Za jakých podmínek mohou příspěvkové organizace přijímat dary? V návaznosti na novelu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů provedenou zákonem č. 477/2008 Sb. nastaly s účinností od 1. 4. 2009 změny v majetkoprávním postavení příspěvkových...
Za jakých podmínek mohou příspěvkové organizace přijímat dary?
V návaznosti na novelu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů provedenou zákonem č. 477/2008 Sb. nastaly s účinností od 1. 4. 2009 změny v majetkoprávním postavení příspěvkových organizací obcí a krajů. Z hlediska praxe je zásadní nová úprava nabývaní majetku příspěvkovými organizacemi formou daru.
Obecně platí, že příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele. Ten může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Pokud tak učiní, musí tuto skutečnost předem oznámit v Ústředním věstníku České republiky. Jinými slovy, jestliže zřizovatel nestanoví jinak, příspěvková organizace může nabývat formou daru jakýkoliv majetek, je-li pro výkon jejích činností potřebný.
Samotnou darovací smlouvu uzavírá příspěvková organizace svým jménem, darovaný majetek je však nabýván do vlastnictví jejího zřizovatele a současně se z hlediska příspěvkové organizace stává majetkem svěřeným ve smyslu § 27 odst. 2 písm. e) citovaného zákona. S takovým majetkem příspěvková organizace hospodaří v souladu se zřizovací listinou vymezenými (majetkovými) právy.
Nově pak malá rozpočtová pravidla přinášejí možnost nabývat majetek přímo do vlastnictví příspěvkové organizace. Takto nabývaný majetek musí být potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla organizace zřízena. K nabytí daru do vlastnictví příspěvkové organizace je však nutný předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to udělovaný vždy pro každý jednotlivý případ samostatně. Toto pravidlo se neuplatní pouze u peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího písemného souhlasu je darovací smlouva uzavíraná příspěvkovou organizací absolutně neplatná. Navíc platí, že do doby, než právní úkon nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv. Toto ustanovení může v budoucnu vyvolávat celou řadu komplikací, jak už bylo na stránkách Moderní obce č. 3/2009 upozorňováno.
Zřizovatel dále může své příspěvkové organizaci umožnit, aby nabývala majetek do svého vlastnictví i jiným způsobem než bezúplatným převodem od zřizovatele, darováním či děděním (srov. § 27 odst. 5 citovaného zákona). Nelze tak vyloučit, že zřizovatel umožní své příspěvkové organizaci nabývat majetek do jejího vlastnictví na základě nepojmenovaných smluv o bezúplatném převodu (pokud převodcem nebude sám zřizovatel), jejichž uzavírání zákon nepodmiňuje předchozím písemným souhlasem zřizovatele. V takovém případě je však vždy nutné pečlivě zvažovat obsah uzavírané smlouvy tak, aby nedocházelo k obcházení zákona. Dárce peněžních prostředků ale takové řešení zpravidla nebude akceptovat, neboť jím nedosáhne snížení základu daně z příjmů, které je často jedním z motivů pro finanční podporu příspěvkových organizací. Může ale řešit situace, kdy se příspěvkové organizaci bezúplatně převádí drobné vybavení apod.
JUDr. JAN JANEČEK
právník, Hradec Králové
