Nezbytným nástrojem koncepčního rozvoje měst se stává projektový management. Třebaže každý projekt je svým způsobem jedinečný a neopakovatelný, základní principy projektového managementu veřejných budov jsou shodné.
Má-li město jako investor záměr realizovat jakoukoliv veřejnou stavbu, platí pro ně stejná pravidla jako pro všechny ostatní investory v tom, že musí znát odpovědi na zásadní otázky:
Co chce stavět (charakteristika účelu budovy, stavební program)?
Kde chce stavět (vhodný pozemek)?
Jakou formou bude investor realizaci provádět? (Zadá požadavky specializovaným firmám, nebo bude některé činnosti zajišťovat vlasními silami?)
Jaké prostředky a z jakých zdrojů do výstavby investuje (financování)?
KVALITNÍ ZADÁNÍ - PŘEDPOKLAD PRO DOBRÝ VÝSLEDEK
Základním předpokladem kvalitní přípravy díla je vypracování zadání -- investičního záměru. Zde město jako investor specifikuje potřeby a kritéria, která by měla stavba splňovat. Z tohoto zadání musí být jasný účel, kterému bude stavba sloužit - a tedy i požadavky investora. Je zjevné, že podle charakteru využití stavby se budou kritéria, jako je velikost, členění prostor či náročnost na technickou infrastrukturu, lišit.
Vytvoření kvalitního zadání je základním předpokladem pro dobrý výsledek. Již v této fázi, tedy při tvorbě zadání, by měl investor zodpovědně zhodnotit své síly a případně oslovit odborného poradce. Složitost přípravy a realizace výstavby záleží na jejím rozsahu a také na předpokládaném způsobu financování.
Nejen u veřejných staveb je v případech, které definuje legislativa, nutné výběrové řízení, a to jak v oblasti projektové a inženýrské činnosti, tak vlastní realizace díla.
VHODNÝ POZEMEK, ODPOVÍDAJÍCÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Výstavba jakékoliv budovy je vždy spojena s konkrétním územím, které má své specifické podmínky a limity využití. Uvědomění si možností lokality, vzájemného působení a všech vazeb stavby na okolí by mělo být naprostou samozřejmostí při koncepčním návrhu stavby. Opomenutí některého vlivu může mít vážné dopady na celkovou efektivnost projektu. Při výběru lokality je třeba brát zřetel na několik zásadních kritérií.
Základním předpokladem úspěšné investice je tedy vhodný pozemek, který svou rozlohou odpovídá danému záměru. Dále je třeba brát v úvahu soulad záměru s územním plánem. Právě tak je nutné prověření stávající infrastruktury. Možnost napojení stavby na inženýrské sítě s potřebnou kapacitou představuje důležitý předpoklad ekonomiky výstavby, protože realizace složitých přípojek může stavbu výrazně prodražit.
S tím souvisí také infrastruktura dopravní. Veřejná budova musí disponovat vhodným napojením na dopravní systém s dostatečnou plochou na parkování, záso- bování, podstatnou roli rovněž hraje napojení na městskou hromadnou dopravu. Namístě je prověření veškerých dalších limitů omezujících výstavbu, jako jsou ochranná pásma apod. Před započetím projektových prací je vhodné uskutečnit hydrogeologické a jiné průzkumy daného území. V nepo-slední řadě je dobré předjednat souhlas s budoucí stavbou od majitelů sousedních nemovitostí, budoucích účastníků stavebního řízení.
VLASTNÍMI SILAMI, ČI SI NAJMOUT SPECIALISTU?
Má-li investor jasno v tom, co a kde chce stavět, je třeba rozhodnout o tom, jakým způsobem budou zajišťovány projektové a inženýrské práce a následně realizace stavby. Způsob výběru dodavatele projektů a realizace - projektové a stavební firmy, je dán výší investice a charakterem prostředků, z nichž bude stavba financována. Výběr dodavatelů municipalit je legislativně upraven v zákoně o veřejných zakázkách atd.
Ve velkých městech většinou nebývá problém určit na radnici odpovědnou osobu, aby projektový management stavby a výběr dodavatelů zabezpečila. Od středně velkých měst až k menším obcím se však municipality potýkají s přetížením kvalifikovaných úředníků a využití odborného poradce - specializované firmy, která pro dané sídlo projektový management zajistí, pro ně proto zpravidla představuje značné ulehčení.
Posloupnost činností projektového managementu z hlediska odborného poradce by správně měla vypadat takto:
Příprava stavby začíná architektonickým návrhem. Je nutno vybrat architektonickou kancelář, která zabezpečí projektovou a inženýrskou činnost. K tomu lze vypsat architektonickou soutěž, vyhlásit výběrové řízení apod.
Následuje vypracování projektové dokumentace k územnímu řízení (územnímu souhlasu nebo zjednodušenému územnímu řízení). Zpravidla musí být zhotovena rovněž dokumentace vlivu stavby na životní prostředí - EIA (rozsah je určen velikostí a charakterem díla). Po získání stanovisek orgánů státní správy k dokumentaci pro územní rozhodnutí probíhá proces územního řízení a vydání územního rozhodnutí.
V dalším kroku je třeba vypracovat dokumentaci pro stavební povolení a proces získání stanovisek k této dokumentaci a stavební řízení dovršené vydáním stavebního povolení.
Pokračuje se vypracováním tendrové dokumentace - dokumentace pro výběr dodavatele stavby. V této fázi je vybrán dodavatel stavby, přičemž bývá obvyklé, že v rámci svých dodávek zajišťuje i dokumentaci pro zhotovení stavby. Při realizaci, tedy v době stavební činnosti, je nutné zajistit si kvalitní architektonický dozor projektanta a technický dozor investora.
Dokončením stavby však úloha projektanta - architekta nekončí. V součinnosti s technickým dozorem investora zajišťuje přejímky, kolaudace a odstranění případných vad a nedodělků. Na základě pověření investora se může také spolupodílet na závěrečném vyhodnocení stavby.
PAVEL HRČEK
Senior Partner
STOPRO Architects
