sociální vazba mezi přestupcem a pověřeným úředníkem. ČIŽP, která se již dnes těmto problémovým zdrojům fakticky věnuje, bude mít možnost důležitější případy sama převzít a v méně závažných případech věc postoupit, za současného metodického vedení ORP.
KONTROLA V DOMÁCNOSTECH
Česká republika patří mezi země EU s nejhorší kvalitou ovzduší. Významný podíl na těchto emisích má vytápění domácností - odsud v roce 2007 pocházelo 30 % z celkových emisí jemného prachu a na 70 % emisí rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků.
Návrh zákona zavádí povinné ověřování emisních a technických parametrů zdrojů od 15 do 300 kW, které jsou připojeny na ústřední vytápění, v tříletých intervalech. Tyto kontroly budou vykonávat osoby autorizované ministerstvem životního prostředí (MŽP). Kromě vizuální kontroly mohou tyto osoby navíc seřídit a vyčistit kotel a případně doporučit, jak jej optimálně používat. První kontrola bude rozložena v čase a budou ji provádět nejprve provozovatelé spalovacích zdrojů na pevná a kapalná paliva, a to do 31. 12. 2013. Po roce 2013 přijdou na řadu plynové kotle. První kontrolu zajistí a zaplatí MŽP. Administraci celého systému budou mít na starosti ORP pro svůj obvod.
Protože u domácností není možné, na rozdíl od podnikatelských subjektů, v případě neplnění požadavků zákona zakázat provoz zdroje (lidé si domácnost vytápět musí), obsahuje návrh zákona možnost používat i nevyhovující spalovací zdroj. Ten bude možné provozovat za poplatek, který alespoň zčásti kompenzuje jeho negativní vliv na zdraví spoluobčanů a kvalitu ovzduší.
Poplatkům budou podléhat spalovací zdroje v domácnostech s příkonem 15-300 kW na pevná paliva, připojené na ústřední vytápění, které nevyhovují emisním a technickým požadavkům zákona. Z toho vyplývá, že domácnosti, které vytápějí ekologicky šetrnějším způsobem (zemní plyn, dálkové teplo, kvalitní kotle na jakákoli paliva apod.), žádný poplatek platit nebudou. Znečišťující zdroje budou zpoplatněny až od roku 2015, což poskytuje dostatek času na pořízení vyhovujícího spalovacího zdroje nebo přechod na jiný způsob vytápění, například s podporou z programu Zelená úsporám, která dosahuje až 95 tisíc korun u nejmodernějších kotlů. Nastavené technické a emisní požadavky návrhu zákona jsou shodné s požadavky uvedeného programu. Poplatek bude na počátku 500 Kč (v roce 2015), postupně se však bude zvyšovat. Zpoplatnění ani povinné ověřování se nebude vztahovat na zdroje o příkonu do 15 kW a zdroje, které nejsou napojeny na ústřední vytápění, případně vytápějí samostatné místnosti.
Výnosy z poplatků poplynou z poloviny do rozpočtů ORP na částečné pokrytí nákladů na administraci této agendy a z poloviny do rozpočtů obcí, kde provozem nevyhovujících kotlů dochází ke znečišťování ovzduší. Obce budou moci státní podporu doplnit vlastním programem (dotace, bezúročné půjčky), který bude financován z výnosů z poplatků (případně i z jiných zdrojů), a ještě více tak svým občanům usnadnit pořízení takového způsobu vytápění, které bude vyhovovat zákonu i sousedům v okolí a zajistí čistý vzduch v obci.
NÍZKOEMISNÍ ZÓNY
Silniční doprava vyprodukuje zhruba třetinu celkových emisí velmi nebezpečného jemného prachu frakce PM 2,5 a téměř polovinu emisí oxidů dusíku. Alarmující je zejména fakt, že podíl silniční dopravy na celkové emisní bilanci ČR neustále stoupá. Znečištění těmito látkami představuje vysoká zdravotní rizika. Jemné částice prachu a na ně navázané rakovinotvorné a toxické látky se vdechováním dostávají hluboko do plicních sklípků, kde se usazují a dále mohou být krví přenášeny do celého organismu. Oxidy dusíku zase mohou způsobovat například astma či záněty spojivek.
Celkem paradoxně stávající zákon o ochraně ovzduší neobsahuje žádné nástroje k regulaci silniční dopravy. Návrh nového zákona nabízí zejména větším městům zajímavou možnost k omezení znečištění ovzduší z automobilů. Zakotvuje specifický nástroj, tzv. nízkoemisní zóny. Obcím a městům umožní vymezit určité území, do kterého mají zakázán vjezd auta s vysokými emisemi.
Tuto možnost pouze nabízí, rozhodnutí a konkrétní podmínky včetně výjimek si určí samo město v rámci svého nařízení. Zákon nicméně stanoví určité pojistky, aby zóny byly vyhlašovány pouze tam, kde to bude splňovat svůj prvotní účel, tedy zlepšení nevyhovující kvality ovzduší, a zároveň nedojde k omezení tranzitní dopravy. Nízkoemisní zónu proto mohou obce vyhlásit jen tam, kde jsou překračovány imisní limity a zároveň existuje vhodná objízdná trasa po silnici stejného nebo vyššího typu bez omezení.
Z důvodů geografické blízkosti a dobrých dosavadních výsledků v oblasti kvality ovzduší byl pro ČR zvolen tzv. německý model, se kterým by měl být náš systém plně kompatibilní. Český řidič by mohl využít svou emisní nálepku jak pro cesty do českých, tak do německých měst.
Pokud se obecní samospráva rozhodne na území obce nebo jeho části nízkoemisní zónu vyhlásit, vymezí hranice a emisní kategorie vozidel, které budou mít vjezd do zóny povolen. Zároveň si určí výjimky, na které se omezení vztahovat nebude. Některé kategorie vozidel budou mít výjimku automaticky (vozidla integrovaného záchranného systému, veteráni, zemědělské stroje), další si bude moci stanovit obec podle místních podmínek.
Všechna auta, která budou chtít vjíždět do nízkoemisní zóny, budou muset být označena tzv. emisní nálepkou, která bude umístěna na předním skle automobilu. Emisní nálepky budou tři - červená, oranžová a zelená. Vozidlo obdrží příslušnou emisní známku na základě emisních parametrů uvedených v technickém průkazu, případně podle data první registrace. Budou je vydávat stanice technické kontroly, dopravní inspektoráty a pověřené subjekty. Možné bude rovněž jejich korespondenční vyřízení.
Hranice zóny bude vymezena dopravní značkou zóny zákazu vjezdu s dodatkovou tabulkou, na které budou vyobrazeny emisní nálepky vozidel, která mají povolen vjezd. Porušení povinnosti zákazu vjezdu bude dopravním přestupkem.
DALŠÍ PRAVOMOCI
Návrh zákona dává nově obcím pravomoc, aby při povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší na jejich územích, hájily zájmy svých občanů a jejich právo na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí. Obecní úřady se budou jako orgány ochrany ovzduší účastnit správních řízení o vydání povolení pro zdroje znečišťování ovzduší z pozice dotčeného orgánu státní správy.
Stávající zákon o ochraně ovzduší zakotvoval možnost, aby obec závaznou vyhláškou zakázala spalování některých druhů pevných paliv, které negativně ovlivňují kvalitu ovzduší. Napříště by mělo být spalování těchto paliv (seznam je stejný) zakázáno přímo ze zákona. Právo obce upravit vyhláškou podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu nebo toto spalování zakázat zůstává.
S ohledem na neutuchající turbulence české politické scény lze jen velmi stěží odhadovat, jak bude pokračovat další schvalování návrhu zákona. Z hlediska časového jsou však podstatné dvě skutečnosti. Za prvé, povinnost ve vztahu k EU převést do českého právního řádu směrnici 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu nejpozději do června 2010. Za druhé, proti termínům uloženým Národním programem snižování emisí k přijetí nového zákona, který schválila vláda, je již téměř roční skluz. Proto je třeba v legislativním procesu postupovat relativně svižně.
Poznámka
1) Stávající způsob kontroly dodržování povinností ze strany domácností je komplikovaný kvůli nemožnosti přístupu ke zdroji. I to by měl návrh zákona řešit a přístup ke zdrojům za jasně daných a transparentních podmínek umožnit.
MICHAL BERNARD
odbor ochrany ovzduší
Ministerstvo životního prostředí ČR
