Mgr. Pavla Samková JUDr. Miroslav Býma, Ph.D. Ostrava V článku, který vyšel na pokračování v Moderní obci č. 5-7/2008*, jsme se zaměřili na jednací řády orgánů obce. Přiblížili jsme zákonnou úpravu, uvedli jsme řadu praktických postřehů týkajících se jednání orgánů obce a nastínili, co všechno by...
Mgr. Pavla Samková
JUDr. Miroslav Býma, Ph.D.
Ostrava
V článku, který vyšel na pokračování v Moderní obci č. 5-7/2008*, jsme se zaměřili na jednací řády orgánů obce. Přiblížili jsme zákonnou úpravu, uvedli jsme řadu praktických postřehů týkajících se jednání orgánů obce a nastínili, co všechno by měly jednací řády obsahovat a základní zásady pro jejich zpracování. V návaznosti na tento článek jsme zpracovali "vzorový" jednací řád zastupitelstva obce a výborů zastupitelstva obce, který byl otištěn v příloze Moderní obce 1/2009. Nyní jsme připravili "vzorový" jednací řád rady obce a komisí rady obce.
Zákon o obcích přípravu a jednání schůze rady příliš neupravuje, stanoví pouze základní pravidla (neveřejnost schůzí, podmínky přijetí usnesení a pořizování zápisu). Je proto na obci samotné, aby v jednacím řádu upravila a konkretizovala podrobnosti jednání rady a další související otázky. Zpracovaný "vzorový" jednací řád vychází z toho, že v obci funguje tajemník obecního úřadu a že obecní úřad se člení na odbory; je třeba jej tedy přizpůsobit konkrétním podmínkám jednotlivé obce. U jednotlivých ustanovení jednacího řádu jsou doplněny odkazy na zákonnou úpravu. Jednací řád doplňuje poměrně rozsáhlý komentář.
V našich článcích věnovaných jednacím řádům jsme několikrát zmínili "vhodnost" vydání pravidel pro předkládání materiálů pro zasedání zastupitelstva a schůze rady obce. Na závěr tohoto vzorového jednacího řádu proto přinášíme podrobnosti týkající se vydání těchto pravidel a zejména jejich obsahových náležitostí.
Obec ...
Rada obce
JEDNACÍ ŘÁD RADY OBCE A KOMISÍ RADY OBCE
Schváleno radou obce usnesením č. x/xx ze dne xx. x. 200x
s účinností ode dne xx. x. 200x
OBSAH
Část první: Jednací řád rady obce
1. Úvodní ustanovení
2. Schůze rady
3. Účast členů rady na schůzi rady
4. Podklady pro jednání rady
5. Jednání rady
6. Výkon působnosti jediného společníka obchodní společnosti
7. Usnesení rady a hlasování
8. Ukončení a přerušení schůze rady
9. Zápis ze schůze rady a kontrola plnění usnesení rady
10. Vydávání nařízení obce
11. Komise rady
12. Informování sdělovacích prostředků
13. Další povinnosti členů rady
14. Jiná ustanovení
ČÁST DRUHÁ: JEDNACÍ ŘÁD KOMISÍ RADY OBCE
15. Úvodní ustanovení
16. Postavení komise
17. Jednání komise
18. Usnesení komise a hlasování
19. Jiná ustanovení
ČÁST TŘETÍ: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
20. Závěrečná ustanovení
PŘÍLOHY
1. Adresáti materiálů pro schůze rady
2. Organizační pokyny k jednání rady v působnosti valné hromady
3. Postup při podávání oznámení podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
Část první: Jednací řád rady obce
Rada obce (dále jen rada) vydává podle § 101 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), tento svůj jednací řád1):
ČLÁNEK 1
Úvodní ustanovení
(1) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti.2) Rada obce rozhoduje v samostatné působnosti ve věcech, které jí jsou vyhrazeny zákonem o obcích, případně dalšími zákony3). Při výkonu samostatné působnosti se rada ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce (dále jen zastupitelstvo) (§ 99 odst. 1 zákona o obcích).
(2) V oblasti přenesené působnosti přísluší radě rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon4) (§ 99 odst. 1 zákona o obcích).
(3) Jednací řád rady upravuje přípravu a svolání schůzí rady, pravidla jejího jednání a usnášení.
ČLÁNEK 2
Schůze rady5)
(1) Schůze rady svolává starosta, v době jeho nepřítomnosti místostarosta (§ 103 odst. 5 zákona o obcích).
(2) Schůze rady se konají v termínech schválených radou. Podle potřeby může starosta nebo místostarosta svolat schůzi rady mimo schválené termíny.
(3) Schůze rady jsou neveřejné6) (§ 101 odst. 1 zákona o obcích).
(4) Schůzí rady se s hlasem poradním zúčastňují:
a) tajemník obecního úřadu (§ 110 odst. 5 zákona o obcích).
b) ........
(5) Schůze rady se dále pravidelně zúčastňují:
a) zapisovatelka,
b) ... například tiskový mluvčí apod.
(6) K projednání předložených materiálů může rada na své schůze přizvat jejich předkladatele nebo zpracovatele, popřípadě další osoby7)(§ 101 odst. 1 zákona o obcích).
ČLÁNEK 3
Účast členů rady na schůzi rady
(1) Členové rady jsou povinni zúčastnit se každé schůze rady (§ 83 odst. 1 zákona o obcích). Nemohou-li se ze závažných důvodů schůze rady zúčastnit, jsou povinni se omluvit.
(2) Omluvy s uvedením důvodu se podávají starostovi nejpozději před schůzí rady, neúčast na části schůze rady omlouvají členové rady předsedajícímu (viz čl. 5 odst. 1) ústně v průběhu schůze.
(3) Svoji účast stvrzují členové rady podpisem do listiny přítomných.
(4) Nesejde-li se nadpoloviční většina členů rady, stanoví předsedající náhradní termín pro konání schůze rady.
ČLÁNEK 4
Podklady pro jednání rady
(1) Organizační a technické otázky spojené se schůzí rady zajišťuje obecní úřad (případně určený odbor obecního úřadu). (2) Rada jedná a usnáší se zpravidla na základě materiálů, které mohou radě předkládat:
a) členové rady,
b) tajemník obecního úřadu,
c) vedoucí odborů obecního úřadu,
d) předsedové komisí rady,
e) předsedové výborů zastupitelstva,
f) ředitelé příspěvkových organizací obce, zástupci právnických osob, které obec založila,
g) případně další správní orgány, právnické nebo fyzické osoby, které rada požádá (dále jen předkladatelé).
(3) K přípravě složitého bodu jednání nebo úkolu, zasahujícího do více odvětví, může rada zřídit pracovní skupinu. Rada jmenuje vedoucího a členy pracovní skupiny. Pracovní skupina pracuje podle pokynů rady a radě předkládá výsledek své práce (zpracované podklady, návrh řešení apod.). Činnost pracovní skupiny je ukončena splněním úkolu, k jehož vyřešení byla zřízena.
(4) Materiály pro schůzi rady se předkládají písemně, nebo ústně.8) Všechny materiály, které starosta zařadil do návrhu programu schůze rady a které mají být zpracovány v písemné podobě, se předkládají prostřednictvím obecního úřadu tak, aby mohly být doručeny členům rady nejpozději xx dnů přede dnem schůze rady.
(5) Po termínu uvedeném v odst. 4 mohou materiály předložit pouze členové rady a tajemník obecního úřadu a po předchozím souhlasu starosty rovněž ředitelé příspěvkových organizací obce a zástupci právnických osob, které obec založila.
(6) Písemně zpracované materiály se členům rady a dalším adresátům uvedeným v příloze č. 1 tohoto jednacího řádu doručí buď osobně, nebo prostřednictvím příslušného držitele poštovní licence.
(7) Originály všech předložených materiálů v písemné formě s podpisy příslušných osob jsou uloženy na obecním úřadě.
ČLÁNEK 5
Jednání rady
(1) Schůzi rady řídí starosta nebo v jeho nepřítomnosti místostarosta (dále jen předsedající) (§ 103 odst. 5 zákona o obcích).
(2) Rada je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů (§ 101 odst. 2 zákona o obcích).
(3) Po zahájení schůze rady předsedající podá informaci, který člen rady se ze schůze omluvil. (4) V úvodu předsedající vyzve ověřovatele zápisu z předchozí schůze rady k podání zprávy o jeho ověření. O námitkách člena rady proti zápisu rozhodne rada hlasováním. Zároveň předsedající předloží návrh na určení dvou členů rady za ověřovatele zápisu z této schůze.9)
(5) Předsedající předloží radě návrh programu schůze rady včetně způsobu projednání jednotlivých bodů programu, a to buď s přítomností, nebo bez přítomnosti předkladatele.
(6) Členové rady nebo tajemník obecního úřadu mohou navrhnout doplnění programu o projednání dalších záležitostí (v těchto případech vždy navrhovatel předloží návrh usnesení), vypuštění bodu nebo změnu pořadí projednávání bodů; návrh programu schvaluje rada.
(7) Předkladatel materiálu může materiál stáhnout z návrhu programu schůze rady, a to až do okamžiku schválení programu.10) Po schválení programu tak může učinit jedině se souhlasem rady.
(8) Předsedající uděluje k jednotlivým bodům programu slovo předkladateli, pokud nebylo o způsobu projednání rozhodnuto jinak. Ten v úvodním slově charakterizuje obsah podkladu a stručně zdůvodní jím navrhované závěry. Po odpovědích předkladatele na případné dotazy zahájí předsedající rozpravu.
(9) Po skončení rozpravy předsedající zformuluje případné změny předloženého návrhu usnesení. Pokud předkladatel není členem rady nebo zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu, pravidelně se zúčastňujícím schůzí rady, jednání o přijetí návrhu usnesení rady se již neúčastní.
(10) O návrhu na ukončení diskuse, který podá člen rady, se hlasuje bez rozpravy s tím, že slovo dostanou před hlasováním ti účastníci schůze, kteří byli před návrhem na ukončení diskuse přihlášeni.
ČLÁNEK 6
Výkon působnosti jediného společníka obchodní společnosti11)
(1) Rada vykonává v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích a s ustanoveními § 132 a § 190 obchodního zákoníku působnost valné hromady obchodní společnosti, ve které je obec jediným společníkem. Organizační pokyny k jednání rady v působnosti valné hromady jsou stanoveny v příloze č. 2 tohoto jednacího řádu.
(2) Usnesení rady v působnosti valné hromady je rozhodnutím jediného společníka obchodní společnosti. Písemné rozhodnutí (usnesení) jediného společníka musí být doručeno jednateli nebo představenstvu a dozorčí radě.
(3) Usnesení rady v působnosti valné hromady se uvozuje větou "Rada obce v působnosti valné hromady" s uvedením názvu obchodní společnosti.
(4) Rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis.
(5) Na jednání rady v působnosti valné hromady se vztahují ustanovení zákona o obcích. Ustanovení tohoto jednacího řádu se použijí obdobně.
ČLÁNEK 7
Usnesení rady a hlasování
(1) Rada přijímá usnesení k jednotlivým bodům programu ihned po jejich projednání. Dbá přitom, aby nebyla přijímána nová usnesení, jestliže dané úkoly jsou dostatečně zajištěny dřívějším usnesením rady.
(2) O návrhu usnesení dává předsedající hlasovat. Hlasuje se zvednutím ruky. Z výsledku hlasování musí být zřejmé, kolik členů rady je pro návrh, kolik je proti a kolik se hlasování zdrželo.12) Každý člen rady nebo tajemník obecního úřadu může navrhnout, aby se o jednotlivých bodech navrženého usnesení hlasovalo odděleně. O tomto návrhu rozhodne rada bez rozpravy.
(3) Je-li návrh usnesení předložen ve variantách, případně jsou předloženy protinávrhy nebo pozměňující návrhy, hlasuje se následovně:
a) je-li radě předkladatelem předložen návrh usnesení ve dvou nebo více variantách, hlasuje rada zpravidla o variantě doporučované předkladatelem; v případě uplatnění protinávrhu se hlasuje nejdříve o tomto protinávrhu; schválením jedné varianty se považují ostatní varianty za nepřijaté,
b) byly-li navrženy připomínky nebo pozměňující doplnění, které nejsou do návrhu usnesení zahrnuty, dá předsedající hlasovat nejprve o těchto změnách a poté o ostatních částech návrhu.
(4) Každý člen rady může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne rada bez rozpravy. Vyhoví-li rada námitce, hlasování se opakuje.
(5) Nepřijme-li rada navržené usnesení nebo žádnou z navržených variant, může předsedající pověřit jiného člena rady nebo tajemníka obecního úřadu, aby v průběhu jednání rady vypracovali pozměňující nebo nový návrh usnesení.
(6) Jestliže se při jednání rady projeví nové okolnosti a podmínky, které vyžadují podstatně přepracovat předložený materiál a návrh usnesení, může rada rozhodnout o jeho odložení s tím, že o věci bude jednat na příští nebo další schůzi.
(7) Jestliže se při jednání rady projeví takové okolnosti, které způsobí, že k předloženému materiálu nelze přijmout usnesení, může rada rozhodnout o jeho stažení z programu.
(8) Usnesení je přijato, hlasuje-li pro návrh nadpoloviční většina všech členů rady (§ 101 odst. 2 zákona o obcích).
(9) Seznam materiálů, které rada projednala, ale hlasováním nebylo přijato žádné usnesení, se uvede na závěr souhrnného usnesení rady s textem: "Materiály projednané radou obce bez přijatého usnesení".13)
(10) Má-li starosta za to, že přijaté usnesení rady je nesprávné, pozastaví jeho výkon a předloží věc k rozhodnutí zastupitelstvu na jeho nejbližším zasedání14)(§ 105, § 84 odst. 5 zákona o obcích).
(11) Člen rady nebo tajemník obecního úřadu jsou oprávněni požádat o zaprotokolování svého stanoviska do zápisu, pokud je odlišné od stanoviska rady.
ČLÁNEK 8
Ukončení a přerušení schůze rady
(1) Předsedající prohlásí schůzi za ukončenou, byl-li vyčerpán program schůze rady.
(2) Jiné ukončení nebo přerušení schůze schvaluje rada na návrh člena rady, a to ze závažných důvodů, zejména pokud nastaly skutečnosti, znemožňující řádný průběh schůze.15)
(3) Termín pokračování schůze určí předsedající.
ČLÁNEK 9
Zápis ze schůze rady a kontrola plnění usnesení rady
(1) Z jednání rady se pořizuje písemný zápis.16)
(2) Zápis ze schůze rady obsahuje:17)
a) den a místo konání schůze a hodinu zahájení,
b) počet přítomných členů rady,
c) schválený pořad schůze,
d) jméno předsedajícího,
e) jména určených ověřovatelů zápisu,
f) stručný průběh rozpravy se jmény diskutujících,
g) výsledek hlasování,
h) učiněná oznámení o střetu zájmů (osobním zájmu) podle čl. 13
odst. 1 tohoto jednacího řádu,
i) přijatá usnesení,
j) jméno zapisovatelky,
k) datum pořízení zápisu.
Součástí zápisu je vlastnoručně podepsaná listina přítomných.
(3) Zápis ze schůze rady podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním, případně ověřovatelé, jsou-li určeni (§ 101 odst. 3 zákona o obcích).
(4) Zápis se pořizuje do 7 dnů po skončení schůze a je uložen na obecním úřadu, případně určeném odboru obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva18) (§101 odst. 3 zákona o obcích).
(5) Obecní úřad vydává usnesení přijatá na schůzi rady v samostatném výtisku. Tento výtisk podepisuje starosta nebo místostarosta a doručuje se členům zastupitelstva. Usnesení rady se zveřejňují na webových stránkách obce.19)
(6) Ředitele příspěvkových organizací obce a zástupce právnických osob, které obec založila, informuje o usneseních rady, kterými jsou jim uloženy úkoly nebo kterými jsou požádáni o součinnost a spolupráci, obecní úřad, případně konkrétně určený odbor obecního úřadu.
(7) Kontrolu plnění úkolů uložených usneseními provádí rada průběžně. Obecní úřad zpracovává pro radu měsíčně zprávu o plnění usnesení rady.
ČLÁNEK 10
Vydávání nařízení obce (1) Nařízení obce (dále jen nařízení) vydává obec v přenesené působnosti, jejich vydávání je vyhrazeno radě. Rada nemůže vydávání nařízení svěřit jinému orgánu obce /§ 11, § 102 odst. 2 písm. d) zákona o obcích. 20)/
(2) Obec se při vydávání nařízení řídí zákonem a jinými právními předpisy. (3) Nařízení vydává rada vždy usnesením.
(4) Nařízení podepisuje starosta spolu s místostarostou (§ 104 odst. 2 zákona o obcích).
(5) Podmínkou platnosti nařízení je jejich vyhlášení. Vyhlášení se provede tak, že se schválené nařízení vyvěsí na úřední desce obce po dobu 15 dnů (§ 12 zákona o obcích).
(6) Nařízení musí být každému přístupna na obecním úřadu (§ 12 zákona o obcích).
(7) Nařízení lze změnit nebo zrušit opět jen nařízením.
ČLÁNEK 11
Komise rady
(1) Komise rady jsou iniciativními a poradními orgány rady (§ 122 odst. 1 zákona o obcích). Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl starostou svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích.21)
(2) Rada jmenuje předsedy a členy komisí rady (§ 102 odst. 2 písm. h) zákona o obcích). Ukládá komisím rady úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontroluje jejich plnění (§ 102 odst. 2 písm. i) zákona o obcích).
(3) Rada stanoví, ke kterým druhům radou projednávaných materiálů zpracuje komise rady své stanovisko, popřípadě určí materiál, který před projednáním v radě projedná komise rady. Stanovisko komise rady má doporučující povahu.
(4) Komise rady může předkládat radě návrhy, připomínky a podněty.
ČLÁNEK 12
Informování sdělovacích prostředků
Za poskytování informací sdělovacím prostředkům o výsledku jednání rady odpovídá například tiskový mluvčí... Podle povahy věci poskytují sdělovacím prostředkům informace starosta, místostarosta, popřípadě další členové rady, tajemník obecního úřadu nebo určení zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.
ČLÁNEK 13
Další povinnosti členů rady
(1) Člen rady, u něhož skutečnosti nasvědčují tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti na schůzi rady se zřetelem k výsledku projednání mohl znamenat osobní výhodu nebo škodu (popřípadě jinou újmu) pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen oznámit tuto skutečnost22):
a) před zahájením schůze rady, na které se má daná záležitost projednávat, pokud je to možné; oznámení se podává formou čestného prohlášení, a to buď ústně nebo písemně k rukám starosty (§ 83 odst. 2 zákona o obcích).
b) dále rovněž v průběhu schůze rady, nejpozději před zahájením projednávání příslušného bodu programu; oznámení se podává ústně (§ 8 zákona o střetu zájmů).
(2) Člen rady je vedle oznámení o střetu zájmů podle odstavce 1 tohoto článku povinen podat další oznámení podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, postupuje přitom podle přílohy číslo 3 tohoto jednacího řádu.
ČLÁNEK 14
Jiná ustanovení
(1) Na základě žádosti vyhotovuje obecní úřad výpisy z usnesení rady.
(2) Materiály pro jednání rady jsou určeny pouze osobám uvedeným v příloze č. 1 tohoto jednacího řádu. Tyto materiály nemohou být postupovány jiným osobám, popř. dále rozmnožovány a rozšiřovány před projednáním v radě. Při poskytování materiálů po jejich projednání je nutno respektovat případná zákonná omezení poskytnutí informací v nich obsažených.23)
(3) Tiskové opravy usnesení:
a) tiskové opravy usnesení rady týkající se zřejmých přepisů a neměnící obsah usnesení provede předkladatel po dohodě s obecním úřadem, příp. starostou,
b) tisková oprava se uvede na závěr písemně vyhotoveného usnesení z následující schůze rady; při zveřejňování na webových stránkách obce se obsah tiskové opravy zapracuje přímo do textu příslušného usnesení a tato skutečnost se u usnesení uvede.
Tiskovou opravu nelze provést v případě, že podstatně mění přijaté usnesení (například chybně uvedená firma, označení smluvních stran, číslo parcely apod.); takovou opravu usnesení může provést na návrh předkladatele rada.
(4) V případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo podle potřeby zřizuje rada další komise (např. podle zákona o veřejných zakázkách, školského zákona, pro účely výběrových řízení atd.); takto zřízené komise nejsou komisemi rady podle § 122 zákona o obcích.
(5) Pro zpracování a předkládání materiálů platí "Pravidla pro zpra- cování a předkládání materiálů pro schůzi rady obce a zasedání zastu- pitelstva obce", vydaná vnitřním předpisem tajemníka obecního úřadu na základě usnesení rady č. xxxxxxx/xxxxxxx ze dne xxxxxx. xx. 200x.24)
Část druhá: Jednací řád komisí rady
ČLÁNEK 15
Úvodní ustanovení
Jednací řád komisí rady (dále jen komise) upravuje přípravu, obsah jednání, způsob usnášení se a hlasování komisí.
ČLÁNEK 16
Postavení komise
(1) Rada zřizuje a zrušuje komise v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. h) a § 122 odst. 1 zákona o obcích.
(2) Komise je iniciativním a poradním orgánem rady (§ 122 odst. 1 zákona o obcích).
(3) Rada stanoví náplň činnosti komise, ukládá jí úkoly a projednává stanoviska a náměty komise.
(4) Komise je ze své činnosti odpovědna radě (§ 122 odst. 5 zákona o obcích).
(5) Komise se skládá z předsedy a dalších členů, které jmenuje a odvolává rada (§ 102 odst. 2 písm. h) zákona o obcích). Komise si z řad svých členů může zvolit místopředsedu (místopředsedy).
(6) Počet členů komise stanoví rada podle potřeby příslušného odvětví, ve kterém komise vyvíjí činnost. Počet členů komise je vždy lichý, komise má min. 3 členy a max. xx členů.25) Ve výjimečných případech může rada stanovit i jiný počet členů komise.
(7) Funkce člena komise zaniká26):
a) ukončením hlasování ve druhý den voleb, popř. nových voleb do zastupitelstva,
b) okamžikem, ve kterém člen komise oznámí na schůzi rady, že ze své funkce odstupuje; tato skutečnost se uvádí v usnesení rady,
c) písemným oznámením o odstoupení z funkce člena komise, a to dnem, který člen komise jako den odstoupení uvedl, jinak dnem, kdy bylo písemné oznámení o odstoupení doručeno orgánům obce nebo předsedovi komise,
d) dnem následujícím po dni, ve kterém člen komise oznámil na jednání komise, že ze své funkce odstupuje; tato skutečnost se uvádí v zápisu z jednání komise,
e) úmrtím člena komise,
f) odvoláním.
ČLÁNEK 17
Jednání komise
(1) Komise se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc.
(2) Komisi svolává předseda komise a určuje místo, čas a program jednání komise.
(3) Komise jedná zpravidla na základě písemných podkladů, které předkládají členové komise, případně obecní úřad.
(4) Nemůže-li se člen výjimečně zúčastnit jednání komise, oznámí předem předsedovi komise důvody své nepřítomnosti.
(5) Jednání komise je neveřejné.
(6) Jednání komise se zúčastňují její členové; jejich členství je nezastupitelné. Pokud člen rady požádá o účast na jednání komise, účastní se tohoto jednání, a to s hlasem poradním. Komise si může přizvat na jednání další odborníky, kteří se jednání komise zúčastňují s hlasem poradním. O účasti přizvaných osob na jednání komise rozhodují její členové hlasováním.
(7) Jednání komise řídí předseda komise. V jeho nepřítomnosti řídí komisi místopředseda, popřípadě i jiný člen komise pověřený předsedou.
(8) O účasti na jednání komise se pořídí prezenční listina s vlastnoručním podpisem každého účastníka. Prezenční listina tvoří přílohu zápisu z jednání komise.
(9) O každém jednání se pořizuje zápis do xx dnů po skončení jednání komise. V zápisu se vždy uvede počet přítomných členů komise, schválený program, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje předseda komise nebo místopředseda, popř. jiný člen komise, který jednání z pověření předsedy řídil. Zápis z jednání komise obdrží všichni členové komise. Originál zápisu je uložen na obecním úřadu.27)
ČLÁNEK 18
Usnesení komise a hlasování
(1) Komise je způsobilá se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
(2) Usnesení komise je platné, pokud s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů komise (§ 122 odst. 4 zákona o obcích).
(3) Usnesení, stanoviska a závěry komise vyžádané k materiálům rady se uvádějí jako příloha materiálu. (4) Ve výjimečných případech může předseda komise informovat radu o usneseních, stanoviscích nebo závěrech přijatých komisí přímo, mimo předkládaný materiál.
(5) Usnesení, stanoviska, závěry nebo náměty komise vzniklé z její vlastní iniciativy jsou předkládány radě jako samostatné materiály k projednání. Takovýto materiál předkládá předseda komise.
ČLÁNEK 19
Jiná ustanovení
(1) V zájmu úspěšného plnění společných úkolů komise vzájemně spolupracují, popř. koordinují svou činnost ve věcech společných pro více odvětví. Vyžaduje-li to zájem věci, mohou komise jednat společně a podávat radě společné zprávy, návrhy, stanoviska apod.
(2) Organizačně-technické a administrativní práce, související s činností komise, zabezpečuje obecní úřad, případně určený odbor obecního úřadu.
Část třetí: Závěrečná ustanovení
ČLÁNEK 20
Závěrečná ustanovení
Jednací řád rady obce a komisí rady obce schválila rada usnesením číslo x/xx ze dne xx. x. 200x a změny usnesením č. .... x/x ze dne xx. x. 200x s účinností od xx. x. 200x.28)
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA Č. 1
Adresáti materiálů pro schůze rady
Adresáti materiálů jsou:
a) členové rady,
b) tajemník obecního úřadu,
c) ostatní osoby, které se pravidelně zúčastňují schůzí rady.
PŘÍLOHA Č. 2
Organizační pokyny k jednání rady v působnosti valné hromady
(1) Statutární orgán obchodní společnosti předloží starostovi:
a) návrh programu jednání,
b) písemný materiál obsahující návrh rozhodnutí (usnesení), důvodo- vou zprávu a listinné dokumenty, které se vztahují k navrženému programu,
c) jména pozvaných členů orgánů obchodní společnosti, kteří mají v souladu s platnými právními předpisy, stanovami a zakladatelskou listinou právo účastnit se jednání valné hromady,
d) jména dalších pozvaných osob,
e) jméno pozvaného notáře a adresu jeho notářské kanceláře, pokud je zákonem stanoveno pořídit o rozhodnutí valné hromady notářský zápis.
(2) Písemnosti, které jsou podle § 17 obchodního zákoníku obchodním tajemstvím, předloží statutární orgán až přímo na jednání v potřebném počtu výtisků.
PŘÍLOHA Č. 3
Postup při podávání oznámení podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
(1) Člen rady je povinen podat formou čestného prohlášení oznámení:
a) o jiných vykonávaných činnostech,
b) o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce,
c) o příjmech, darech a závazcích (dále jen oznámení).
(2) Oznámení se podává na formuláři, který stanoví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.29)
(3) Člen rady učiní oznámení vždy nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke skutečnostem, jež zakládají povinnost podat oznámení. V případě, že člen rady ukončil výkon funkce, je povinen učinit oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce.
(4) Oznámení se odevzdává v termínech podle odstavce 3 na podatelnu obecního úřadu nebo na sekretariát tajemníka obecního úřadu v zalepené obálce s označením Oznámení podle zákona o střetu zájmů - neotvírat, případně elektronicky prostřednictvím elektronické podatelny obecního úřadu; v případě elektronického podání je nutné oznámení podepsat zaručeným elektronickým podpisem a v předmětu zprávy uvést Oznámení podle zákona o střetu zájmů.
(5) Podaná oznámení jsou součástí registru oznámení, jehož vedení zabezpečuje tajemník obecního úřadu.
POZNÁMKA K PRAVIDLŮM PRO ZPRACOVÁNÍ A PŘEDKLÁDÁNÍ MATERIÁLŮ PRO SCHŮZI RADY A ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA
Jak již bylo řečeno, jednací řády rady i zastupitelstva je vhodné dále doplnit pravidly pro předkládání materiálů zastupitelstvu a radě (dále jen Pravidla), pokud odpovídající ustanovení nejsou součástí již samotných jednacích řádů.
V praxi se osvědčilo vydání Pravidel formou vnitřního předpisu, závazného pro všechny zaměstnance obce. Takový vnitřní předpis může vydat rada, tajemník obecního úřadu, je-li funkce zřízena, popř. starosta. Je vhodné, aby vydání takového vnitřního předpisu, respektive stanovení pravidel pro zpracovávání a předkládání materiálů včetně závaznosti těchto pravidel pro všechny předkladatele a zpracovatele materiálů, uložila rada současně se schválením jednacího řádu.
V pravidlech je vhodné při respektování zásad stanovených jednacími řády bližším způsobem stanovit jednotnou strukturu, obsah a formu materiálů předkládaných radě a zastupitelstvu (dále jen materiál), termíny a způsob předkládání materiálů, zásady pro zpracování materiálů v elektronické formě a povinnosti předkladatele materiálu.
Co by měl materiál obsahovat?
Doporučujeme, aby byl materiál tvořen úvodním listem, důvodovou zprávou a podle potřeby přílohami. Je vhodné stanovit jednotnou šablonu předkládaných materiálů.
Úvodní list by měl zejména obsahovat:
počet stran materiálu,
číslo materiálu,
datum konání schůze rady/zasedání zastupitelstva, popř. pořadové číslo jejich jednání, označení věci, která je předložena radě nebo zastupitelstvu k projednání (toto označení má být stručné, jasné a výstižné a nemá předjímat rozhodnutí rady nebo zastupitelstva),
výčet příloh materiálu,
jméno, příjmení, funkci a podpis osoby, která materiál předkládá,
jméno, příjmení, funkci (nebo název odboru, příspěvkové organizace kraje apod.) a podpis osoby, která materiál zpracovala, je-li odlišná od osoby předkladatele,
jméno, příjmení, funkci a podpis osoby nebo název orgánu, se kterým byl materiál projednán, popřípadě stanovisko dotčené osoby nebo orgánu,
návrh usnesení (do jeho úvodu doporučujeme v případě, že k dané věci bylo již dříve radou či zastupitelstvem přijato usnesení, uvést číslo tohoto usnesení a datum jeho přijetí; má-li být usnesením uložen úkol, doporučujeme vždy uvést zodpovědnou osobu a termín/datum plnění, a to zejména z důvodu provádění následných kontrol plnění přijatých usnesení).
Důvodová zpráva by měla obsahovat jasnou a přehlednou informaci o projednávané věci, popis vývoje předmětné záležitosti a zhodnocení současného stavu a odůvodnění předkládaného návrhu, popřípadě jeho ekonomické důsledky. Pokud se na projednávání věci podílela pracovní skupina zřízená radou nebo zastupitelstvem, případně komise rady nebo výbor zastupitelstva, uvede se v důvodové zprávě rovněž tato skutečnost.
V materiálech pro schůzi rady, má-li být věc dále předkládána zastupitelstvu, se v rámci důvodové zprávy uvede rovněž název materiálu pro zasedání zastupitelstva, případně návrh usnesení zastupitelstva v této věci (zejména z důvodu vytvoření návrhu programu zasedání zastupitelstva, který je obecní úřad v souladu se zákonem o obcích povinen zveřejnit na úřední desce).
V materiálech pro zasedání zastupitelstva je pak vhodné uvést usnesení přijaté při projednávání věci v radě.
Všechny další předložené podklady (například různé tabulky, mapy, smlouvy, stanoviska komisí rady a výborů zastupitelstva apod.) se uvádějí jako přílohy materiálu.
Termíny a způsob předkládání materiálů
Je vhodné stanovit termín, do kterého nejpozději před konanou schůzí rady (zasedáním zastupitelstva) je možné materiál předložit, například devět dnů před schůzí rady, a to do 15.30 hod. Je třeba také pamatovat na výjimečné případy, které mohou nastat, a to že materiály budou předkládány po takto stanoveném termínu, např. stanovením povinnosti takové materiály předem projednat se starostou. V případě, že se materiály předkládají členům rady (zastupitelstva) písemně, měla by pravidla stanovit počet výtisků, které má předkladatel materiálu obecnímu úřadu předložit. V případě, že jsou materiály předkládány rovněž v elektronické podobě, lze stanovit například přípustné formáty souborů, jednotné označení těchto souborů apod.
Odpovědnost za zpracování materiálů
Předkladatel materiálu by měl zodpovídat za obsah materiálu, jeho věcnou správnost a za to, že materiál je zpracován v souladu s platnými právními předpisy, popřípadě se zásadami a usneseními schválenými orgány obce a že předložená věc je posouzena komplexně, tzn. že předkládaný materiál byl projednán se všemi, jichž se předložená věc dotýká (zejména těmi, kterým jsou navrženy úkoly).
Poznámky
1) Jednací řád je procesní norma, je vydáván usnesením rady, nejedná se o právní předpis obce.
2) V případě, že se v obci rada nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li zákon o obcích jinak (§ 99 odst. 2 zákona o obcích). V takovém případě se jednací řád nevydává. Podle § 102 odst. 4 zákona o obcích v obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce, je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování v těchto věcech: rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávat nařízení obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi.
3) Zvláštními zákony, které stanoví kompetence radě jsou například: zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) Podle § 12 zákona o obcích rada vydávání nařízení obce.
5) V některých jednacích řádech obcí se lze setkat s ustanoveními upravujícími možnost uskutečnění schůzí rady mimo společné jednání - korespondenční/oběžníkovou formou, tzv. per rollam. Hlasování o návrzích usnesení se v takových případech provádějí zpravidla tak, že členové rady zašlou své stanovisko písemně. Podle stanoviska Ministerstva vnitra ČR, které je dozorovým orgánem na úseku samostatné působnosti obcí, takto uskutečňovat schůze rady nelze, "hlasováním per rollam" nevznikne žádné usnesení (rozhodnutí) orgánu obce. Z dikce ustanovení § 101 zákona o obcích vyplývá, že usnesení rady lze přijímat pouze na schůzi rady: odstavec 2 stanoví, že rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů, podle odstavce 3 rada pořizuje ze své schůze zápis, ve kterém má být mimo jiné vždy uveden průběh a výsledek hlasování, což samo o sobě předpokládá diskusi a hlasování členů rady v reálném čase na schůzi rady, tak aby měli členové rady možnost bezprostředně reagovat na průběh schůze, utvořit si názor na projednávanou věc a případně jej po vyslechnutí příspěvků ostatních členů změnit.
6) Podle § 101 odst. 1 zákona o obcích jsou schůze rady neveřejné. V praxi se setkáváme s výslovným označováním schůzí rady jako "neveřejných" - například "usnesení z 15. neveřejné schůze RO". Takové označení však nedoporučujeme používat, neboť ze zákona jsou neveřejné všechny schůze rady obce. Užívání takového označení schůzí rady může vést k domněnce, že vedle "neveřejných" schůzí se v obci uskutečňují i veřejné schůze rady. Vzhledem k neveřejnosti schůzí rady není dána ani povinnost zveřejnění informace o konání schůzí rady na úřední desce nebo jiným způsobem.
7) Neveřejnost schůzí rady nebrání tomu, aby si rada v případě potřeby odhlasovala účast některých dalších osob na její schůzi, resp. některých projednávaných bodech - viz § 101 odst. 1 zákona o obcích. Půjde např. o případy, kdy přímo na schůzi rady bude zapotřebí zaujmout právní stanovisko k určitému projednávanému bodu, zhodnotit dopad projednávané věci na rozpočet obce apod. V praxi se tak vedle členů rady a tajemníka obecního úřadu často účastní schůzí rady rovněž další osoby, např. právník, ekonom apod. S touto variantou by měl jednací řád proto počítat.
8) Zásadně doporučujeme písemnou formu - z důvodu archivace, přípravy členů rady na schůzi, pro účely zápisu apod.
9) Zákon o obcích určení ověřovatelů zápisu ze schůze rady výslovně neupravuje (podle § 101 odst. 3 zápis ze schůze rady podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním); v praxi se však lze s takovým postupem setkat.
10) Povinnost schvalování programu schůzí rady obce lze dovodit z § 101 odst. 3 zákona o obcích "součástí zápisu ze schůze rady je schválený pořad schůze rady".
11) Radě obce je vyhrazeno podle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti a vykonává tedy v souladu s ustanoveními § 132 a § 190 obchodního zákoníku působnost valné hromady obchodní společnosti (valná hromada se nekoná!). V obci, kde se rada nevolí, rozhoduje zastupitelstvo také ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. Usnesení rady v působnosti valné hromady je rozhodnutím jediného společníka obchodní společnosti. Doporučujeme usnesení rady v působnosti valné hromady uvozovat větou: "Rada obce v působnosti valné hromady" s uvedením názvu obchodní společnosti. Rozhodnutí (usnesení) musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. V takovém případě rada jedná a usnáší se za účasti notáře. Na jednání rady v působnosti valné hromady se vztahují ustanovení zákona o obcích. Veškeré listiny, týkající se účasti obce v obchodních společnostech, by měl po schválení v radě podepisovat starosta, který podle § 103 zákona o obcích zastupuje obec navenek. Pro právní jistotu však doporučujeme, aby v usnesení, kterým rada rozhoduje v působnosti valné hromady, bylo stanoveno, že příslušné listiny, jejichž obsah byl radou schválen, podepíše za obec starosta.
12) hlasování lze použít rovněž elektronického hlasovacího zařízení, v takovém případě se doporučuje v jednacím řádu tuto variantu upravit a protokoly o hlasování přikládat k zápisu ze schůze rady.
13) Tento postup se uplatní v případě, že se v obci usnesení rady vyhotovují v samostatném výtisku (viz čl. 9 odst. 5 jednacího řádu). V praxi se takový postup velmi osvědčil, usnadňuje např. zpětné dohledávání toho, zda a kdy se určitou záležitostí rada zabývala.
14) Otázkou je, jak postupovat v případě, že zastupitelstvo o pozastaveném usnesení rady na svém nejbližším zasedání nerozhodne, tzn. nepřijme v této věci žádné usnesení, stávající zákon o obcích tento případ výslovně neřeší. Za této situace jsme toho názoru, že pokud zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání po pozastavení účinnosti usnesení rady starostou usnesením výslovně nerozhodne o zrušení usnesení, opatření starosty o pozastavení účinnosti tohoto usnesení pozbývá platnosti, a usnesení je tak možné vykonat. Doplňujeme, že zastupitelstvo má možnost dotčené usnesení rady pouze zrušit, nemůže usnesení změnit, a nahrazovat tak rozhodnutí rady.
15) Například klesne-li počet členů rady pod nadpoloviční většinu všech členů.
16) Vedle zápisu se v některých obcích z průběhu schůze pořizuje také zvukový záznam, který zpravidla slouží jako podklad pro zpracování písemného zápisu anebo při rozhodování o námitkách členů rady. Při používání systému elektronického hlasovacího zařízení lze tisknout a jako přílohu k zápisu dokládat protokol o každém hlasování.
17) Náležitosti uvedené pod písm. b), c), g) a i) jsou stanoveny § 101 odst. 3 zákona o obcích, požadavek na uvedení data pořízení zápisu lze dovodit také z ustanovení § 101 odst. 3 zákona o obcích (aby bylo možné dokladovat dodržení lhůty stanovené k pořízení zápisu), uvedení skutečnosti pod písm. h) ukládá § 8 odst. 2 zákona o střetu zájmů.
18) Podle § 16 odst. 2 písm. e) má občan obce právo nahlížet do usnesení přijatých radou obce, nikoli do zápisu ze schůze rady obce. O takovou informaci může ale občan požádat prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. V této věci lze odkázat na judikát Nejvyššího správního soudu 6 As 40/2004 ze dne 25. 8. 2005:
Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace z usnesení rady, k nimž má podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů.
19) Přestože zákon o obcích takovou povinnost neukládá, běžnou praxí se stává, že se usnesení ze schůze rady zveřejňují na úřední desce nebo na webových stránkách obce. Pokud se tak obec rozhodne (nad rámec zákonné povinnosti) postupovat, neměla by opomíjet ochranu případných osobních údajů, případně dalších zákonem chráněných údajů, v usneseních uváděných. Obec by proto měla před zveřejněním usnesení obsahujících chráněné údaje tyto anonymizovat, tzn. z textu zveřejněných usnesení je odstranit, případně jejich rozsah omezit. Anonymizace se provádí u dokumentů, které jsou k dispozici v elektronické podobě, zpravidla vypuštěním příslušného textu a jeho nahrazením určitými symboly (např. hvězdičkami, vytečkováním), v ostatních případech znečitelněním příslušného textu (začerněním apod.). V případě, že k anonymizaci (omezení) zveřejňovaných údajů dojde, je vhodné, aby k takto upravenému textu usnesení byla připojena informace o tom, že s ohledem na ochranu osobních údajů byl v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů text zveřejňovaných usnesení upraven.
20) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna. Takových zmocnění je v současné době 14. Obec s rozšířenou působností může v zákonem stanovených případech vydávat nařízení obce pro svůj správní obvod - taková zmocnění jsou v současné době 4.
21) Podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích starosta může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi rady výkon přenesené působnosti v určitých věcech, pokud tak starosta učiní, stává se komise rady orgánem obce - viz § 5 odst. 3 zákona o obcích. V minulosti byla zpravidla komisím rady svěřována přenesená působnost na úseku projednávání přestupků, po novele zákona o přestupcích však již přestupky projednávají pouze obecní úřady, příp. komise pro projednávaní přestupků zřízené starostou jako zvláštní orgány podle § 106 zákona o obcích. V současné době tak již zřejmě neexistuje úsek státní správy, který by umožňoval svěření výkonu přenesené působnosti komisi rady obce.
22) Oznamování střetu zájmů členy zastupitelstva je v současné době upraveno jednak § 83 odst. 2 zákona o obcích, jednak § 8 zákona o střetu zájmů. Úprava oznamování střetu zájmů podle těchto dvou předpisů není zcela jednotná:
Podle § 8 zákona o střetu zájmů je veřejný funkcionář povinen při jednání orgánu územního samosprávného celku, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý. Takové oznámení podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání. V případě, že veřejný funkcionář tuto povinnost nesplní, dopouští se podle § 23 odst. 1 přestupku, za který lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
Podle § 83 odst. 2 zákona o obcích člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.
Existence těchto dvou zákonných úprav v praxi vyvolává diskuse nad jejich vzájemným vztahem. Podle výkladové praxe ministerstva vnitra se od nabytí účinnosti zákona o střetu zájmů ustanovení § 83 odst. 2 zákona o obcích vztahuje již jen na ty členy zastupitelstva obce, kteří nespadají do působnosti zákona o střetu zájmů (podle § 2 zákona o střetu zájmů jsou z členů zastupitelstva obce veřejnými funkcionáři: dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva; starosta, místostarosta a členové rady, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni). Přesto lze doporučit, aby jednací řád akcentoval obě právní úpravy.
23) Občan obce má právo v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích nahlížet mimo jiné do usnesení rady a komisí rady a pořizovat si z nich výpisy. Vedle toho je každý (nejen občan obce) oprávněn požadovat informace týkající se schůzí rady v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Více k tomu poznámka č. 18.
24) Více k těmto Pravidlům v samostatné poznámce na závěr jednacího řádu.
25) Zákon na rozdíl od výborů zastupitelstva v případě komisí rady nestanoví minimální počet členů a ani to, že by jejich počet měl být lichý. Lze však doporučit, aby se rovněž v případě členů komisí rady postupovalo takto obdobně a počet členů byl vždy lichý s tím, že minimální počet jsou 3 členové. Lze stanovit rovněž maximální počet členů.
26) Zákon o obcích výslovně neřeší stanovení okamžiku, od kterého přestává být osoba členem komise. V praxi se někdy postupuje tak, že rada již při zřizování komise omezí její činnost např. na volební období. Pokud tak rada neučiní, doporučujeme stanovit určitá pravidla, která okamžik ukončení členství v komisi přesně nadefinují.
27) Zákon o obcích povinnost písemného vyhotovení zápisu z jednání komise nestanoví. Z praktických důvodů však pořizování zápisu s uvedenými náležitostmi doporučujeme. Na rozdíl od výborů zastupitelstva výslovně nestanoví ani povinnost písemného vyhotovení usnesení komise. Z ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, podle kterého má občan obce právo nahlížet mimo jiné do usnesení přijatých komisemi rady, lze však tuto povinnost dovodit.
28) Změny v jednacím řádu lze provést tak, že se s každou změnou stávající jednací řád zruší a vydá nový, jako vhodnější řešení se nám však jeví provádění úprav formou číslovaných změn (zpravidla nazývaných doplňky, dodatky).
29) Jde o vyhlášku č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmu.
