Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 30/2009 do částky 35/2009). Částka 30 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. dubna 2009. Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech) Tento...
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 30/2009 do částky 35/2009).
Částka 30 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. dubna 2009.
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje postavení a činnost statutárních auditorů, auditorských společností a asistentů auditora, postavení a působnost Komory auditorů České republiky a Rady pro veřejný dohled nad auditem.
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
povinným auditem ověření řádných a mimořádných účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis; případně ověření mezitímní účetní závěrky, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis,
auditorskou činností provádění povinného auditu, přezkoumání hospodaření podle jiného právního předpisu (viz zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí), pokud toto přezkoumání provádí auditor, ověřování účetních záznamů, pokud tak stanoví jiný právní předpis, a ověřování jiných ekonomických informací prováděné podle auditorských standardů,
statutárním auditorem fyzická osoba, které bylo Komorou vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost,
auditorskou společností právnická osoba, které bylo Komorou vydáno auditorské oprávnění,
auditorem statutární auditor nebo auditorská společnost.
Účinnost od 14. dubna 2009
Částka 31 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. dubna 2009.
Zákon č. 97/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Tato novela zákona o pozemních komunikacích, označovaná též jako "chodníková" novela, odstranila dosavadní stav, kdy byl vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničila se silnicí nebo s místní komunikací, odpovědný za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku vzniklá znečištěním, náledím nebo sněhem. Novela zákona mění dosavadní právní úpravu a přenáší odpovědnost za schůdnost chodníku na jeho vlastníka.
Účinnost od 16. dubna 2009
Částka 33 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. dubna 2009.
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech
Tento zákon vymezuje obsah základních registrů a informačního systému územní identifikace a stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, užíváním a provozem, a dále zřizuje Správu základních registrů, jakožto správní úřad, se sídlem v Praze. Správa základních registrů je podřízena Ministerstvu vnitra ČR.
V tomto zákoně se rozumí základním registrem informační systém veřejné správy. Základní registry jsou čtyři, tj. základní registr obyvatel, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (orgánem veřejné moci se pro účely tohoto zákona rozumí státní orgán, územní samosprávný celek a fyzická nebo právnická osoba, byla-li jí svěřena působnost v oblasti veřejné správy), základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí a základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností.
Účinnost od 1. července 2010 (s výjimkami)
Částka 35 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. dubna 2009.
Nález Ústavního soudu ze dne 24. března 2009 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení města Ostrova č. 1/2005, tržní řád, ve znění nařízení č. 3/2005 (publikovaný pod č. 119/2009 Sb.)
Ústavní soud návrhu částečně vyhověl.
Vybrané právní věty nálezu: Správný výklad zmocňovacího § 18 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona je nutně takový, že v tržním řádu musí být vymezena prodejní místa všechna, mají-li sloužit prodeji zboží a poskytování služeb "mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona". Jestliže totiž mají být místa pro prodej a poskytování služeb "vymezena", tj. nepochybně pevně určena (identifikována), v tržním řádu, pak logicky neobstojí, že by tak mohla učinit mimo tržní řád (následně, ad hoc) rada města svým (pouhým) "souhlasem". Vybočení ze zákonného zmocnění posléze představuje i okolnost, že Tržním řádem založené oprávnění pro radu města Ostrova koliduje s ustanovením § 99 zákona o obcích, podle něhož přísluší radě obce rozhodovat v oblasti přenesené působnosti jen tehdy, stanoví-li tak zákon, a nikoli právní předpis jiný. Oprávnění k rozhodování formou "souhlasu" ad hoc je pak založeno nepřípustně, neboť taková působnost nebyla založena zákonem, nýbrž - toliko - jen nařízením obce, tedy předpisem podzákonným.
Naopak není vybočením ze zákonného zmocnění, jestliže rovněž napadené ustanovení nařízení ukládá provozovateli povinnost "dohlížet na dodržování čl. 2 až 6 tohoto tržního řádu všemi dotčenými osobami a nepřipustit jejich porušování", jestliže tento dohled nezasahuje do kontroly prováděné zvláštními kontrolními orgány "podle zvláštního předpisu", má-li tato povinnost rovněž základ soukromoprávní (v nájemní smlouvě s obcí), a co do části veřejnoprávní (soukromoprávně nepokrytého "zbytku" veřejného pořádku tržiště) je-li dovoditelné, že má podklad v ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) živnostenského zákona, jež předjímá úpravu "řádného provozu tržiště" jakožto jeho (pouhé) vnější organizace (organizace činnosti jednotlivých prodejců, příp. poskytovatelů služeb na něm).
Mgr. Jan Břeň
právník
