Škody za prohrané soudní spory v oblasti svobodného přístupu k informacím se nedaří vymáhat na těch, kteří je zavinili. Jedinou sankcí za chybný postup úředníka či osoby, která informace neposkytla, jsou výdaje na soudní řízení. Ty jsou však hrazeny z veřejných rozpočtů. Vyplývá to z nedávného...
Škody za prohrané soudní spory v oblasti svobodného přístupu k informacím se nedaří vymáhat na těch, kteří je zavinili. Jedinou sankcí za chybný postup úředníka či osoby, která informace neposkytla, jsou výdaje na soudní řízení. Ty jsou však hrazeny z veřejných rozpočtů. Vyplývá to z nedávného průzkumu občanského sdružení Oživení, který zjišťoval, zda úřady vyvozují osobní odpovědnost, zda škodu po vinících vymáhají a zda přijímají nápravná opatření. V šetření se vycházelo ze 177 pravomocných rozsudků. "Vyčlenili jsme pouze případy přímého a jednoznačného porušení zákona o svobodném přístupu k informacím ze strany úřadů, jakými jsou nečinnost a rozhodnutí v rozporu s judikaturou. Za období 2005 až 2006 jsme jich našli 51, ale pouze ve dvou případech vymáhaly úřady úhradu soudních nákladů, jakožto způsobenou škodu po odpovědném úředníkovi," říká autor průzkumu Oldřich Kužílek. Úřad většinou nehodnotí chybný postup úředníků jako nesprávný pracovní postup či porušení pracovních povinností a z něj vyplývající následky.
Získané výsledky dále dokladají, že úřad téměř vždy uhradil soudní výdaje i náklady protistrany. Průměrná výše škody na jeden spor dosahuje 5100 Kč, pokud byl najat advokát - 7725 Kč. Ve 49 případech nebyla za chybný postup vyvozena osobní odpovědnost, v jednom případě byl s viníkem rozvázán pracovní poměr a v jednom byl potrestán nevyplacením odměny za práci přesčas. Žádný úřad za způsobenou škodu nepotrestal viníka srážkou ze mzdy. Na dotazy, proč nebyla vyvozena osobní odpovědnost, reagovaly úřady vesměs vyhýbavě, výmluvami či se odpovědi vyhnuly. Nějaké opatření bylo přijato ve 38 případech.
Jedním ze závěru šetření je, že neexistuje mechanismus, který by úřady nutil osobní odpovědnost za vzniklé škody aktivně prosazovat.
"Podle § 38 odst. 6 zákona o obcích je obec povinna včas uplatňovat právo na náhradu škody. Nesplnění této povinnosti ale není sankcionovatelné a vymahatelné. V praxi, kdy je osoba odpovědná za škodu velmi často totožná či pracovně nebo politicky spřízněná s osobou odpovědnou za vymáhání škody, se tato povinnost nenaplňuje. Vhodným řešením by bylo umožnit každému členovi zastupitelstva uplatňovat jménem územního samosprávného celku právo na náhradu škody - stejně jako může každý společník společnosti s ručením omezeným žalovat jednatele společnosti za náhradu škody," vysvětluje advokát Pavel Grošpic.
Vymahatelnost zákona o obcích může zajistit jen jeho novela. Oživení již připravuje její návrh a bude apelovat na politiky, aby ji schválili jako dárek k blížícímu se 20. výročí obnovení územní samosprávy v ČR.
/ev/
