Návrh věcného záměru zákona o památkové péči rozvířil bouřlivou diskusi, kterou v našem měsíčníku bedlivě sledujeme. O přiblížení současného stavu a vysvětlení zásadních opatření či navrhovaných změn jsme požádali ředitelku odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR PhDr. Annu Matouškovou. Mohla...
Návrh věcného záměru zákona o památkové péči rozvířil bouřlivou diskusi, kterou v našem měsíčníku bedlivě sledujeme. O přiblížení současného stavu a vysvětlení zásadních opatření či navrhovaných změn jsme požádali ředitelku odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR PhDr. Annu Matouškovou.
Mohla byste nejprve zrekapitulovat, co předcházelo přípravám nového památkového zákona?
Volání po novém památkovém zákonu je evergreenem posledních dvaceti let. Na jeho základě prošel již zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, celkem 15 novelizacemi. V únoru 2002 skončil při prvém čtení v Poslanecké sněmovně první polistopadový pokus o nový památkový zákon. Návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu z roku 2008 je druhým uceleným pokusem o naplnění onoho dvacetiletého volání. Jeho příprava se uskutečnila ve velice svižném tempu, ale na základě shromáždění dosud nejširší kolekce podnětů a námětů od širokého spektra subjektů, jichž se nakládání s památkovým fondem nějak dotýká.
Samotný návrh navazuje na cíl vlády č. 164 "Zahájit přípravu nového památkového zákona, který zajistí účinný a transparentní výkon státní památkové péče" a dále na usnesení č. 34 ze dne 16. 1. 2008 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2008. Podkladem pro jeho zpracování se staly materiály Ministerstva kultury ČR, Národního památkového ústavu a závěry jednání pracovního týmu složeného ze zástupců odborné veřejnosti a veřejné správy.
Z podnětů dalších zainteresovaných subjektů vznikl tzv. katalog podnětů zveřejněný v materiálu Hodnocení dopadů regulace (RIA) na webu ministerstva kultury na adrese http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatky/vecny-zamer-zakona-o-pamatkovem-fondu-7308. Povinnost vypra- covat dokument RIA mj. nastavila zrcadlo naší památkové péči. Ukázalo se, že nám chybějí konkrétní data nejen o památkách, jejich stavu, ale také statistické údaje o výkonech jak odborných institucí, tak orgánů veřejné správy, nejsou ani ekonomické údaje o tom, kolik nás památková péče vlastně stojí.
Jak probíhal připomínkovací proces? Nakolik se do něj zapojily například kraje či obce?
Návrh věcného záměru byl zpřístupněn pro meziresortní připomínkové řízení všem ministerstvům, krajům a jiným místům určeným legislativními pravidly vlády v květnu 2008. Ve stejném termínu byl zaslán i dalším připomínkovým místům, zejména profes-ním organizacím. Zásadní připomínky uplatnily například krajské úřady krajů Jihomoravský, Jihočeský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Pardubický, Ústecký, Zlínský, Vysočina a Magistrát hl. města Prahy.
Připomínky a podněty institucí a subjektů působících v oblasti památkové péče byly shromažďovány jak před započetím procesu tvorby věcného záměru, tak v jeho průběhu. Během řízení se také ukázalo, že památkové péči chybí konstruktivní diskuse a ochota k přijímání zdravých kompromisních řešení. Všechny vznesené náměty byly projednány, vysvětleny a připomínková místa na nich nadále netrvala; popřípadě byl po dohodě návrh upraven. Vyhodnocení připomínkového řízení je rovněž k dispozici na již zmíněné webové adrese ministerstva kultury.
Jaké konkrétní změny navrhované ve věcném záměru se dotknou krajů a obcí jako orgánů památkové péče?
Při naplnění zadání návrhu věcného záměru bylo třeba vypořádat se s otázkou míry nároků na výkon správních orgánů. Záměr ve svém úhrnu předpokládá jisté snížení zátěže obcí s rozšířenou působností a zvýšení kompetencí a zátěže krajských úřadů. U obou rovin státní správy se v rámci rozhodovacích procesů předpokládá posílení kompetentnosti a zodpovědnosti. Ke každému navrhovanému opatření byl v dokumentu RIA pořízen výpočet zátěže správního orgánu. Vše je zveřejněno na našem webu.
Co bylo důvodem zavedení nové kategorie "památka místního významu"? Jaké přínosy a dopady od tohoto opatření lze očekávat?
Záměrem byla podpora ochrany památek významných na lokální úrovni a zapojení územních samospráv do péče o kulturní dědictví. Existuje totiž mnoho památek, které vykazují nezpochybnitelné hodnoty v daném místě, avšak obtížně by se prohlašovaly za kulturní památky. Ochranou památek utvářejících identitu místa můžeme u obyvatel iniciovat lepší vztah ke kulturnímu dědictví, než tomu bylo doposud. Prohlášením památky za památku místního významu lze také dosáhnout vyšší návštěvností a příjmů lokality a rostoucí obliba může přilákat více sponzorů pro rozvoj daného místa.
A pokud jde o nová práva či povinnosti, návrh předpokládá menší míru zátěže v procesním řešení ochrany takového statku, než je tomu u kulturních památek nebo nemovitostí v památkových rezervacích a zónách. Vymezení památek lokálního významu by bylo ponecháno na samosprávě - v samostatné působnosti obcí. Zákon by neměl zavádět žádná práva a povinnosti pro vlastníky těchto památek. Případné dotace na obnovu by se řešily v rámci samosprávy. Velká část objektů, které by se v budoucnu mohly stát památkou místního významu, je již ve vlastnictví samosprávných celků. Náklady na jejich obnovu a údržbu jsou tak už nyní většinou hrazeny z místních rozpočtů.
Znamená návrh věcného záměru ve stávající podobě nějakou zásadní změnu pro vlastníky či správce nemovitých památek?
Jak jsem již zmínila, cílem přípravy nového zákona bylo zajistit účinný a transparentní výkon státní památkové péče. Domnívám se, že návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu vede k jeho naplnění. Obsahuje taková opatření, která by po adekvátním převedení do řeči paragrafů nové legislativní normy mohla výrazně posílit právní jistotu vlastníků kulturních památek. Dále zahrnuje opatření, která by mohla výkon státní správy podstatně obohatit o prvek předvídavosti a transparentnosti a vnést do systému nakládání s památkovým fondem prostřednictvím několika nových institutů silnější uplatnění principu zpětné vazby a kontroly a která by se také vyrovnala s některými mezinárodními závazky České republiky v oblasti kulturního dědictví.
V jaké fázi je proces příprav nového zákona nyní?
Návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu byl vtělen do materiálu pro jednání vlády a byl vládě odevzdán. Vzhledem k pokračující poměrně kontroverzní diskusi po skončení připomínkového řízení se nakonec ministr kultury rozhodl materiál z projednávání ve vládě stáhnout, aby mohla být projednána podrobněji nejvíce diskutovaná opatření a zejména vyjasněny některé mylné výklady návrhu. Podmínkou dalšího postupu legislativních prací je vládou schválený věcný návrh zákona. Klíčovou otázkou je, kdy se vláda k předloženému návrhu vrátí.
Jak je vidět, cesta za věcným záměrem nového památkového zákona nebyla vůbec jednoduchá a v žádném případě nebyla zbytečná. Přinesla komplexní náhled na problémy současné české památkové péče. Některé vyžadují legislativní úpravu, velká část je však řešitelná i bez nového zákona. Dává tak české památkové péči mnoho podnětů k přemýšlení i ke konkrétním činům, a to i v podmínkách současné legislativní úpravy.
SIMONA DVOŘÁČKOVÁ
