Unikátní systém zásobování teplem, úspor energií a ohřevu teplé užitkové vody může vybudovat i malá obec. Dokazuje to příklad dvousetčtyřicetihlavého Hostětína v Bílých Karpatech na česko-slovenském pomezí.
Díky osvícenému přístupu všech zainteresovaných stupňů samospráv, pomoci neziskových organizací, zejména ZO ČSOP Veronica a Nadace Partnerství, finanční podpoře i know-how ze zahraničí se zde postupně od 90. let minulého století uskutečnila opatření, která umožnila zvýšit energetickou soběstačnost obce a úspory energií či více využívat obnovitelné zdroje enregie. Zároveň pozitivně ovlivnila sounáležitost obyvatel obce a pomohla zvýšit její návštěvnost.
PRVNÍ KROK: KOŘENOVÁ ČISTÍRNA
Prvním počinem na cestě za udržitelným fungováním obce byla výstavba kořenové čistírny v roce 1997. Přes počáteční nedůvěru a malé zkušenosti s tímto typem čištění odpadních vod v ČR byla zvolena technologie, která kromě mnoha dalších výhod, přináší značnou úsporu elektrické energie. Kořenové čistírny totiž neobsahují žádné elektrické části a nespotřebovávají na rozdíl od běžných mechanicko-biologických čistíren téměř žádnou elektřinu. Celkové roční náklady na spotřebovanou elektřinu u hostětínské kořenové čistírny v roce 2006 činily jen zhruba 1700 Kč. V případě mechanicko-biologického čištění by naopak šlo o desetitisíce korun.
SLUNCE PRO BÍLÉ KARPATY
Svépomocné solární systémy pro ohřev teplé užitkové vody se v Hostětíně i v dalších bělokarpatských sídlech začaly objevovat díky programu ZO ČSOP Veronica Slunce pro Bílé Karpaty, využívajícímu podpory Nadace Partnerství a později i britského Know How Fund. V průběhu jeho fungování v letech 1997-2001 byly solární systémy instalovány na celkem 45 veřejných i obytných budovách. Na instalaci stavebnicového solárního systému se pod dohledem vyškolených pracovníků podílel i budoucí uživatel. Využitím stavebnicového systému i vlastní práce budoucího uživatele byl systém o polovinu levnější než srovnatelně účinné technologie běžně dostupné na trhu.
Výroba tepelné energie z obnovitelných lokálních zdrojů přináší vedle dlouhodobých finančních úspor na straně spotřebitelů a jejich větší nezávislosti na rozvodné síti také významný příspěvek k ochraně klimatu. Pokud by totiž alternativou k solárnímu ohřevu byl elektrický bojler, lze úsporu emisí kysličníku uhličitého (CO2) všech pětačtyřiceti zařízení odhadnout na téměř 80 tun tohoto nebezpečného skleníkového plynu. A to není málo.
Hostětínští jdou ale ve využití sluneční energie ještě dál. Na konci roku 2008 zprovoznila Veronica na střeše místní moštárny malou fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 8,8 kWp, která vyrobí za rok zhruba tolik energie, kolik provoz moštárny spotřebuje. Na základě této zkušenosti připravuje obec Hostětín společnou investici se třemi nadacemi (Nadace Partnerství, Veronika a Nadace České architektury) do sluneční elektrárny o výkonu okolo 70 kWp navazující na obecní výtopnu. Výroba opět pokryje větší část roční spotřeby elektrické energie tohoto zařízení.
BIOMASA - TRADIČNÍ A EKOLOGICKÁ
Zatímco do poloviny 20. století bylo v Hostětíně a jiných podobných venkovských obcích v Bílých Karpatech hlavním zdrojem energie pro vytápění dřevo, od padesátých let bylo postupně nahrazováno teplem z fosilních zdrojů. V domácnostech se více topilo uhlím, později i elektřinou, což například v roce 1994 znamenalo přibližně 85 procent využití fosilních, tedy neobnovitelných zdrojů energie. Nápad postavit v obci výtopnu spalující dřevní odpad byl tak přirozeným návratem k místním zdrojům tepla.
Průzum zájmu obyvatel o připojení se na výtopnu ukazoval zhruba padesátiprocentní podporu místních obyvatel. Konečný poměr skutečně připojených na rozvod tepla pak dosáhl dokonce 85 procent. S pomocí Nadace Partnerství a Ekologického institutu Veronica se podařilo zajistit převážně mezinárodní financování projektu v rámci implementace Rámcové dohody o změně klimatu.
Vedle výrazného příspěvku k energetické samostatnosti a bezpečnosti celé obce lze vyčíslit konkrétní příspěvek výtopny nejen k ochraně klimatu, ale i k podpoře místní ekonomiky.
Pokud by obec Hostětín byla plynofikovaná, odcházel by podle kvalifikovaného odhadu minimálně 1 milion korun ročně mimo region a částečně i mimo Českou republiku. Při využívání biomasy z blízkého okolí naopak zůstává na 90 procent této sumy v regionu. Navíc se tak stimuluje místní trh s biomasou, a tím i ekonomický rozvoj. Biomasa se stala náhradou za 585 MWh elektřiny, 250 tun hnědého a 20 tun černého uhlí ročně. Tím se snížily emise znečišťujících látek v ovzduší - SO2 o více než 5 tun, CO o téměř 10 tun a CO2 dokonce o 1500 tun ročně.
NÁVŠTĚVNOST A PRESTIŽ
Výše popsaná opatření v kombinaci s projekty moštárny na zpracování místní ovocnářské produkce, pasivního objektu Seminárního centra Veronica a úsporného veřejného osvětlení zvýšila nejen soběstačnost a udržitelnost rozvoje obce, ale i růst její návštěvnosti.
Hostětín se stal vyhledávaným centrem studia udržitelných technologií výroby tepla a energie, ekologického stavitelství a podnikání i šetrného přístupu k místní produkci a krajině. Již v roce 2001 navštívilo obec za tímto účelem téměř tisíc návštěvníků. To však není nic ve srovnání s návštěvností v roce 2007, kdy tento počet vzrostl na pětinásobek.
DITA TESAŘOVÁ
Obr.
Nadace Partnerství
