01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Park "na klíč" - jde to?

Je možné uplatnit řešení tzv. na klíč, jak je to běžné třeba u soukromého bydlení, také na veřejné prostranství, kde je budoucích uživatelů neurčité množství, navíc různého věku a zájmů? Co je klíčem k úspěchu takového projektu? Jaké kroky předcházejí jeho uskutečnění?

Impulsy pro rekonstrukci nebo výstavbu městských veřejných parků jsou různé - zanedbaný nebo dokonce havarijní stav dané lokality, poptávka místní veřejnosti, rekultivace doposud nevyužívaného prostranství, snaha vedení obce zkvalitnit životní podmínky obyvatel a doplnit chybějící funkce do infrastruktury města apod.; většinou se těchto nebo podobných podnětů kříží více.

Rozhodnutí o proměně veřejného prostoru je ale pouze prvním (a zdaleka na posledním) krokem. Následovat by měla velmi pečlivá příprava a především jasná formulace projektového záměru. Ačkoliv se tento krok zdá jako samozřejmý, zkušenost ukazuje, že bývá podceňován. Uvědomění si a popis všech souvislostí, které předcházejí prvním architektonickým studiím, přitom projektu stavějí pevné základy a mohou eliminovat řadu problémů, které by jednak komplikovaly realizaci projektu samotnou, ale také ty, jež se nečekaně objeví třeba až za pár let po dokončení stavby. Samozřejmě nelze předvídat vše; určitá míra vizionářství, schopnost objektivního náhledu na věc, předvídavost a cit pro hledání souvislostí jsou ale na místě.

ZÁKLADEM JE ČLOVĚK

Lidský faktor hraje důležitou roli jak na straně investora (obce), tak na straně budoucího uživatele (návštěvníka parku). Člověk jako zákazník je podstatný element projektového záměru. Po čem je v rámci veřejné zeleně a rekreačních ploch ve městě největší poptávka? Jaké skupiny obyvatel (věkové, záj-mové) se vyskytují v bezprostředním okolí parku a kdo tedy bude jeho nejčastějším návštěvníkem? Dají se v dohledném časovém horizontu předpokládat nějaké zásadní demografické změny?

Při přípravě projektového záměru je so- ciologické hledisko jedním z nejpodstatnějších. Zjednodušeně řečeno - nejde jen o to vymezit prostor a náplň budoucího parku, ale vědět rovněž, pro koho vzniká a jaké hlavní funkce by měl plnit. U rekonstrukcí je nutné zrevidovat ty stávající. Důvodem zanedbanosti parku může být právě skutečnost, že v minulosti vymezené funkce nevyhovují současným potřebám města a jeho obyvatel. Tyto potřeby je dobré prověřit soustavnou prací s veřejností. Otevřené diskuse a aktivní zapojení lidí do tvorby veřejného prostoru už by dnes měly být samozřejmostí. Lepší je, pokud projektu nejenom předcházejí, ale jsou i nedílnou součástí jeho dalšího průběhu. Způsobů práce s veřejností je celá řada a existuje dostatek literatury, která je popisuje.

Zajištění kvalitního vedení projektu při množství akcí, které obce ročně realizují, není snadné. Schopný koordinátor je přitom jedním ze základních kamenů úspěchu. Právě osoba, která má v projektu výkonnou funkci, by ideálně měla kromě potřebné odborné erudice a standardních požadavků na dobrého zaměstnance oplývat i výše jmenovanými schopnostmi předvídavosti a hledání souvislostí.

ZASAZENÍ DO KONTEXTU

Prostorové a časové souvislosti městského veřejného parku jsou dalším bodem na cestě za úspěchem. Respekt k pověstnému géniu loci je na místě. Hledání možností citlivého propojení požadovaného řešení prostoru s historií je úkolem investora a související náměty by měly být později součástí zadá- ní pro architekta. Vedle odborné literatury a historické dokumentace může být inspirativním zdrojem podnětů i práce s veřejností. Diskuse s pamětníky si mnohdy nezadá se seriózními záznamy z archivů. Bavíme-li se o veřejném městském parku, který má sloužit jako živé prostranství v moderním městském organismu, přehnané lpění na romantických představách o minulosti nemůže projektovému záměru dominovat. Historický kontext by měl být "okořeněním" celku, ne jeho základní "ingrediencí".

Projektový záměr sice primárně řeší jasně vymezené území parku (ideálně v majetku obce). Nesmí se ale zcela odpoutat od nejbližšího okolí i celkového rámce související městské krajiny. Propustnost prostoru ve všech možných a hlavně logických směrech je zásadní. Je nutné myslet jak na návštěvníky, tak na technické zajištění provozu parku. Ve finanční rozvaze by se pak měly promítnout jak náklady související s vymezenou lokalitou, tak nezbytné investice do navazující infrastruktury. S ohledem na možnosti finančního zajištění pak případně následuje rozdělení realizace celkového záměru do několika etap.

Majetkoprávní kontext parku hraje důležitou roli a často bývá překážkou nebo komplikací při realizaci záměru. I když je samotná lokalita po této stránce vyřešena, přímí sousedé veřejného prostranství musejí být do projektu rovněž vztaženi, a to od samého počátku. Je nutné je dostatečně informovat a současně jim poskytnout možnost vyjadřovat se k záležitostem, které bezprostředně souvisejí s jejich vlastními aktivitami a záměry. Takový postup je samozřejmě ideální a musí pro něj být vůle na obou stranách.

IDEÁLNÍ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR

Obecně použitelný, podrobný návod "jak na to" neexistuje. Správný projektový záměr, který stojí na začátku cesty k parku "na klíč", je vyváženou směsicí (nejen) výše popsaných zásad, vždy ale individuálně na míru konkrétnímu místu a lidem. Pokud to situace dovoluje, přípravě projektového záměru a všech navazujících aktivit by měl být věnován dostatek času, nejlépe je zahrnout jej do dlouhodobého plánování rozvoje města.

Výše popsané zásady vycházejí ze zku- šeností grantového programu nadace PROMĚNY. Obce z něj mohou čerpat finanční podporu na rozvoj svých veřejných parků (jeden nadační příspěvek může tvořit až devadesát procent celkových nákladů na realizaci projektu). Nadace aktuálně podporuje čtyři velké projekty: v Kamenickém Šenově, Broumově, České Třebové a Sušici. Nedávno dokončený pilotní projekt v Kamenickém Šenově, který nadace podpořila 20 miliony korun, potvrzuje fakt, že se pečlivá příprava v začátku projektu vyplatí.

PETRA HRUBOŠOVÁ
JOLANA ŘÍHOVÁ
nadace PROMĚNY

Příklad ze Šenova

Kromě pečlivé přípravy a vyřešení všech vstupních proměnných ovlivňuje úspěšnost projektu také kvalitní údržba a využívání nového prostranství po dokončení realizace. V době, kdy má leckdo pocit, že "vše už je úspěšně za námi", život parku a péče o něj teprve začíná.

V Kamenickém Šenově, kde vznikly v rámci tříletého projektu dva parky podpořené nadací PROMĚNY, se lidé poměrně rychle naučili využívat nové cesty parky. V Dvořáčkově parku odstranění plotu pod domem s pečovatelskou službou umožnilo lidem přímý přístup z náměstí směrem ke sklářské škole a druhé části města. V Janurově parku zase široké dřevěné molo nad Šenovským potokem propojilo dvě dříve oddělená území. Dobře navržené řešení cestní sítě zafungovalo, plně využívat oba parky se lidé musí teprve naučit. Motivovat veřejnost k otevření dveří svých domovů a trávení volného času venku, společně, by mělo být dalším důležitým úkolem radnice. Inspirovat lidi je možné pořádáním akcí pro děti na hřišti v novém parku, založením tradičních turnajů v pétangue nebo pořádáním koncertů pod širým nebem. Možností je mnoho, důležité je začít.

Kvalitní údržba nového parku je pak nezbytnou podmínkou jeho další udržitelnosti. Méně odborné práce zvládne zajistit "technická četa" města. Zahradnické práce by pak měla provádět kvalitní odborná firma nebo alespoň důkladně proškolení pracovníci pod dohledem zahradníka. I na to je třeba při přípravě projektu myslet.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down