Projekt nové návsi v Dolním Městě na Havlíčkobrodsku vlastně nic monumentálního ani revolučního nepřinesl. Přesto - nebo snad právě proto, z návsi vyzařuje klid, pohoda i neopakovatelná vesnická atmosféra. Navíc splnila očekávání co do funkčního řešení tohoto veřejného prostoru.
Nová náves, kterou mají od roku 2006 v Dolním Městě, je skutečně "nová". Mnoho let před tím, než si v obci s devíti stovkami obyvatel vytvořili příjemný veřejný prostor, tam totiž o jakékoliv skutečné návsi nemohla být ani zmínka. Ve středu obce se nacházela pouze velká vyasfaltovaná plocha, na níž řidiči odstavovali své automobily, jak je právě napadlo; chyběly tam chodníky a autobusy zastavovaly u přilehlé fádní zděné zastávky. "Vše bylo neuspořádané, šedivé a neskutečně ošklivé," vzpomíná starosta Jaroslav Venc. Spolu s místostarostou Pavlem Chládem formuluje i důvody, proč zastupitelstvo už dlouho uvažovalo, jak oba říkají, o "polidštění" centra obce: "Zastupitelé dobře věděli, že nemohou-li se lidé scházet a rádi pobývat na nějakém "společném" místě, pak obec v podstatě nežije, jenom přežívá a postupné vylidňování ji nemine."
O nutnosti změnit střed obce sice panovala dlouholetá shoda mezi všemi zastupiteli bez ohledu na jejich stranickou příslušnost, neboť místní patriotismus v této části Vysočiny nevymřel. Jenže kde vzít potřebné peníze, když obec například v roce 2005 hospodařila s pouze osmimilionovým rozpočtem? Po usilovném shánění finančních prostředků a intervencích na nejrůznějších úrovních se právě až koncem roku 2005 i za pomoci poslance Ing. Petra Zgarby podařilo v návrhu státního rozpočtu na rok 2006 vyčlenit tři miliony korun na úpravy středu obce. Jakkoliv "porcování medvěda"při schvalování zákonů o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou budí přinejmenším rozpaky, třímilionová suma tehdy byla přiznána dobré věci.
NEVÁHALI PŘIZVAT ARCHITEKTA
Pak už vše v Dolním Městě postupovalo rychle. Již počátkem roku 2006 na základě výhodné cenové nabídky a kvalitních referenčních staveb zastupitelstvo vybralo jako dodavatele projektu firmu PROJEKT - sdružení ze Světlé nad Sázavou. Její návrhy řešení návsi byly formou ankety předány k posouzení obyvatelům obce. Ti před malou okružní křižovatkou dali přednost klasické křižovatce s bypassem pro autobus. V tu chvíli byl přizván ke spolupráci na dalším vylaďování projektu architekt MgA. Josef Čančík. Nestalo se tak náhodou - doporučilo ho totiž občanské sdružení Přátelé podlipnických kostelů, které si v regionu vydobylo reputaci svými iniciativami i praktickými kroky na záchranu gotických vesnických kostelíků sv. Martina v Dolním Městě, sv. Markéty v Loukově a sv. Jiří v Řečici.
Ne vždy, zejména menší obce při podobných zásadních úpravách veřejných prostranství sáhnou po spolupráci s architektem. V Dolním Městě toho nelitují. "V diskusích s MgA. Čančíkem jsme si sami mnohé ujasnili. Zastupitelé například přistoupili na záměnu původně navrhovaného "mlata" za plochu zpevněnou žulovou kostkou. Ta je teď položena nejen na návsi, ale kamennou mozaikou jsou vydlážděny i veškeré nové chodníky v obci. Nejvýraznějším prvkem středu obce je autobusová čekárna ve stylu "seník". Architekt nás dokázal přesvědčit, že vzhledem ke svému umístění musí být vzdušná a nesmí rozdělovat prostor návsi," konstatuje starosta Jaroslav Venc.
MgA. Josef Čančík k tomu podotýká: "Když to zjednoduším, tak obec zpočátku uvažovala o veřejném prostoru spíše jako o něčem sekundárním, zbytkovém po potřebných úpravách křiužovatky, co se pak "nějak" esteticky upraví. Ne tedy jako o fundamentu, od jehož konceptu se odvíjí vše ostatní. Ale pak jsme v diskusi se zástupci obce bez problému nalezli společnou řeč. Potěšilo mě také, že v anketě o dopravním řešení daného prostoru sami občané zvolili vhodnější variantu a nerozhodli se pro "kruhák". Okružní křižovatky jsou sice obecně vychvalovány jako univerzální recept na téměř jakýkoliv dopravní problém, ale v daném případě by tento typ křižovatky byl neštěstím."
KDYŽ AUTOBUSY ANIMUJÍ VEŘEJNÝ PROSTOR
Z toho, co by někdo jiný patrně považoval za handicap, MgA. Josef Čančík vytěžil výhodu. Řeč je o tom, že Dolním Městem vede řada autobusových linek a některé tam i končí. "Nikde jinde v obci prakticky se nelze s autobusem otočit, a tak nebylo možné ponechat pouze jednoduchou průsečnou křižovatku," říká architekt. "Otočení autobusu umožňovala jen ona velká zpevněná plocha. Ale nové řešení se našlo v podobě zmíněného "bypassu" s přístupem pouze pro autobus po obvodu návsi. Tuto variantu jsem se snažil doladit tak, aby plochy komunikací byly minimalizovány v rámci nutných parametrů a veřejný prostor pro lidi byl naopak maximalizován. Přitom jsem využil fenomén autobusové dopravy jako fundamentální socializační prvek. Přítomnost veřejné dopravy totiž vytváří interakci mezi lidmi a pro "neautomobilizované" obyvatele, tedy především mládež, je symbolem spojení se vzdáleným "velkým světem". Je v tom jistá poetika a je třeba tomuto fenoménu vytvořit prostor - a ne jej potlačit či někam uklidit. Proto jsem chtěl, aby se pouhé bezúčelné pobývání na návsi prolnulo s ryze účelovým čekáním na autobus a aby se obojí odehrávalo v samotném centru prostranství. Autobusy nyní vysazují a nabírají lidi uprostřed návsi, aniž by jakkoli rušily. Naopak prostor animují. Navíc se tak sjednotila dříve oddělená nástupní místa pro různé směry. Autobus přijede z kteréhokoli směru do jediného místa a zase se do kteréhokoli směru smyčkou vytočí."
ČEKÁRNA? NIKOLIV, "OBOROH"!
V podobném duchu architekt pojal "zastřešení části veřejného prostranství" (úzkostlivě se vyhýbá pojmu "čekárna zastávky"). "Zastřešení je dost velké na to, aby je využila skupina skautských táborníků, jichž by se do klasické zastávkové boudy vešlo jen pár. Aby se pod ně do stínu uchýlila skupinka pubescentů i s koly nebo motorkami, na které hodlají balit autobusem přijíždějící dívky. Vysedávající babička tam má přehled o dění na návsi. Pod zastřešení se vejdou obecní vývěsky, které si teď i za deště mohou lidé číst v suchu. Chcete-li, jde o polootevřený altán (já tomu pracovně říkal oboroh) sloužící jako ochrana před deštěm, sluncem, sněhem. Ano, za větrného počasí do altánu profoukne. Ale to je kompromis univerzálního celoročního provozu. To, že je vizuálně kontrolovatelný, také zajišťuje, že se v něm nehromadí odpadky a že jej nikdo neničí. Navíc jsem hned na počátku jako systémovou součást řešení nabídl doplňkové panely, které by se jen na zimu osadily směrem k obecnímu úřadu, a doplnily tak závětří ze třetí strany. Důležité je, aby vždy na jaře zmizely a do podzimu mohla náves opět svobodně žít."
Úpravy centra Dolního Města v sobě nesou širší záběr než pouze vtipné řešení dopravní obslužnosti či originální nabídku možnosti, jak se (nejen) při čekání na autobus ukrýt před nepřízní počasí. Základní pilíře projektu byly:
dosáhnout prostorového vymezení návsi;
v materiálovém řešení zpevněných ploch jasně artikulovat prostor náležející chodci a pokud možno oslabit dominanci pojízdné plochy pro autobus, respektive ji spíše pomyslně přičlenit k pěšímu prostoru návsi;
řešením prostoru zastávky posílit její dominanci a využít ji jako základní socializační element návsi; tomuto záměru přizpůsobit architektonické řešení přístřešku;
zelení a dalšími prvky podpořit centralitu prostoru zastávky;
jako komplementární prostor k exponovanému centru kolem autobusové zastávky vytvořit u rybníka klidovou zónu pro relaxaci obyvatel obce se zdůrazněním a využitím blízkosti vodní plochy.
JEN ŽÁDNÉ "TRENDY"...
Bude-li si chtít menší obec komplexně upravit či revitalizovat svoji náves, o jaké trendy by se přitom mohla opřít? zeptali jsme se MgA. Josefa Čančíka. "Jenom ne žádné trendy!" okamžitě reagoval. "Tedy pokud tím trendem nebude hledání individuálního řešení. Samozřejmě si musí obec ujasnit, co od akce očekává. Třeba jde-li jí o to, aby automobilista obcí co nejsnadněji "profrčel" po rovné asfaltce (a těžko udržel předepsanou rychlost), nebo je-li cílem, aby u silnice mohli vysedávat lidé a dokonce si u ní hrát děti. Jde o promyšlenou strategii iniciace a animace života na veřejném prostranství i o pojetí fyzické podoby scény, na níž se má odehrávat. Takže, aniž bych si chtěl přihřívat polívčičku, odpovídám, že i pro revitalizaci návsi je nezbytné angažovat odborníky. Těmi jsou v tomto případě architekti."
NAKROČENO K ÚSPĚCHU V SOUTĚŽI VESNICE ROKU
V Dolním Městě novou náves dokázali od zahájení stavby po kolaudaci vybudovat během tří měsíců. Stavbu, jejíž náklady dosáhly zhruba 4,2 mil. Kč (3 mil. Kč činila státní dotace, zbytek uhradila obec), zhotovila místní firma UNISTAV. K lepšímu vzezření i dopravnímu řešení středu obce přispělo rovněž o rok později nové kapacitně a prostorově zcela vyhovující parkoviště u obecního úřadu. Na proměny centra navazují další investiční akce. Třeba letos už provedené stavební úpravy a odbahnění rybníka Pazderák či chystané technické zhodnocení sportovního areálu stejně jako stavební úpravy a zateplení budovy obecního úřadu a školy.
"Nová náves je tak jen jedním z kamínků v mozaice. Je totiž třeba mít vizi a jít za ní. Pro nás je velkým snem úspěch v soutěži Vesnice roku. Ale ať už se nám to podaří či nikoliv, největším zadostiučiněním pro nás jako zastupitele je skutečnost, že vzhled obce se neustále zlepšuje a že se v ní dobře žije, protože lidé u nás táhnou za jeden provaz," shodli se závěrem starosta Jaroslav Venc a místostarosta Pavel Chlád.
IVAN RYŠAVÝ
Další informace o projektu:
www.archiweb.cz (a dále odkazy Stavby - Urbanismus - Úpravy centra Dolní Město)
www.cancik.net (a dále odkaz Projekty - Dolní Město)
www.stavbaweb.cz/ (a dále odkazy Stavby a projekty - Nová náves v Dolním Městě)
