Město Nový Bor dalo svým obyvatelům možnost přímo ovlivnit výši poplatků, které budou platit za svůj odpad. Již druhý rok tam běží třídění odpadů do pytlů s použitím čárového kódu.
Kromě dosavadního klasického způsobu třídění (sběrný dvůr a sběrová hnízda) mohou tak lidé papír a plasty třídit do pytlů přímo v domácnosti. Tyto pytle opatří štítkem s čárovým kódem, který identifikuje tříděnou komoditu a občana.
K zavedení nového způsobu třídění přistoupilo město z několika důvodů. Existující (již poměrně hustou) síť hnízd na separáty nelze do nekonečna zahušťovat. V některých lokalitách, kde jsou úzké ulice, je to již dnes nemožné. Dalším důvodem byly opakované připomínky obyvatel, že nemohou ovlivnit výši svého poplatku za odpad, ať třídí či ne. Důležitá je rovněž čistota tříděných komodit. Cílem však bylo především zintenzivnit třídění odpadu a hmotně do něj zainteresovat obyvatele města. Jitka Kopčáková z odboru správy majetku městského úřadu říká, že systém je zcela dobrovolný. Ve městě i nadále funguje sběr do hnízd, takže pytle nejsou jediný způsob, jak se dá třídit.
SLEVA NA POPLATCÍCH
Svozová firma označené pytle jednou za měsíc sveze přímo od domů obyvatel, zváží a zavede do systému. Každý účastník systému i každý sběr je identifikován čárovým kódem. Na kontě třídiče se tak po celý rok zaznamenává narůstající vytříděné množství a občané mají možnost průběh třídění sledovat na webových stránkách města.
Na konci roku město dosažené výsledky přepočte na finanční úlevu z poplatku na další rok. Tato úleva představuje 1,50 Kč za kilogram odevzdaného směsného plastu a 0,40 Kč za kilogram papíru. Nejvyšší dosažené slevy se pohybují okolo 300 Kč (za 10 měsíců roku 2008), přičemž poplatek za odpady činí v Novém Boru 500 Kč za rok.
Zavedení systému stálo město určité finanční prostředky. Jednorázově bylo nutné vynaložit zhruba 100 tisíc korun na software a hardware. Služby svozové firmy stojí každoročně kolem 240 tisíc korun.
Dají se již vyčíslit zisky například z úbytku svozů od hnízd? "To je dost problém. Hlavním efektem je čistota u dříve přeplněných hnízd," uvedla Jitka Kopčáková.
Konkrétním a jednoznačným výsledkem je však vyšší příspěvek od společnosti EKO-KOM. "Za loňský rok byl vyšší o téměř 300 tisíc korun, i když nelze jednoznačně říct, že to je jen zavedením pytlového sběru," poznamenává Jitka Kopčáková.
POZITIVNÍ OHLASY
Projekt vzbudil v Novém Boru značný zájem. Největší boom nastal v polovině roku 2008. Za první rok se do systému zapojilo kolem 600 domácností, což je asi pětina obyvatel města. Nyní jejich počet roste jen mírně. Zpočátku se zdálo, že se připojí více obyvatel z vilových čtvrtí. Statistika ale ukázala, že nejlepší třídiči jsou naopak z bytovek.
Ohlasy na novinku jsou většinou pozitivní. "Odpůrci systému existují také. Argumentují tím, že je systém drahý. Ekologii nelze přepočítat jen na peníze a navíc máme ze systému i zisky. Někdo si stěžuje i na nepořádek v den svozu, ten se ale vždy odstraní. Svoz pytlů zajišťuje firma po celém městě. Když se na někoho zapomene, odvezou pytle na zavolání," vysvětluje Jitka Kopčáková.
Po roce od spuštění projektu si mohou v Novém Boru říci, že dosáhli cílů, které si od systému slibovali. Vyšší čistota vytříděné suroviny se odrazila ve vyšších příjmech za její prodej.
"Za plast jsme dostali pětkrát více než v roce 2007," zdůrazňuje Jitka Kopčáková. Výrazně se zlepšila čistota kolem stávajících hnízd, již nejsou přeplňována. Rovněž bylo možné omezit četnost svozu.
Nový Bor obdržel v soutěži Ceny zdraví a bezpečného životního prostředí 2008, kterou každoročně uděluje neziskové sdružení Business Leaders Forum, Zvláštní cenu za komunitní projekt Tříděné odpady s čárovými kódy.
/kce/
