V mezinárodním srovnání na tom nejsme se sběrem vysloužilých elektrozařízení, baterií a akumulátorů vůbec špatně. Loni potvrdila v tomto oboru Česká republika své výsadní postavení ve středoevropském regionu.
Kolektivní systémy sběru elektrozařízení nedávno oznámily překročení čtyřkilogramové hranice nastavené Evropskou unií a trend potvrzují i výsledky za první kvartál letošního roku. Sebranými 4,3 kg elektroodpadu na hlavu jsme lepší než Maďarsko, Slovensko či Polsko. Maďaři a Slováci vybrali o kilogram méně, Poláci loni dokonce dosáhli sběru pouhých 1,2 kg na hlavu. "Proti vyspělým zemím Evropy máme sice stále rezervy, ale svou roli hraje kromě zažitějšího zvyku třídit odpad i kupní síla obyvatel," komentuje výsledky Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL. Například ve Španělsku každý průměrně odevzdá 6,2 kg elektroodpadu, ve Velké Británii 7,2 kg.
BEZ OBCÍ TO NEJDE
Rozdíl mezi ČR a vyspělými státy Evropy se tak nadále zmenšuje. "V posledních dvou letech máme růst objemu vybraného elektroodpadu na obyvatele podobný jako ekonomicky vyspělá Belgie," říká předseda Svazu měst a obcí ČR a europoslanec Ing. Oldřich Vlasák a pokračuje: "Kolektivní systémy představují v tomto ohledu nenahraditelný prvek a podle reakce našich obcí i jejich občanů mají pozitivní přínos pro zlepšení nakládání s odpady."
I ve starých členských státech se však najdou výjimky. Itálie loni od každého občana vybrala pouhý kilogram elektroodpadu. Naopak nejlépe jsou na tom skandinávské státy. Každý Švéd loni průměrně odevzdal téměř 17 kg elektroodpadu. Podle statistik asociace WEEE Forum, která sdružuje evropské kolektivní systémy, její členové loni celkem vybrali 1,5 milionu tun elektroodpadu, z čehož České republice patří zhruba 2,8 %.
K významnému nárůstu sběru došlo i u baterií a akumulátorů, což potvrzuje Petr Kratochvíl z kolektivního systému ECOBAT. "Loňský výsledek 331 tun je nejlepší v historii naší společnosti. Objem z roku 2007 jsme překonali o 25 %. Každý Čech nám průměrně odevzdal 1,5 tužkové baterie. Celkově se ovšem výtěžnost tohoto typu baterií pohybuje mezi 11 a 12 %, což rozhodně nestačí," říká. Celkem se v ČR loni vybralo přes 25 tisíc tun baterií a akumulátorů. Hlavní část tvoří autobaterie (87 %), jejichž zpětný odběr nemusí být výrobci finančně podporován. Důvodem jsou vysoké výkupní ceny této komodity. Podobně jsou na tom průmyslové baterie, které tvoří asi 3 % celkového objemu sběru.
Z dosažených výsledků je patrné, že stávající systém funguje. Svaz měst a obcí je podle Oldřicha Vlasáka přesvědčen, že má smysl oddělení sběru komunálního odpadu, jako obecní kompetence, od sběru výrobků od občanů po jejich dosloužení. "Zpětný odběr výrobků se neobejde bez těsné spolupráce s obcemi. Po necelých čtyřech letech fungování tohoto systému vidím jako klíčový moment informovanost občanů, konečných uživatelů. Stále ještě spousta lidí přesně neví, co má s nepotřebným výrobkem dělat."
NOVÁ LEGISLATIVA ZMĚNÍ SITUACI
Výsledky zazněly na konferenci Zpětný odběr 2009, která se uskutečnila v Praze v polovině května a na její organizaci se podílely kolektivní systémy ASEKOL, ECOBAT, EKOLAMP a EKO-KOM. Více než 400 účastníků se na ní sešlo především kvůli připravované evropské legislativě. Petr Kratochvíl z ECOBAT si hodně slibuje od zavedení nové evropské směrnice o odpadních bateriích a akumulátorech, která by měla vstoupit v ČR v platnost nejpozději začátkem roku 2010. "Podle nové směrnice musíme v roce 2012 dosáhnout 25% výtěžnosti prodaných baterií a akumulátorů, což je více než dvojnásobek současného stavu. Díky zvýšení počtu sběrných míst, které směrnice přináší, je tento cíl reálný," uzavírá Kratochvíl.
Pohled na připravovanou evropskou elektroodpadovou směrnici však již tak jednoznačný není. Stěžejním a zároveň nejkontroverznějším bodem směrnice je změna cíle sběru pro členské státy z dosavadních 4 kg na osobu a rok na 65% podíl z hmotnosti spotřebičů uvedených na trh v předchozím roce včetně podnikatelských zařízení (B2B). Navrhované úrovně sběru by členské státy měly dosahovat pravidelně od roku 2016.
K návrhu EU je skeptický Jan Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL, který se zabývá sběrem a recyklací elektroodpadu. "V ČR se v roce 2008 podařilo sebrat zhruba 25 % tun elektrozařízení uvedených na trh v roce 2006 a 2007. Paradoxem je, že požadavek EU v současnosti splňuje pouze Norsko, které ani není členskou zemí," říká Vrba. K proklamovaným 65 % má ze všech českých kolektivních systémů nejblíže ASEKOL. Jeho klienti uvedli v roce 2007 na trh 37 185 tun elektrozařízení, z nichž ASEKOL loni dokázal sebrat téměř 35 %.
/kce/
