01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Obce hospodaří lépe než stát

Zatímco u venkovských obcí rostl v posledních třech letech dluh na hlavu jen pozvolna, u statutárních měst velmi rychle, u ostatních měst dokonce poklesl. Jaký byl vývoj celkové zadluženosti obcí a jak se lišila na obyvatele v jednotlivých krajích?

Obce (bez Prahy) zatížily v roce 2008 každého obyvatele v průměru 5176 korunami. Státní rozpočet tak učinil mnohem vyšší částkou, a to 94 417 Kč. Obce byly z hlediska rozpočtového hospodaření úspěšnější i v dalších ohledech.

VÝVOJ ZADLUŽENOSTI OBCÍ

Z tab. 1, která ukazuje výsledek veřejných rozpočtů včetně rozpočtů obcí, je zřejmé, že zatímco územní samosprávy vykázaly přebytek rozpočtu, který se navíc v posledních dvou letech významně zlepšil, schodek státního rozpočtu se v roce 2008 ve srovnání s předchozím rokem prohloubil. V rámci územních rozpočtů uzavřely krajské samosprávy své rozpočty deficitem ve výši 1,3 mld. Kč, zatímco obce dosáhly přebytku 16 mld. Kč. Tento přebytek činil 6 % celkových příjmů obcí. Na jeho výši se významně podílelo hlavní město Praha, jehož podíl představoval téměř polovinu.

Struktura veřejného dluhu je předmětem tab. 2. Ukazuje, jak dluh v absolutní výši, tak jeho podíl na hrubém domácím produktu (HDP).

Dluh obcí je stabilní: Z tab. 2 vyplývá, že dluh obcí se sice po poklesu v roce 2007 v loňském roce o něco zvýšil, jeho podíl na HDP je v posledních dvou letech stabilní. Podíl státního dluhu se naproti tomu v posledních třech letech plynule zvyšuje a v roce 2008 tvořil téměř 92 % celkového dluhu. Stabilní je rovněž podíl dluhu územní samosprávy na veřejném dluhu.

Zatímco se dluh krajů mezi lety 2007 a 2008 zvýšil o více než 40 %, dluh obcí o pouhé jedno procento. I tak však zůstává podíl dluhu krajů na celkovém dluhu územní samosprávy velmi nízký.

Zůstatky u bank: Na dluh obcí lze pohlížet ještě z dalšího hlediska, a to porovnáním výše jejich dluhu se zůstatky finančních prostředků na bankovních účtech. Poprvé v tomto tisíciletí obce loni dosáhly stavu, kdy jejich zůstatky na bankovních účtech převýšily objem dluhu. I přes relativně rychlý růst dluhu krajů, byly jejich zůstatky na bankovních účtech vždy vyšší než jejich dluh.

Z tab. 3 vyplývá, že z jednotlivých segmentů obecního dluhu se v roce 2008 nejrychleji zvyšovaly úvěry. Objem obligací je v podstatě stabilní (od roku 2005 se neobjevila žádná nová emise komunálních obligací). Tento vývoj se odrazil i ve struktuře obecního dluhu. Postupně se zvyšuje váha úvěrů a klesá váha dvou zbývajících skupin.

Dluh čtyř největších měst poklesl: Výraznou zásluhu na pomalém růstu dluhu mezi roky 2007 a 2008 má vývoj dluhu souhrnu měst - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.

Dluh obcí (bez započtení čtyř největších měst) se v roce 2008 zvýšil ve srovnání s rokem předchozím o 1,4 mld. Kč, zatímco dluh největších měst (zejména zásluhou hlavního města Prahy) se meziročně snížil o 0,5 mld. Kč. V důsledku tohoto vývoje pokračovala i v roce 2008 tendence k poklesu váhy dluhu čtyř největších měst na celkové zadluženosti obcí, jak je zřejmé z grafu 1.

Dluží 90 % obcí nad 2000 obyvatel: Podíl obcí s dluhem na jejich celkovém počtu je v posledních letech stabilní a převyšuje polovinu. Více než 90 % obcí s počtem obyvatel nad 2000 má dluh. Objevuje se také u nejmenších obcí, i když v tomto případě je podíl zadlužených obcí na celkovém počtu obcí v dané velikostní kategorii podstatně nižší. Například ve velikostní kategorii do 100 obyvatel činí podíl obcí s dluhem pouhých 18 %.

Tab. 4 ukazuje dluh obcí v přepočtu na jednoho obyvatele (bez započtení Prahy, která je obcí a zároveň i krajem). Obce jsou pro tyto důvody rozděleny do čtyř kategorií, nejmenší jsou sdruženy v první kategorii. V zásadě platí, že městem jsou ty obce, které mají alespoň 3000 obyvatel. A městysem ty, pokud tento název stanoví na návrh příslušné obce předseda Poslanecké sněmovny. Zároveň však platí, že obcím, které se staly městysem či městem před rokem 1954, tento titul zůstává. Statutární města tvoří 23 největších obcí. Průměrný počet obyvatel připadající na jednu venkovskou obec je 521, v případě měst a městysů to je 5493 a u statutárních měst 143 988. Podíl venkovských obcí na celkovém počtu obyvatel je 28 %, u měst a městysů 39 %, u statutárních měst 33 %.

Z tab. 4 jsou patrné absolutní částky dluhu připadajícího na jednu obec v jednotlivých jejich kategoriích. Poslední tři sloupky znázorňují, jak je výše dluhu na obyvatele vzdálena od průměru za všechny obce s výjimkou Prahy. Dokumentuje, že i přes zpomalení dynamiky růstu dluhu čtyř největších měst, odstup statutárních měst od průměru se plynule zvyšuje.

Nejrychleji roste dluh u statutárních měst: Plastický obrázek o vývoji dluhu na obyvatele v jednotlivých kategoriích obcí podává graf 2. Je z něj zřejmý jen velmi pozvolný růst dluhu u venkovských obcí, velmi rychlý růst u statutárních měst a pokles u ostatních měst v posledních třech letech.

Nejnižší dluh má Karlovarský kraj: Zajímavou informací může být i rozložení obecního dluhu mezi jednotlivé kraje, které zobrazuje graf 3. Jednotlivé kraje nemají shodnou velikostní strukturu obcí, což výsledný obrázek poněkud zkresluje. Stejně tak, jako údaje Jihomoravského kraje, které jsou více než jiné kraje, dotčeny dlouhodobě relativně vysokou zadlužeností jednoho města, a to Brna.

Z grafu 3 je patrné, že se relace krajů - pokud jde o obecní dluh na obyvatele - v období 2004 až 2008 příliš neměnily, s výjimkou vysokého růstu dluhu obcí v Libereckém kraji v roce 2008. Nejnižší dluh na obyvatele vykazují již tradičně obce Karlovarského kraje.

ŘIĎTE SE ZKUŠENOSTMI OSTATNÍCH

V posledních letech se podíl zadlužených obcí na jejich celkovém počtu výrazněji nemění a tvoří více než 50 %. Největší díl zadlužených obcí nalezneme u větších obcí. Velmi malé obce však v seznamu zadlužených obcí nejsou až tak velkou výjimkou. Zadlužování samo o sobě není špatným krokem. Vždy záleží na tom, na co si obec půjčuje a jakou váhu bude mít dluhová služba, tj. platby úroků a splátky jistiny dluhu v budoucích výdajích obce. Obezřetnost je vždy na místě, zvláště v období hospodářské recese, která může vést k neočekávanému zpomalení příjmů a tím i k omezení výdajů. Ministerstvo financí odhaduje, že při poklesu HDP v roce 2009 o 2 % ve srovnání s rokem 2008 se daňové příjmy obcí sníží o 19 mld. Kč, což je 11 % částky uvedené ve schváleném státním rozpočtu.

Vědět, co nejvíce se vždy vyplatí a při rozhodování o výši dluhu obce a rozložení splátek to platí dvojnásob. Ke zvýšení objemu informací, nutných k tomu, aby financování projektů dluhem nepřineslo obci finanční obtíže v budoucnosti, mohou sloužit i informace o tom, jak se v podobné situaci zachovaly obdobně velké obce v ČR. Tuto oblast pomáhá osvětlovat KOMPAS-muni, jehož základem je srovnávání obcí z různých aspektů v delším časovém horizontu, podle velikostních kategorií, krajů, druhu jednotlivých výdajů apod.

VĚRA KAMENÍČKOVÁ
analytička společnosti
CCB - Czech Credit Bureau, a. s.

 

Graf 3

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down