Zmírnění pravidel dotačního programu Zelená úsporám, které ministerstvo životního prostředí ohlásilo v polovině srpna, reálně otevírá cestu novým zájemcům. Mnohem širší možnosti se nyní naskýtají především pro města a obce, které jsou schopny potřebné akce spolufinancovat.
Zaměření programu se nezměnilo. Je určen vlastníkům rodinných a bytových domů. Kromě fyzických osob se do něj mohou zapojit také společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), případně další právnické osoby. Nově se od 1. září mohou o dotaci hlásit také vlastníci panelových domů. Při zateplení paneláků a využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody je pro přiznání dotace nezbytné, aby opatření splňovala i požadavky programu Panel. Splnění podmínek bude posuzovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Jednou z nich je například nová regulace otopné soustavy po zateplení "obálky" budovy. Dotace v rámci programů Panel a Zelená úsporám bude možné kombinovat.
K první změně pravidel, jak je nastavilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) ještě s ministrem Martinem Bursíkem, došlo již v červnu - byla zrušena povinnost uskutečnit minimálně dvě různá zateplovací opatření, tj. například výměnu oken a zateplení fasády domu, ale o dotaci se dalo zažádat na jedno, například když byla okna vyměněna již dříve, na což se nynější program nevztahuje.
Při představení zatím posledních změn v programu Zelená úsporám náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták řekl: "Neočekáváme, že by peníze přebývaly a bylo by třeba je dát i do něčeho jiného než do bydlení, například na snižování energetické náročnosti průmyslu či do centrálního vytápění." Ujistil však také, že stát nebude dávat méně peněz na program Panel, když je tu možnost dotace i z programu Zelená úsporám. Znovu potvrdil, že v žádném případě prostředky nejsou určeny na podporu fosilních paliv, tedy ani na výměnu topného zdroje na uhlí na ekologičtější zemní plyn.
UTRATIT TO MUSÍME
Hlavním environmentálním cílem programu Zelená úsporám je pokles ročních emisí CO2 v České republice o 1,1 mil. tun. Emise prachu by měly být každoročně nižší o 2,2 tisíce tun. Úspora tepelné energie se předpokládá každoročně ve výši 6 370 000 GJ, což by mohlo znamenat úsporu ve výši 185 milionů m3 zemního plynu.
MŽP předpokládá do konce roku 2009 dotovat projekty za zhruba 10 miliard korun. Pokud by však program nezajistil smluvně dohodnuté a očekávané environmentální přínosy, vyplynou z toho pro stát smluvní sankce. S volnými kredity se bude obchodovat do roku 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu.
V první etapě prodalo MŽP emisní kredity za 5 miliard korun. Jak potvrdil ministr životního prostředí Ladislav Miko, další smlouvy jsou připraveny rovněž na zhruba 5 miliard korun. Naplní se tak záměr pro letošní rok, v závěru roku 2009 by měly být podepsány smlouvy na další období. Celkově by mělo být k dispozici až 25 miliard korun, které se však musí poměrně rychle vyčerpat. Podle původních pravidel programu Zelená úsporám se přitom až do poloviny srpna přihlásilo něco málo přes 200 žadatelů. Ti ovšem o nic nepřijdou, změny pro ně budou platit také. Žádosti podle nových pravidel se podávají od 17. srpna, na panelové domy od 1. září. Před podpisem je dohoda s Národním památkovým ústavem ohledně přístupu k památkově chráněných objektům.
Již nyní se změny promítly v novelizované směrnici MŽP č. 5/2009, o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci programu Zelená úsporám. Na tuto směrnici navazují další dokumenty programu, například příručka pro žadatele o podporu, příručka pro dodavatele a výrobce. Informace jsou volně přístupné včetně formulářů žádostí a seznamů firem, výrobků i autorizovaných inženýrů, vše je ve speciálně vyčleněné části webových stránek www.mzp.cz.
NOVÉ MOŽNOSTI
Rozhodující pro přidělení dotace na úsporu energie na vytápění (zateplování) je snížení hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění minimálně o 20 %, nezáleží přitom na počtu opatření. Pak činí dotace 650 korun na 1 m2 podlahové plochy v rodinných domech a 450 Kč na 1 m2 v domech bytových. Při snížení spotřeby o 30 %, což podle původních podmínek vyžadovalo alespoň tři opatření, činí dotace 850 a 600 Kč na 1 m2. Musí však být použita jen taková opatření, která splňují podmínky programu. To znamená, že jsou zapsána v Seznamu výrobků a technologií.
Podmínky se nemění u celkového zateplení, kde se ale zvyšují sazby, a to u rodinných domů o 250 Kč a bytových o 150 Kč na 1 m2 podlahové plochy. Sem patří i celkové zateplení panelových bytových domů.
Důležitá změna nastává u podpory novostaveb v pasivním energetickém standardu. Stavební firmy už nemusí být povinně registrovány v Systému odborných dodavatelů a použité prvky v Systému výrobků a technologií. Kontrola kvality odvedené práce je plně zajištěna dosažením konečných parametrů pasivního domu, klíčový je konečný stav, tedy dosažení pasivního standardu. Dotace se zvyšuje o 5 až 15 %, což znamená 250 tisíc korun pro rodinný dům s roční spotřebou do 20 kWh na 1 m2 a 150 tisíc korun na byt v bytovém domě s roční potřebou tepla na vytápění do 15 kWh na 1 m2.
Obnovitelné zdroje energie pro vytápění a přípravu teplé vody mohou získat dotaci jako fixní částku na instalaci - nebude to dosavadní procentuální podpora na dané opatření. Kotle na biomasu a tepelná čerpadla v novostavbách mají výjimku, pokud budou uvedeny do provozu do konce roku 2010. Protože byly projektovány již před spuštěním programu, nemusí splnit podmínku dosažení definované maximální potřeby energie na vytápění. Po 1. 1. 2011 již však budou majitelé domů dotačními pravidly pobídnuti výhradně k nízkoenergetickým stavbám.
Podpora pro instalaci tepelných čerpadel do bytových domů činí u technologie vzduch-voda 15 tisíc Kč na bytovou jednotku a u technologie země-voda a voda-voda 20 tisíc korun na bytovou jednotku.
U solárních termických kolektorů instalovaných na rodinné domy se snižuje požadavek na minimální roční solární zisk na jednu instalaci z původních 2000 kWh na 1500 kWh. U solárních termických kolektorů instalovaných na bytové domy zůstává tento parametr zachován v hodnotě 1000 kWh na jednu bytovou jednotku, která je na instalaci napojena.
Fixní dotace za instalaci určitého typu zdroje zjednoduší administraci programu. Ruší se dokládání uznatelných nákladů pro přiznání dotace. Dotace se přiděluje jako fixní částka na 1 m2 podlahové plochy nebo na určitý typ obnovitelného zdroje.
Další velkou pomocí pro majitele bytů a domů je dotace na projekt a energetické hodnocení. To bylo zatím velkou brzdou - málokdo chtěl investovat do projektu v nejistotě, že dosáhne na dotaci, navíc vynaložené částky snižovaly celkový ekonomický efekt pro investora. Nově bude možné získat dotaci na zpracování energetického hodnocení a projektové dokumentace. Tato podpora bude vyplácena do 31. 3. 2010 nebo do vyčerpání celkové částky 50 milionů korun.
Zjednodušuje se i přístup do seznamu projektantů, výrobků a technologií, takže prakticky každý kvalifikovaný dodavatel se může na těchto akcích podílet. Jediné, co program Zelená úsporám naprosto neumožňuje, je svépomoc, tedy metoda tak oblíbená zejména na venkově. Důvodem je obava, že takto provedené zateplení nebude odpovídat předepsanému standardu.
NIC NENÍ DOKONALÉ
Program Zelená úsporám patří výlučně pod gesci ministerstva životního prostředí. To získalo pravomoc vyjednat a podepsat smlouvy na prodej přebytků emisních kreditů, z jejichž výtěžku se celý program platí. Stejně tak bylo plně v jeho strategii, jaké podmínky pro čerpání dotací v těchto smlouvách vyjedná. Povinnost investovat tyto prostředky do opatření, která snižují emise skleníkových plynů, a tedy nenapomáhají klimatickým změnám, je nesporná, i v těchto rámcích však existuje více způsobů, jak záměr naplnit.
Po uzavření prvních smluv na prodej emisních kreditů v dubnu 2009 ministerstvo životního prostředí stoprocentně využilo svého pověření a vytvořilo program Zelená úsporám podle svého, bez komunikace s dalšími ministerstvy. Stihla ho za to chvála i kritika. Brzy se totiž ukázalo, že podmínky jsou nastaveny příliš tvrdě a že je jen málo lidí, kteří o dotaci zažádají. Tempem, kterým přicházely žádosti do poloviny srpna, odkdy byly vyhlášeny další změny podmínek, by nebyly nasmlouvané finanční prostředky vyčerpány zřejmě nikdy.
MŽP například nechtělo původně dotaci poskytovat na panelové domy s tím, že existuje samostatný program Panel v gesci ministerstva pro místní rozvoj. Názor změnilo, ale teprve pak zahájilo vyjednávání s MMR.
Jednání o parametrech programu Zelená úsporám ve vztahu k zásadám státní bytové politiky a k programům realizovaným Státním fondem rozvoje bydlení přitom nebyla podle tiskového mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Martina Ayera jednoduchá. Programy si musí rozdělit "práci" - nelze připustit, aby byly některé akce dotovány dvakrát nebo aby se rozcházela pravidla obou programů včetně hodnocení výsledků. Výhrady k původnímu znění programu Zelená úsporám mělo také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které stejně jako další ministerstva nemělo žádnou možnost program ovlivnit. Jak řekl Moderní obci tiskový mluvčí Tomáš Bartovský, MPO upozorňovalo od začátku na vysokou administrativní a finanční náročnost pro žadatele. Za komplikované pokládají vyplnění příloh k žádosti, zadání projektové dokumentace s výpočtem měrné roční spotřeby tepla na vytápění, tj. výpočet úspor, které jsou pro získání dotace nutné.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nepokládalo za správné, že program Zelená úsporám nebyl provázán s již existujícími programy, jako je například Panel. Bartovský také uvádí, že program není určen pro úspory energie v systémech centrálního zásobování teplem, ač je tento způsob vytápění jedním z nejrozšířenějších a z hlediska dopadů na životní prostředí by byla podpora energetických úspor v tomto sektoru vysoce efektivní.
Kampaňovitě prováděné zateplování může také vyvolat doprovodné environmentální problémy. Nejsou například řešeny dopady celého programu do odpadového hospodářství ČR. Výrazně se zvýší produkce stavebních odpadů, která bude ovlivněna jak průběhem vlastních rekonstrukčních projektů, tj. odpady ze samotné stavby, tak v budoucnu rekonstrukcemi takto zateplených budov. V rámci tohoto odpadu se bude nacházet i odpad nebezpečný včetně problematického PVC z plastových oken apod.
Je však jisté, že nová pravidla významně rozšiřují možnosti, jak dosáhnout energetických úspor při bydlení, takže se situace s čerpáním dotace z programu Zelená úsporám zlepší. Ani letošních očekávaných deset miliard korun z prodeje emisních kreditů však není malá částka. Na její vyčerpání budou muset žadatelé vydat minimálně stejně tolik ze svých kapes. V krátké době se tedy ukáže, zda úpravy v programu jsou dostačující, nebo zda se města a obce mohou dočkat v příštím roce dalších změn.
MILENA GEUSSOVÁ
Výše dotací
V částech programu Úspora energie na vytápění a Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu jsou navýšeny částky dotace, a to až o 20 %.
Komplexní zateplení
RD, 70 kWh/m2 - 1550 Kč/m2 RD, 40 kWh/m2 - 2200 Kč/m2 BD, 70 kWh/m2 - 1050 Kč/m2 BD, 40 kWh/m2 - 1500 Kč/m2
(V části A.1 zůstává požadavek na 40% úsporu energie na vytápění)
Dílčí zateplení
RD, 20% úspora energie na vytápění, 650 Kč/m2 RD, 30% úspora energie na vytápění, 850 Kč/m2 BD, 20% úspora energie na vytápění, 450 Kč/m2 BD, 30% úspora energie na vytápění, 600 Kč/m2
Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu
RD 250 000 Kč BD 150 000 Kč/bytová jednotka
Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody
C - využití obnovitelných zdrojů, dotace je nově fixní částka (rodinné domy) C.1 - zdroj na biomasu 95 000 Kč/80 000 Kč/ 50 000 Kč podle typu C.1 - tepelné čerpadlo 75 000 Kč/50 000 Kč podle typu C.2 - pro novostavby stejně jako dotace v podoblasti C.1, C.3 C.3 - solární systém 55 000 Kč (ohřev vody) C.3 - solární systém 80 000 Kč (ohřev vody a vytápění) C - využití obnovitelných zdrojů, dotace je nově fixní částka (bytové domy) C.1 - zdroj na biomasu 25 000 Kč C.1 - tepelné čerpadlo 15 000 nebo 20 000 Kč (viz výše) C.2 - pro novostavby stejně jako dotace v podoblasti C.1, C.3 C.3 - solární systém 25 000 Kč na bytovou jednotku (ohřev vody) C.3 - solární systém 35 000 Kč na bytovou jednotku (ohřev vody a vytápění)
Dotace na energetické hodnocení a projekt
Úspora energie na vytápění energetické hodnocení - RD 10 000 Kč, BD 15 000 Kč projektová dokumentace - RD 10 000 Kč, BD 2000 Kč/bytová jednotka
Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu fixní částka 40 000 Kč
Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody energetické hodnocení - RD 10 000 Kč, BD 15 000 Kč projektová dokumentace - RD 5000 Kč, BD 15 000 Kč
Nové podmínky jsou k dispozici na webových stránkách programu: www.zelenausporam.cz.
