Může si zastupitelstvo obce vztáhnout na sebe rozhodnutí ve věci, která patří do působnosti radě nebo starostovi? Obec své záležitosti spravuje prostřednictvím zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) a dalších orgánů, kterými jsou rada obce (dále jen rada), starosta, obecní úřad, obecní...
Může si zastupitelstvo obce vztáhnout na sebe rozhodnutí ve věci, která patří do působnosti radě nebo starostovi?
Obec své záležitosti spravuje prostřednictvím zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) a dalších orgánů, kterými jsou rada obce (dále jen rada), starosta, obecní úřad, obecní policie a zvláštní orgány. Zákonem je také stanovena působnost orgánů obcí, a to samostatná a přenesená. Zastupitelstvo a rada rozhodují v samostatné působnosti (v přenesené působnosti vydává rada, popř. zastupitelstvo jen nařízení obce).
Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce.
O tom, co je vyhrazeno podle § 84 a 85 zákona o obcích zastupitelstvu, může rozhodovat výhradně jen zastupitelstvo. Zastupitelstvo si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti, mimo pravomocí vyhrazených radě (viz § 102 odst. 2 zákona o obcích, popřípadě zvláštní zákony).
O tom, co je podle § 102 odst. 2 vyhrazeno radě, může rozhodovat výhradně rada. Ta vedle těchto vyhrazených pravomocí zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce - pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupitelstvo nevyhradilo. Rada nemůže podle § 102 odst. 3 zákona o obcích svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech, které jsou jí vyhrazeny, s výjimkou ukládání pokut za správní delikty podle § 58 zákona o obcích a rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.
Starosta má pravomoci podle § 103 zákona o obcích a rozhoduje rovněž o záležitostech v samostatné působnosti obce svěřených mu radou (§ 102 odst. 3 zákona o obcích).
Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada, pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti, rozhoduje v záležitostech, které mu svěří rada podle § 102 dost. 3 zákona o obcích a rozhoduje v případech stanovených zvláštním zákonem (například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.).
Vyhrazené pravomoci nelze mezi orgány obce, až na výjimky stanovené zákonem, přesunovat.
Pokud rada svěřuje (§ 102 odst. 3 zákona o obcích) rozhodování v určitých záležitostech starostovi nebo obecnímu úřadu, měla by tak učinit konkrétně (určitě) formulovaným usnesením, aby nebylo pochyb o tom, jaké pravomoci jsou svěřovány. Takto svěřené rozhodování by mělo být zahrnuto do organizačního řádu obecního úřadu, který rada schvaluje.
Je zapotřebí zdůraznit nutnost dodržování rozsahu pravomocí jednotlivých orgánů obce stanovených zákonem o obcích a zvláštními zákony. Překročení rozsahu oprávnění, nesplnění zákonem stanovené povinnosti ať už úmyslně či neúmyslně může přivodit neplatnost přijatého usnesení (například § 41 odst. 2 zákona o obcích).
Zaznamenal jsem i názory, že zastupitelstvo obce by mělo disponovat oprávněním rozhodovat o všech věcech patřících do samostatné působnosti obce. Jsem ale toho právního názoru, že současná úprava vyhrazených pravomocí zastupitelstva a rady zajišťuje "nekonfliktní" správu záležitostí obce. Zastupitelstvo by nemělo rozhodovat ve věcech vyhrazených jiným orgánům obce. Pokud by tak učinilo a ve věci rozhodlo, mohlo by se jednat o neplatný úkon. To však neznamená, že nemůže být o věcech, ve kterých rozhodl jiný orgán obce v samostatné působnosti, informováno.
JUDr. MIROSLAV BÝMA, Ph.D.
právník
