V kategorii Fitness a sport soutěže Kudy z nudy, pořádané Českou centrálou cestovního ruchu, letos získala prvenství 560 metrů dlouhá in-line dráha v areálu kladenského Sletiště. Podle Lukáše Kubici, ředitele Sportovních areálů města Kladna, s. r. o., není neobvyklé na dráze potkat i batolata,...
V kategorii Fitness a sport soutěže Kudy z nudy, pořádané Českou centrálou cestovního ruchu, letos získala prvenství 560 metrů dlouhá in-line dráha v areálu kladenského Sletiště. Podle Lukáše Kubici, ředitele Sportovních areálů města Kladna, s. r. o., není neobvyklé na dráze potkat i batolata, která bruslící maminky vozí v kočárku, či seniory nad 60 let. V jednu chvíli se tak na dráze může pohybovat až stovka lidí. Sportovní in-line jezdci po počátečních pokusech "uchytit se" na Sletišti, brzy pochopili, že mezi převahou kondičních bruslařů nemají šanci.
Vstup na dráhu je povolen pouze s in-line bruslemi a nesmí tam ani cyklista, ani chodec. Na dodržování provozního řádu (je s dalšími informacemi uveden na www.inline-draha.cz) dohlíží správce. Město, které dráhu vybudovalo z vlastních zdrojů nákladem 1,7 mil. Kč, by ji rádo rozšířilo. Ve hře jsou dvě varianty, z nichž ta delší (prodloužení by bylo v řádu kilometrů) už počítá také s cyklisty, běžci a chodci.
Kateřina Sekyrková, šéfredaktorka portálu Ladronka.cz, který se tomuto trendovému sportu věnuje, má za to, že největší chybou při výstavbě podobných drah bývá naplánovat asfaltovou (cyklo)stezku výlučně pro cyklisty, když by ji mohli využívat i bruslaři. "Radnice pochopitelně sama zváží, čeho chce budováním cyklostezky nebo in-line dráhy dosáhnout," říká Kateřina Sekyrková. "Více než in-line ovály a stadiony za miliony korun, využívané hlavně organizovanými in-line závodníky, širší veřejnost uvítá oficiálně potvrzené místo pro in-line bruslaře na vhodně zpevněných cyklostezkách."
Kouzlu kondičního in-line bruslení propadá stále více lidí. Obce, které sázejí na cestovní ruch, by to neměly přehlížet. Bruslaře i z velkých vzdáleností přivábí in-line dráha napojená na okolní cyklostezky.
"Obdrží-li obec například dotaci na výstavbu dvoukilometrového asfaltového pruhu pro zemědělské stroje, které však tudy prakticky budou jezdit jen v létě o žních, možná by měla také přemýšlet o tom, jak tento pruh navázat na silnice 2. a 3. třídy, aby bylo zřejmé, že bruslaři na něj rovněž patří. Pokud však v obci či městě cyklistická infrastruktura zcela chybí, je vhodné do generelů cyklistické dopravy či jim podobných plánů zahrnout i bruslaře - a je-li tam vhodný terén, pak též vozíčkáře. Náklady se sice zvednou, ale dobrý projekt se stane výhrou i pro místní podnikatele. Vždyť proč by čeští bruslaři měli masově doslova prchat za skvělým in-line bruslením do německého Flaemingu či na cyklostezku Odra-Nisa (a utrácet tam své peníze), když stejně dobré příležitosti se jim mohou otevřít také u nás doma?" uzavřela Kateřina Sekyrková.
/ak/
