Svým rozhodnutím hodnotitelská rada obrací pozornost veřejnosti k prostorům ticha, místům úkrytu a setkávání, která již po staletí představují záchytné body, kde odpočívají předkové a kde vzniká paměť celého společenství.
Tolik komentář v tiskové zprávě o předání cen 6. ročníku národní urbanisticko-architektonické soutěže o Cenu Petra Parléře. Vítězství totiž patřilo architektonické studii Ing. arch. Martina Rosy a Ing. arch. Jana Kratochvíla, která se věnovala rehabilitaci prostoru hřbitova ve Vítkově na Opavsku. Tamní městský hřbitov je veřejnosti spíše asi znám jako místo posledního odpočinku Jana Zajíce, "pochodně číslo dvě" z února 1969. Ovšem areál hřbitova s ohradní zdí z lomového kamene, zhruba třímetrovým kamenným křížem z roku 1827 a jednolodním kostelem Nanebevzetí Panny Marie na místě původní sakrální stavby vzniklé už při zakládání Vítkova ve 13. století je také státem chráněnou kulturní památkou.
JAK VZNIKALO ZADÁNÍ
Starosta Vítkova Ing. Pavel Smolka připomíná: "Hřbitov není jen veřejné prostranství, ale vždy jde o prostor s poměrně spletitou provozní strukturou a se specifickými nároky na jeho "provozování". Požadavek na komplexní vyřešení hřbitova v kontextu současnosti a při zachování historických hodnot vznikl nejprve na úseku městské zeleně, když se kupříkladu řešila otázka kam zasadit nové stromy místo starých, ohrožujících hrobová místa. Postupně se přidaly požadavky památkové péče na opravu bortící se hřbitovní zdi, správce na vybudování kolumbária a zpevněných ploch či provozovatele pohřební služby na přistřešení prostoru u smuteční síně." Město proto v soutěžním zadání mj. požadovalo sladit funkci hřbitova s obnovou historických, přírodních a estetických hodnot prostoru, řešit umístění kolumbária a rozptylové loučky, rozšířit stávající smuteční síň o zázemí pro návštěvníky hřbitova, navrhnout mobiliář a jeho umístění, věnovat pozornost zeleni a propojit areál s okolím.
PŘÍRODNÍ RÁZ A INTIMITA RITUÁLŮ MÍSTO OKÁZALÉ MONUMENTALITY
Autoři vítězné studie Vítkov v severomoravských Sudetech znají už od dětství, byť nejsou místními rodáky. Ing. arch. Jan Kratochvíl poznamenává: "Usilovali jsme o zachování přírodního rázu hřbitova, o dosažení intimity během rituálů a o potlačení zbytečné monumentality, která by v daném místě působila nepatřičně." Ing. arch. Martin Rosa doplňuje: "Mnozí lidé chápou návrh hřbitova jen jako jakousi podřadnou zakázku pro architekta, který se nedokáže prosadit jinde. Je však zajímavé, že několik obřadních síní a krematorií patří k největším pokladům české meziválečné moderní architektury."
Vítězná studie kompozičně posiluje hlavní osy hřbitova, které vytvářejí kříž. V jeho středu nyní stojí socha Krista; jednotlivá ramena kříže autoři ve spolupráci se sochařem Janem Šebánkem doplnili plastikami evangelistů a jejich atributů. Nalezli i vhodné místo pro kolumbárium a navrhli jeho formu. Úkol navrátit vážnost obřadní síni však byl ztížen tím, že tento objekt byl poplatný stavební technologii 70. a 80. let minulého století.
Předseda hodnotitelské rady soutěže o Cenu Petra Parléře prof. Ing. arch. Miroslav Masák na vítězné studii oceňuje především citlivý přístup jejích autorů a jimi navržený kultivovaný koncept doplňků a úprav hřbitova.
VSTUP DO SOUTĚŽE SE VYPLATÍ
Další osud vítězné studie leží už především v rukou vítkovské radnice. Od konce ledna je ve vestibulu městského úřadu menší výstava věnovaná poslednímu ročníku soutěže o Cenu Petra Parléře. Veřejná prezentace studie za účasti autorů byla naplánována na druhou polovinu února - již po naší redakční uzávěrce. Jakmile bude studie prokonzultována s památkáři, projedná ji zastupitelstvo města - a přijme-li ji "za svou", radnice připraví konkrétní kroky k realizaci projektu.
"Cesta k realizaci jistě nebude snadná, ale jsem optimista," říká Ing. Pavel Smolka. Po-dle jeho slov soutěž dává obcím a městům jedinečnou příležitost získat studie úprav různých lokalit, které jsou natolik důležité, že je samosprávy nechtějí řešit běžným způsobem. "Soutěž umožňuje získat kvalitní studie zpracované autory, kteří nejsou příliš svazováni stereotypy či místními zvyklostmi a pohledy. Navíc jsou studie posouzeny špičkovými architekty z hodnotitelské rady soutěže, takže zadavatelé mají k dispozici i jejich odborné posouzení každé z nich," uzavřel starosta Vítkova.
IVAN RYŠAVÝ
Soutěž o Cenu Petra Parléře 2009
Do 2. 3. 2009 si města mohla na předepsaném formuláři a po zaplacení registračního poplatku 5000 Kč objednat zpracování architektonických studií na revitalizaci svých veřejných prostor nebo budov.
Přihlášená města budou na 11. 3. pozvána do Prahy k veřejné prezentaci svých námětů. Hodnotitelská rada pak rozhodne, které náměty budou zařazeny do soutěže.
Každé město, jehož námět byl zařazen do soutěže, uhradí vstupní poplatek v rozmezí 40 000 až 50 000 Kč (podle charakteru a náročnosti zadání), který se vrací zpět, pokud město neobdrží žádnou studii.
Městům zařazeným do soutěže bude bezplatně přidělen odborný konzultant, který se podle potřeby bude podílet na tvorbě oficiálního zadání a po ukončení soutěže bude působit jako komentátor při prezentaci studie (studií) v rámci města spolu s jejími autory.
Architekti přihlášení do soutěže si vyberou oficiální zadání měst, která je nejvíce oslovila, a zpracují podle nich soutěžní studie. Na jedno zadání lze zpracovat více studií různých autorů. Naopak nezaujme-li některé zadání žádné architekty, žádná studie na ně zhotovena nebude.
Soutěž začne 18. 3., s jejím ukončením se počítá 12. 6. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže má být letos v září.
Všechny studie (i neoceněné) příslušná města obdrží k dalšímu využití.
Více informací na www.cenapp.cz
