Lobby loterijních společností je silnější než obcí

Uspěje další pokus představitelů měst a obcí dostat alespoň částečně pod kontrolu neúnosnou situaci, která u nás panuje v oblasti hazardních her? Ze-ptali jsme se na to senátora Parlamentu ČR a starosty Bohumína Ing. Petra Víchy. Jakou šanci na úspěch má podle vás v Poslanecké sněmovně senátorská...

Uspěje další pokus představitelů měst a obcí dostat alespoň částečně pod kontrolu neúnosnou situaci, která u nás panuje v oblasti hazardních her? Ze-ptali jsme se na to senátora Parlamentu ČR a starosty Bohumína Ing. Petra Víchy.

Jakou šanci na úspěch má podle vás v Poslanecké sněmovně senátorská novela herního zákona schválená na začátku letošního roku?

Schválení návrhu novely nebylo snadné ani v Senátu. Prošel až po dvouletém úsilí, kdy senátorům, mezi nimiž je mnoho starostů, opravdu už došla trpělivost s neustálými sliby ministerstva financí, že připraví komplexní novelu samo.

Ministerstvo financí snad slibovalo a slibuje nejen novelu, ale celý nový zákon.

Ano, ale v této chvíli existuje jen věcný záměr nového zákona a cesta k jeho případnému schválení je dlouhá. Proto senátoři vyslali ministerstvu signál, že takto už nelze dál pokračovat a je nutné urychleně řešit novelou alespoň to, co nás nejvíc pálí. Obhajoval jsem nedávno v Poslanecké sněmovně náš návrh v podvýboru pro finance a loterie; žádné usnesení ale z tohoto jednání nevzešlo. Kdy a zda vůbec bude novela zařazena na program schůze sněmovny nevím. Jsem ale dost pesimista a příliš velkou šanci novele nedávám, protože stále platí, že lobby loterijních společností je silnější než lobby obcí.

Vámi navrhovaná novela se nezabývá odvody z hazardu, přitom čísla prokazují, že výnosy ze sázek se zvyšují mnohem víc než odvody. Nebylo by žádoucí upravit i je, stejně jako regulovat odvody na dobročinné účely?

Nepochybně ano. Všichni říkají, že zákon je starý, špatný, že je třeba zpracovat nový a komplexní, ale že je nutný systémový přístup. To jsou ale nejčastější důvody těch, kteří skrytě podporují hazard, protože žádnou legislativní úpravu nepřipravují. Naše novela nemohla řešit loterie v celé šíři. Aby byla vůbec průchodná, musela se omezit jen na to, co nás trápí nejvíc, a to jsou videoloterijní terminály. Obávám se, že stejně bude zamítnuta s tím, že je to nesystémové řešení, že je třeba čekat na nový zákon ministerstva financí. Samozřejmě že by měla předkládat návrhy zákonů vláda; když to udělá Senát, je to určitý projev zoufalství a vlastně i boj proti ministerstvu financí. Ale náš postup má zároveň velikou podporu obcí, Svazu měst a obcí i jeho Kolegia primátorů.

Od letošního roku ministerstvo financí povolilo pěti českým subjektům provozovat sázení po internetu. Co si o tom myslíte?

Podle názoru odborníků, konkrétně advokáta Pavla Němce, dřívějšího šéfa Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi ministerstva financí, nemělo být internetové sázení povoleno, protože je zákon výslovně neumožňuje. Ještě loni náměstek ministra Ing. Tomáš Zídek jednoznačně říkal, že považuje internetové sázení za nelegální. Jak je tedy možné, že nyní je ministerstvo povolilo, když se od té doby zákon nezměnil? Chápal bych ještě, kdyby se povolení vztahovalo na rok dva, do doby, než bude přijat nový zákon. Ale ministerstvo vydalo toto povolení na nejdéle možnou dobu, tj. na 10 let!

Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že české společnosti zákaz diskriminoval, protože tyto hry stejně provozovaly zahraniční společnosti, přičemž veškerý zisk plynul do ciziny.

Zákon se ale přece musí dodržovat! Jestliže bylo dříve internetové sázení nelegální, tak měl stát zakročit i vůči zahraničním společnostem. A pokud se nezměnil zákon, neměl ministr financí internetové sázení povolovat.

O internetové sázky u českých společností byl okamžitě obrovský zájem. Některé informace dokonce uváděly, že bude možná nutné zavřít část "kamenných" sázkových kanceláří. Pokud odhlédneme od všech negativních důsledků sázení, neznamenalo by to pro obce paradoxně přínos v tom, že ubude míst, kde se sází, protože hráči se uklidí domů ke svým počítačům?

Úspěch internetového sázení měly nejen české společnosti, ale zmnohonásobil se i obrat nelegálních sázek, proti nimž mělo toto povolení působit. Reklama, která se kolem toho rozvířila, totiž způsobila, že začalo sázet mnoho lidí, kteří dosud nesázeli. Ale obávám se, že se nestane to, aby se gambleři stáhli domů a ubylo heren a míst, kde se provozuje hazard. Internetové sázení si oblíbili ti, kteří mají přístup k počítačům, a to je jiná skupina lidí než ti, kteří hrají na hracích automatech. Ze zkušenosti vím, že na automatech hrají často lidé sociálně potřební, závislí na sociálních dávkách. I to byl jeden z důvodů, proč jsme se snažili u nás v Bohumíně množství výherních hracích automatů omezit. Druhým důvodem bylo to, že s hazardem souvisí narušování veřejného pořádku a zvyšuje se kriminalita.

Jaká je situace u vás v Bohumíně nyní?

Před třemi lety, kdy bylo ve městě zhruba 150 hracích automatů, jsme přijali obecně závaznou vyhlášku, která tento hazard regulovala. Do roka se počet hracích automatů výrazně snížil - na 30. Vzdali jsme se tím sice dobrovolně poplatků za jejich povolení, což představovalo asi pět milionů korun ročně, ale bohatě se nám to vyplatilo. Předtím lidé vložili do těchto automatů přes 40 milionů korun, souběžně s tím rostla kriminalita. Jenže téměř ihned se začala uvolněná místa zaplňovat videoloterijními terminály, které povoluje ministerstvo financí. To vedlo tenkrát k založení Sdružení obcí proti hazardu, protože totéž se stalo v mnoha jiných obcích. Protestovali jsme a zpočátku jsme byli úspěšní: od náměstka ministra financí Ing. Tomáše Zídka máme písemně potvrzeno, že "od 1. 2. 2007 provozování videoloterijních terminálů MF do míst, na něž se vztahují obecně závazné vyhlášky obcí, nepovoluje". Zhruba rok a půl ministerstvo své prohlášení ctilo. Loni v srpnu se ale vše změnilo a bez našeho souhlasu se u nás objevilo 80 videoterminálů. Nyní jich už je asi stovka, takže jsme na tom téměř stejně jako před třemi roky. Vše máme jakoby zpátky, ale bez jediné koruny zisku, veškeré poplatky z videoterminálů inkasuje stát. Tvrdím, že ministerstvo jednoznačně porušuje zákon, protože povoluje zřízení heren i v blízkosti škol, úřadů, církví, sociálních a zdravotnických zařízení.

Jak se můžete bránit?

Obce jsou nuceny vést dlouhý právní spor o to, aby byly účastníkem povolovacího řízení. Potom se budeme muset obrátit na soud s tím, že videoterminály byly povoleny neoprávněně. A my ten soud vyhrajeme.

Už jste podali žalobu?

Ten proces je zdlouhavější. Teď vedeme už několik měsíců spor o to, abychom byli účastníkem řízení. Když nám to ministerstvo zamítne, což předpokládám, můžeme se obrátit na soud, že jsme byli z tohoto řízení neoprávněně vyloučeni. Ale kladu si otázku: I když tento spor vyhrajeme, kdo náklady s tím spojené zaplatí? Samozřejmě daňoví poplatníci, a jen proto, že ministerstvo financí se chová protiprávně. A také předpokládám, že se domůžeme rozhodnutí až za několik let.

Čím ministerstvo zdůvodňuje, že povoluje to, co vy nechcete, že nerespektuje vaši vyhlášku?

Stejnou otázku si klademe i my: Jaká může být motivace ministerských úředníků nedodržovat zákon? Já na to nedovedu odpovědět.

Výjimku pro videoterminály umožňuje ministerstvu známý paragraf 50 loterijního zákona. Proč tam vůbec je?

Uvedený paragraf měl v době přijímání zákona určitou logiku, tenkrát videoloterijní terminály neexistovaly. V zákoně se proto zakotvilo, že to, co bude v budoucnu nové, povolí ministerstvo financí, přičemž musí ctít ustanovení zákona. Hrací automaty a videoterminály jsou na pohled úplně stejné, rozdíl je jen v tom, že ty druhé berou bankovky až od 50 korun výše, a jsou centrálně propojeny. Jsou tedy mnohem nebezpečnější. Takhle to ale tenkrát zákonodárce určitě nemyslel.

Z vašich slov zní skepse. Co tedy můžete jako obce dělat?

Pravděpodobně půjdeme do zmiňovaných soudních sporů proti ministerstvu a domnívám se, že po letech se domůžeme svého práva. Ale během té doby přijde spousta lidí o peníze při sázení, nebude se udržovat veřejný pořádek, zvýší se kriminalita a další negativní jevy, které herny přinášejí. Proto obce chtějí přijímat alespoň obecně závazné vyhlášky. Nejsou schopné vymýtit hazard, a ani nemají takovou ambici. Ale chtějí se domoci alespoň možnosti, kterou dává zákon. To znamená říci, tady a tady herny nechceme, a ty tam proto nebudou.

(Podrobně o senátním návrhu novely loterijního zákona viz Moderní obec č. 2/2009 str. 40 a 41 - pozn. redakce.)

JIŘINA ONDRÁČKOVÁ