01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Veřejná podpora: Změny ve vnitrostátní úpravě

Letošního 1. června nabyl účinnosti zákon č. 109/2009 Sb., kterým se především mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje (dále jen zákon). Tento zákon zavádí do vnitrostátní úpravy veřejné podpory změny, které se...

Letošního 1. června nabyl účinnosti zákon č. 109/2009 Sb., kterým se především mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje (dále jen zákon). Tento zákon zavádí do vnitrostátní úpravy veřejné podpory změny, které se dotknou prakticky všech poskytovatelů.

NOVÝ KOORDINAČNÍ ORGÁN

Podle předchozí právní úpravy plnil úlohu koordinačního orgánu pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon nově tuto kompetenci svěřuje i Ministerstvu zemědělství ČR, které bude mít v gesci oblast zemědělství a rybolovu. Dlužno říci, že nejde o žádnou novinku, neboť uvedené ministerstvo tuto kompetenci již fakticky vykonávalo, pouze neexistoval zákonný podklad pro jeho činnost.

EVIDENCE OPATŘENÍ V REŽIMU DE MINIMIS

Další významnou novinkou je zavedení centrálního registru, v němž se budou evidovat údaje o opatřeních, u nichž bylo použito mezi poskytovateli známé pravidlo de minimis (zákon hovoří o tzv. podporách malého rozsahu). Centrální registr budou vést uvedené koordinační orgány, zákon jeho "spuštění" předpokládá od 1. 1. 2010.

Poskytovatelé veřejné podpory vědí, že pro užití pravidla de minimis je nejdůležitější, aby nebyl překročen stanovený limit (viz rámeček). Proto musejí disponovat především informacemi, jakou výši veřejných zdrojů od nejrůznějších poskytovatelů příjemce v rozhodném období obdržel. Doposud platilo, že si tyto informace poskytovatelé ověřovali přímo u příjemců, především prostřednictvím nejrůznějších typů čestných prohlášení. Nově budou mít povinnost si údaje ověřit právě v centrálním registru, k němuž budou disponovat dálkovým přístupem. Zmíněná ověřovací povinnost však nastane až od 1. 1. 2012. Do tohoto data si poskytovatelé budou nuceni vystačit se zmíněnými prohlášeními.

Pro funkčnost citovaného registru budou nezbytné aktuální informace. Proto musejí mít poskytovatelé veřejné podpory na paměti, že jsou to oni, kdo v případě použití pravidla de minimis mají povinnost tuto skutečnost do centrálního registru zaznamenat, a to do 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí příslušného opatření. Pokud tak neučiní, vystaví se hrozbě pokuty do výše 100 tisíc korun za správní delikt. Zmíněná povinnost podle zákona bude platit od 1. 1. 2010.

Osobně předpokládám, že koordinační orgány k registru poskytovatelům sdělí potřebné informace. Zákon ostatně předpokládá, že koordinační orgány přijmou prováděcí předpisy, které stanoví obsah a rozsah zaznamenávaných údajů.

KONZULTAČNÍ POVINNOST

Zákon nově zavádí povinnost poskytovatele veřejné podpory konzultovat s koordinačním orgánem předtím, než bude zahájeno řízení o veřejné podpoře před Evropskou komisí a stejně tak v jeho průběhu. Podle zákona pak platí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je povinen vydat stanovisko nejpozději do 5 pracovní dnů od doručení žádosti, Ministerstvo zemědělství ČR do 15 pracovních dnů. V případě, že stanovisko v některé z uvedených lhůt nebude vydáno, má se za to, že je kladné. Tato skutečnost však na poskytnutí veřejné podpory nemá prakticky žádný vliv, neboť klíčovým pro poskytovatele je kladné rozhodnutí Evropské komise.

Je zřejmé, že pokud poskytovatel žádné řízení zahajovat nehodlá, konzultace vyžadovat nebude. Podotýkám, že v praxi nejde o nic nového, podle mých informací poskytovatelé veřejné podpory s uvedenými koordinačními orgány své případy konzultují. Totéž platí v případě oznámení (tzv. notifikace) veřejné podpory Evropské komisi, u něhož zákon stanoví, že se podává prostřednictvím koordinačního orgánu, což se v dosavadní praxi rovněž dělo.

Michael Kincl

asistent soudce Nejvyššího soudu, soudní znalec se specializací na veřejnou podporu

Stanovené stropy pro de minimis

Hranici de minimis lze označit za prahovou hodnotu, která vyjímá opatření poskytnutá z veřejných zdrojů z dosahu pravidel pro veřejnou podporu (opatření, u něhož toto pravidlo bylo použito, nepředstavuje veřejnou podporu). Důležitou skutečností je, že příslušný poskytovatel musí dodržet stanovený strop. V současné době platí obecný strop 200 tisíc eur, v oblasti silniční dopravy 100 tisíc eur, 7.5 tisíce eur v oblasti zemědělství a 30 tisíc eur v odvětví rybolovu, a to za období 3 let. Zmíněné stropy platí bez ohledu na skutečnost, jaký poskytovatel pravidlo de minimis použil, přičemž je třeba zahrnovat i zdroje EU (strukturální fondy).

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down