Na zastupitelstvu obce budeme rozhodovat o prodeji pozemků a mezi zájemci je rovněž syn jednoho zastupitele. Měli bychom na tuto skutečnost ostatní zastupitele předem upozornit? V případě, že dotyčný zastupitel bude v dané věci hlasovat, bude takové usnesení platné? Popsaná situace představuje...
Na zastupitelstvu obce budeme rozhodovat o prodeji pozemků a mezi zájemci je rovněž syn jednoho zastupitele. Měli bychom na tuto skutečnost ostatní zastupitele předem upozornit? V případě, že dotyčný zastupitel bude v dané věci hlasovat, bude takové usnesení platné?
Popsaná situace představuje jeden z nejčastějších případů tzv. střetu zájmů u člena zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo). Oznamování střetu zájmů členy zastupitelstva v současné době upravují dva právní předpisy - zákon o obcích a zákon číslo 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb.
Podle § 83 odst. 2 zákona o obcích člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.
Podle § 8 zákona o střetu zájmů je veřejný funkcionář (tj. z řad členů zastupitelstva všichni dlouhodobě uvolnění členové, z neuvolněných pouze ti, kteří vykonávají funkci starosty, místostarosty nebo člena rady) povinen při jednání orgánu obce, ve kterém vystoupí v rozpravě, předložit návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý. Takové oznámení podává veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.
Jak je vidět, úprava oznamování střetu zájmů podle těchto dvou předpisů, přestože směřuje k naplnění stejného cíle, není zcela jednotná, což v praxi vyvolává určité aplikační potíže. Problémem je zejména vzájemný vztah těchto dvou zákonných úprav, který výkladová praxe Ministerstva vnitra řeší tak, že ustanovení § 83 odst. 2 zákona o obcích se vztahuje jen na ty členy zastupitelstva, kteří nejsou veřejnými funkcionáři.
Oznamování střetu zájmů je vždy povinností dotčeného člena zastupitelstva, který by toto oznámení měl učinit:
před zahájením jednání zastupitelstva (lhostejno zda ústně či písemně) a zastupitelstvo by mělo poté rozhodnout o tom, zda zde skutečně spatřuje střet zájmů jako důvod pro vyloučení zastupitele z projednávání věci (nerozhoduje tedy o tom, že zastupitel nesmí hlasovat!, jak je někdy mylně interpretováno) - postupuje-li podle zákona o obcích;
ústně v průběhu jednání zastupitelstva, nejpozději však před tím, než zastupitelstvo přistoupí k hlasování (takto učiněné oznámení je nutno poznamenat do zápisu ze zasedání); nesplnění této povinnosti je přestupkem, za který lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč - postupuje-li podle zákona o střetu zájmů.
Zákonná úprava střetu zájmů nebrání dotčenému členu zastupitelstva v dané věci hlasovat; na usnesení zastupitelstva, u kterých člen zastupitelstva neoznámil střet zájmů, případně o kterých po takovém oznámení hlasoval, tak proto podle mého názoru nelze pohlížet jako na neplatná. Samozřejmě pokud byly jinak splněny podmínky pro jejich přijetí dané zákonem. Osobně jsem však toho názoru, že by se člen zastupitelstva měl v takovém případě hlasování zdržet.
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
