Přečetl jsem si v zákoně o obcích, že radě obce přísluší stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností. Jak je to s vyřizováním jiných dopisů občanů, které obsahují např. různá oznámení, názory či žádosti adresované orgánům obce? Jak se s doručenými dopisy nakládá? Zákon o obcích...
Přečetl jsem si v zákoně o obcích, že radě obce přísluší stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností. Jak je to s vyřizováním jiných dopisů občanů, které obsahují např. různá oznámení, názory či žádosti adresované orgánům obce? Jak se s doručenými dopisy nakládá?
Zákon o obcích svěřuje do vyhrazené pravomoci rady obce (tam, kde se rada obce nevolí, je příslušný starosta) stanovit pravidla pro přijímání petic a stížností (dále jen pravidla). Pro úplnost lze uvést, že petice je takové podání, které obsahuje žádost, návrh nebo stížnost, jíž se občané obracejí na orgány obce (zastupitelstvo obce, radu obce, starostu nebo obecní úřad) ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu, jehož řešení spadá do působnosti výše uvedených orgánů obce. Při vyřizování petic se postupuje podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Petici jsou povinny orgány obce přijmout. Z práva podat petici však neplyne subjektivní právo na to, aby bylo petici obsahově vyhověno (rozhodnutí Ústavního soudu číslo 21/94 ze dne 23. 6. 1994).
V pravidlech pak rada obce určí podací a evidenční místa pro podání petic a stížností, může určit, že příjemcem petice adresované zastupitelstvu, radě a starostovi je starosta; adresované obecnímu úřadu starosta nebo tajemník, pokud je tato funkce zřízena včetně stanovení postupu jejího vyřizování. Přestože z pravidel často vyplývá, že petici vyřizuje obecní úřad, stává se praxí, že informace o všech přijatých peticích a způsobu jejich vyřízení je pravidelně předkládána radě obce a zastupitelstvu obce.
Dalším oprávněním občana obce, které vyplývá z § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, je podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Zákon o obcích zde stanoví, že orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že pokud takovéto podání občana obce je orgánu obce doručeno, musí být příslušným orgánem obce ve stanoveném termínu projednáno a podávající o výsledku vyrozuměn.
Orgánům obce jsou však doručována i další podání, která nejsou svým obsahem peticí ani podáním ve smyslu § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích. Jak je v dotazu uvedeno, jsou to např. různá oznámení, žádosti či názory občana. I takovým podáním je nutno věnovat potřebnou pozornost; vnitřní předpis obecního úřadu, nejspíše spisový řád, by měl stanovit lhůty pro jejich vyřízení. Postup, jak taková podání se budou vyřizovat, může stanovit i rada obce (§ 102 odst. 3 zákona o obcích).
Aby byly zastupitelstvo obce a rada obce informovány o došlých dopisech jim určených, stává se praxí, že starosta pravidelně předkládá radě obce "Přehled o došlých dopisech adresovaných zastupitelstvu obce a radě obce", který by měl obsahovat i sdělení o tom, o jakou věc se v dopise jedná, kterému orgánu byl dopis adresován, datum přijetí dopisu na obecním úřadě a kdo dopis dostal k vyřízení. O dopisech určených zastupitelstvu obce by mělo být informováno zastupitelstvo obce.
Orgány obce by následně měly být informovány o tom, jak byla podání vyřízena. Je třeba zdůraznit, že každé podání doručené obecnímu úřadu musí být přijato podacím místem (podatelnou). Podatelna došlé dokumenty roztřídí na ty, které se evidují. a na ty, které se neevidují (například propagační a reklamní materiály, noviny, knihy, časopisy). Podrobnosti upravuje spisový řád, který podle § 110 odst. 4 písm. c) zákona o obcích vydává tajemník obecního úřadu, není-li tato funkce zřízena, tak starosta (§ 103 zákona o obcích).
JUDr. MIROSLAV BÝMA, Ph.D.
právník
