Může obec uložit pokutu vlastníkovi pozemku (třeba i Pozemkovému fondu), když se o něj nestará, čímž mj. narušuje vzhled obce? Ano. Podle § 58 zákona o obcích obec, tj. rada obce, případně obecní úřad, pokud mu to rada obce svěří, může v samostatné působnosti podle správního řádu v souvislosti...
Může obec uložit pokutu vlastníkovi pozemku (třeba i Pozemkovému fondu), když se o něj nestará, čímž mj. narušuje vzhled obce?
Ano. Podle § 58 zákona o obcích obec, tj. rada obce, případně obecní úřad, pokud mu to rada obce svěří, může v samostatné působnosti podle správního řádu v souvislosti s narušováním vzhledu obce ukládat pokuty za správní delikty právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, a neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce. Výše pokuty může dosáhnout až 100 tisíc korun. Při stanovení výše pokuty obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání. Toto ustanovení se tedy týká možností obce zasáhnout a pomocí pokuty zjednat nápravu u neudržovaných pozemků ve vlastnictví nebo v užívání právnických osob nebo podnikatelů. Obec zároveň může stanovit lhůtu k odstranění závadného stavu. Uložení pokuty podle § 58 totiž nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.
K ustanovení týkajícímu se vzhledu obce jedna poznámka: Podle § 35 zákona o obcích je vzhled obce záležitostí, která je v zájmu obce, jejích občanů a ochrany veřejného pořádku. Ostatně nález Ústavního soudu číslo 35/06 zabývající se obecně závaznou vyhláškou obce Kořenov, uvádí, že činnosti, které mohou narušit veřejný pořádek v obci, mohou veřejný pořádek narušit na kterémkoliv místě na území obce, nikoli pouze na veřejných prostranstvích.
Neplatí, že na svém pozemku si jeho vlastník nebo uživatel může dělat, co chce. To je nutno zdůraznit. Podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod každé vlastnictví zavazuje, nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Obdobně to upravuje § 123 občanského zákoníku, podle něhož každý vlastník pozemku má právo držet a užívat pozemek, který je předmětem jeho vlastnictví a požívat plody a užitky z pozemku, nikoli neomezeně, ale v mezích zákona.
Práva a povinnosti všech vlastníků a uživatelů pozemků vůči vzhledu obce jsou stejné (například Pozemkového fondu ČR, obce, kraje, obchodní společnosti nebo podnikatele). Stačí si opět připomenout Listinu základních práv a svobod. Ta v čl.11 stanoví, že každý má právo vlastnit majetek a že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. To, že tomu musí odpovídat rovněž postup obce stejný vůči všem podnikatelům a všem právnickým osobám, vyplývá z jedné ze základních zásad správního řádu, podle něhož se při ukládání pokuty postupuje. Ten přímo stanoví povinnost, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Fakt, že Pozemkový fond ČR je právnická osoba, stanoví výslovně § 1 zákona číslo 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. Proto může být pokuta uložena i této instituci.
Znečistí-li Pozemkový fond nebo jiná právnická osoba či podnikatel vlastní pozemek, který je veřejným prostranstvím (veřejné prostranství může být ve vlastnictví obce nebo jiné právnické či fyzické osoby), naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo, může za to obec uložit pokutu až do výše 200 tisíc korun.
Obdobně by tomu bylo s výší pokuty v případě, že by obec vydala obecně závaznou vyhlášku a v ní stanovila vlastníkům pozemků povinnosti nepodchycené zákonem o obcích nebo jinými zákony z důvodu ochrany veřejného pořádku. Ústavní soud totiž v poslední době nezastává názor, že to, co zákon nezakazuje, je dovoleno. Rozhoduje tak, že co nezakazuje zákon, může zakázat v rámci své působnosti obec v obecně závazné vyhlášce, a to bez výslovného zákonného zmocnění.
Připomínám, že pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci. Na zahájení řízení (nikoliv na pravomocné uložení pokuty) má obec jeden rok, maximálně dva roky. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení.
JUDr. EVA ŠROMOVÁ
právnička
