Od roku 2001 se v hanácké metropoli uskutečňuje projekt Bezbariérová Olomouc. Před pěti lety tam jako podklad při zpracovávání záměrů bezbariérových úprav v dalších letech zpracovali studii Realizace řetězců pěších a přístupových tras.
Tyto trasy se v Olomouci pečlivě vybírají ve vazbě na hlavní směry pohybu obyvatel města, souvisejícího s rozmístěním obchodů, služeb, škol a veřejných institucí, zdravotnických, kulturních a spor- tovních zařízení i s pracovními možnostmi. "Na trasách se snažíme dosáhnout komplexní bezbariérovosti dané vzájemně navazujícími systémy bezbariérové veřejné dopravy, bezbariérových přístupných pěších tras i přístupů do veřejných budov," vysvětluje náměstek primátora RNDr. Ladislav Šnevajs.
POMOC I JINÝM INSTITUCÍM
V posledních letech tak v Olomouci získaly bezbariérový ráz desítky budov sloužících veřejnosti, stejně jako mnohá sídla veřejných institucí. Město finančně podporuje i bezbariérové úpravy veřejných budov, které nejsou v jeho majetku, přičemž ze svého rozpočtu na tyto účely od roku 2003 vydalo pro 24 projektů celkem zhruba 2,8 mil. Kč. Ne všechny veřejné instituce mají dostatečné znalosti a přehled o optimálních bezbariérových řešeních. Naopak magistrát pro projekt Bezbariérová Olomouc vyčlenil specialistku, koordinátorku projektu Bc. Janu Čukovou. Proto může při plánování bezbariérových tras navrhovat veřejným institucím, jejichž objekty se na nich nacházejí, aby se k záměru přidaly, a získaly tak peníze na bezbartiérové úpravy z Národního rozvojového programu mobility pro všechny. "Dohodneme-li se na spolupráci, poskytujeme jim poradenský a supervizní servis," dodává náměstek primátora.
Podle jeho slov na bezbariérovost objektů v Olomouci dosud nečerpali pomoc ze žádného dotačního titulu financovaného z fondů Evropské unie. Od roku 2004 však využívají možnost podpory spoluúčasti města při tvorbě projektových dokumentací a realizacích bezbariérových úprav z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Díky těmto dotacím v celkové výši zhruba 15 mil. Kč a následné spoluúčasti města mohly být dosud provedeny projekty v hodnotě okolo 40 mil. Kč.
MODERNÍ MĚSTSKÁ DOPRAVA
RNDr. Ladislav Šnevajs shrnuje: "V Olomouci dnes najdete bezbariérové budovy mateřských, základních, středních i vysokých škol či nejrůznější úřady včetně historické budovy radnice i dalších pracovišť magistrátu. Bezbariérově přístupný je však i Chrám Navštívení Panny Marie na Sv. Kopečku a několik kostelů. Už jsme vytvořili osm komplexně bezbariérových tras, jejichž samozřejmou součástí jsou slepecké linie. Bezbariérová je i velká část vozového parku městské hromadné dopravy a vozidla mají hlásiče pro nevidomé osoby. Nyní zdokonalujeme čtyři desítky tzv. inteligentních zastávek MHD, aby na nich kromě zrakové byla k dispozici i zvuková informace o odjezdu nejbližších tří spojů včetně vyznačení jejich bezbariérovosti. Podařilo se také vybavit Moravské divadlo, Moravskou filharmonii i kino indukční smyčkou pro nedoslýchavé občany. Ostatně indukční smyčku, ale i majáčky pro nevidomé používá mnoho veřejných služeb v našem městě."
NEJDE JEN O PENÍZE
Přes dlouhý výčet nesporných a inspirativních úspěchů projektu Bezbariérová Olomouc (viz http://www.olomouc.eu/bbo/) si RNDr. Ladislav Šnevajs neodpustí některá postesknutí: "Odstraňování bariér není brzděno jen nedostatkem peněz. Ale často také neznalostí a nepochopením problému lidmi, kteří zpřístupňování města všem jeho obyvatelům a návštěvníkům považují za zbytečný přepych. Jiní zase ani pořádně nevědí, že už je nutno projektovat a stavět bezbariérově, a proto se při přípravě projektové dokumentace i během vlastní stavby dopouštějí zbytečných chyb. V případě historické Olomouce jsme rovněž omezeni rozhodnutími pracovníků památkové ochrany."
Zkušenosti z projektu Bezbariérová Olomouc jsou jednoznačné: Bezbariérovost není důležitá jen pro zdravotně handicapované, ale i pro další skupiny obyvatel. Mohou to být senioři, rodiče s malými dětmi či osoby s přechodně omezenou pohyblivostí po úrazech. Proto v Olomouci nezanedbávají ani snižování obrubníků, zkracování přechodních úseků, budování ostrůvků v širokých vozovkách, nasvětlování křižovatek atd. Nejenže tak usnadňují pohyb po komunikacích - například při chůzi s holí nebo při tlačení dětského kočárku, ale zlepšují i bezpečnost všech účastníků provozu.
Podobně je nutné umět vyloučit odstraněním jedné bariéry případný vznik bariéry nové. To se může stát třeba tehdy, když se ke schodům do úřadu umístí plošina pro vozíčkáře. Nebude-li vhodně zakomponována do daného prostoru, může se naopak sama stát bariérou ke vstupu do budovy pro nevidomého člověka. Z toho se odvíjí i zkušenost Olomouckých, jak ji uvádí náměstek primátora Olomouce RNDr. Ladislav Šnevajs: "Každé navrhované řešení bariéry pro jednu skupinu osob předem důsledně konzultujeme se zástupci všech dalších skupin."
IVAN RYŠAVÝ
