Vlámsko - belgický region se šesti miliony obyvateli vyniká mj. tříděním 70 procent odpadů z domácností. Je možné se tam setkat také s vysokými poplatky za skládkování a spalování odpadů, platbou domácností podle množství produkovaného odpadu nebo finanční podporou pro obce na aktivity ke snižování vzniku odpadu.
Na vlámský systém nakládání s domovními odpady, kterým se zřejmě inspirovalo i Ministerstvo životního prostředí ČR při tvorbě svého návrhu nového zákona o odpadech, se podívejme podrobněji. Vlámská vláda v 80. letech minulého století přenesla kompetence v nakládání s odpady a zlepšování půd na Veřejnou agenturu odpadového hospodářství Vlámska (OVAM). Základem její komplexní a systematické odpadové politiky se staly především pětileté plány odpadového hospodářství pro jednotlivé odpadové toky, tj. zvlášť i pro domovní odpady. Do jejich tvorby a realizace OVAM zapojuje jak obce a odpadové společnosti, tak průmyslovou sféru. Propojení kompetencí pro nakládání s odpady a péče o půdu v regionu pod jedinou instituci pak logicky uzavírá koloběh například mezi produkcí kompostu a jeho aplikací na půdy.
PILÍŘE ODPADOVÉ POLITIKY
Zástupce agentury OVAM John Wante je shrnuje do několika bodů: Základem je systematická práce na všech stupních odpadové hierarchie najednou, separace odpadu na úrovni domácností a změna přístupu občanů k odpadu. Dále je to omezení kapacity pro nakládání se zbytkovým odpadem na minimum a postupně úplný zákaz skládkování. Pomocí tzv. chytrých daní zavedených pro spalování (i s energetickým využitím) a skládkování domovních odpadů se ekonomicky zatraktivní systémy odděleného sběru. V současnosti se skládkovací daň pohybuje okolo 80 eur za tunu, skládkování jedné tuny přijde pak na 150 eur. Spalování je zdaněno 7 eury za tunu a cena je kolem 110 eur za tunu. Příjmy z těchto daní se využívají pro podporu environmentální politiky, plynou zpět i do nakládání s odpady. Například prostřednictvím programů spolupráce OVAM mohou obce získat prostředky na předcházení vzniku odpadu.
Výsledkem je, že skládkování domovních odpadů pokleslo na 1,2 % proti 50 % v 90. letech minulého století. Zatímco úroveň spalování zůstala za posledních patnáct let stejná, výrazně se zvedla procenta recyklace a domácího kompostování. V roce 2007 bylo ve Vlámsku prostřednictvím systémů odděleného sběru sbíráno 70 % domovních odpadů. Za největší výzvu do budoucna považuje John Wante prevenci, která by snížila produkci domovních odpadů - dnes dosahuje 560 kg na obyvatele. Z tohoto množství připadá na obyvatele 156 kg zbytkového - směsného domovního odpadu.
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADU
Nejúčinnějším způsobem předcházení vzniku odpadu je domácí kompostování, které se ve Vlámsku systematicky podporuje od roku 1997. V současnosti tam samostatně kompostuje okolo 25 % domácností. Podle OVAM je při tom důležité neustále komunikovat s občany, a také vzdělávání. V "tréninku" kompostování hrají klíčovou roli tzv. mistři kompostáři - vyškolení dobrovolníci, kteří lidem vysvětlují jeho výhody, poskytnou radu a praktickou ukázku přímo na zahradě nebo kompostárně.
Jedním z cílů prevence je rovněž rozšíření nabídky ekologicky šetrných výrobků a jejich větší preference spotřebiteli. Agentura spolupracuje jak s občany prostřednictvím informačních aktivit, tak s distribučním sektorem. Nakupováním ekologicky šetrných výrobků a veřejnými zakázkami se snaží jít příkladem i vlámské instituce.
PLATÍM TOLIK, KOLIK VYHAZUJI
Zvýšenou míru recyklace si zaměstnanci OVAM jednoznačně spojují se zavedením přímých plateb za zbytkový domovní odpad. Tím se podporuje princip "producent platí". K tomuto opatření přistoupila přibližně třetina vlámských obcí, přičemž systémy svozu i výše zpoplatnění se mohou lišit. Nejčastěji se využívá pytlový sběr zbytkových odpadů se svozem dům od domu. Pytel na směsný odpad (60 l) si lidé kupují a zaplatí za něj až 2,50 eura. Zpoplatňuje se i odvoz některých vytříděných surovin a bioodpadu, ale mnohem menší částkou. V některých obcích je zavedena platba za směsný odpad podle hmotnosti či objemu vlastního kontejneru, který je očipován. Srovnání účinnosti jednotlivých způsobů (průzkum se uskutečnil v roce 2005) ukázalo, že lidé odevzdávali nejméně zbytkového odpadu při nejvyšší platbě za pytel. Ještě o něco lepšího výsledku se dosahovalo při vážení kontejneru.
Nelegální způsob zbavování se odpadu se vyskytuje i v Belgii. Většinou jde o materiály, které mají lidé možnost odevzdávat zdarma, proto není tento problém spojován se zavedením plateb za zbytkový odpad.
Ani oddělený sběr bioodpadu nefunguje v celém regionu stejně. Minimálně na úrovni sběrných dvorů je však dostupný každému. Množství vyseparované v roce 2005 představovalo 25 % z celkové produkce domovních odpadů.
Ve sběrných dvorech může občan odevzdat až 40 druhů odpadu. Ročně se tímto způsobem vysbírá 50 % domovních odpadů. Třídí se vše, na co si OVAM dokázal nasmlouvat odběratele - od matrací po korkové zátky, CD ROM, zářivky, až po plastové květináče. Na sběrném dvoře si zájemci mohou koupit i kompostér nebo hotový kompost, kterého se v roce 2005 takto prodalo 70 tisíc tun.
(Autorka se zúčastnila exkurze do Vlámska v prosinci 2008, kterou organizovaly organizace EEB a CEE Bankwatch Network - pozn. redakce.)
NIKOLA MARKOVÁ
Hnutí DUHA
