Samosprávy si uvědomují problémy, které přináší současná nepříznivá ekonomická situace v České republice a budou na ně reagovat konkrétními opatřeními. Ukazuje to i anketa, v níž jsme položili představitelům tří měst a dvou krajů následující otázky:
ANKETA
1. Jaká konkrétní opatření, která by pomohla zmírnit důsledky hospodářské krize, zahrnuje rozpočet vašeho města či kraje na letošní rok?
2. Máte v rozpočtu finanční rezervu, ze které může město či kraj čerpat prostředky na financování projektů spolufinancovaných z EU, nebo i na jiné nezbytné výdaje?
Ing. Adolf Beznoska, náměstek primátora statutárního města Mladá Boleslav:
1. Vedení města pokládá za důležité v současné době především podpořit investiční aktivity na území města. Proto se rozhodlo předložit na únorovém jednání zastupitelstva (26. 2.) návrh na přijetí dvou úvěrů v součtu přibližně 120 milionů korun. Tyto peníze budou proinvestovány ve městě. Tím podpoříme investiční aktivity firem, které zaměstnávají desítky lidi. Pokud tento záměr zastupitelé schválí, půjde první úvěr ve výši 72 milionů korun na spolufinancování projektů, na které jsme získali dotace, protože chceme uskutečnit všechny plánované investiční akce. Druhý balík peněz jsou finance čistě na rozšíření investičních aktivit, které již jsou v rozpočtu města na tento rok ve výši zhruba 190 milionů korun.
2. V našem rozpočtu je i finanční rezerva - 30 milionů korun. Město také před několika dny zprovoznilo tzv. krizové centrum, na jehož vznik byly z letošního rozpočtu vyčleněny finance. Chceme pomoci místním obyvatelům, kteří se ocitli bez vlastního zavinění v závažných problémech. Klienti se zajímají především o sociální dávky, o šance na nová pracovní místa a zatím jen ojediněle o půjčky z nově vytvořeného fondu města pro pomoc lidem postižených ekonomickou krizí.
JUDr. Ing. Lukáš Pleticha, místostarosta města Jablonec nad Nisou:
1. Letošní rozpočet zastupitelstvo města schválilo jako schodkový v celkovém objemu 1 486 313 000 korun. Zároveň odsouhlasilo seznam jmenovitých akcí k realizaci v roce 2009, jenž byl vyčíslen na 334 117 000 korun. Vzhledem ke zvyšující se nezaměstnanosti a oslabení strategických průmyslových odvětví, zejména automobilového či sklářského, předpokládáme negativní dopad do všech skupin daňových výnosů. Proto jsme i při tvorbě návrhu městského rozpočtu přistoupili k restriktivním opatřením, konkrétně ke snížení daňových výnosů proti predikci o 5 %, což je 25 milionů korun.
2. Běžné výdaje na provoz města zahrnují výdaje na opravu a údržbu majetku města, drobné neinvestiční nákupy, na platy a ostatní související výdaje, neinvestiční dotace na provoz městských organizací, dále i rezervu města ve výši 20 milionů korun, rezervu z přijatých a nevyčerpaných prostředků za dividendy Jablonecké teplárenské realitní, a. s., ve výši 25 milionů korun a rezervu na spolufinancování projektů z evropských fondů ve výši 40 milionů korun. Pro fondy je vázáno 55 765 000 korun. Do skupiny výdajů ostatních patří sociální dávky, bytové hospodářství, půjčky z Fondu na zlepšení úrovně bydlení apod. Pro tento rok se v rozpočtu počítá i s navýšením cen energií.
Jan Houška, starosta města Klášterec nad Ohří:
1. Již při schvalování rozpočtu na rok 2009 jsme pro jistotu počítali s meziročně nulovým růstem daňových příjmů proti roku 2008, proto dnes nemusíme provádět vázání rozpočtových výdajů (opatření při hrozbě neplnění rozpočtových příjmů). Navíc již v lednu vydal starosta města příkaz, kterým s okamžitou platností nařídil zastavit veškeré výdaje na nové akce, které dosud nebyly zahájeny.
2. Město vytváří pro tyto případy rezervu, která činí v současnosti 13 milionů korun. Navíc máme v rozpočtu vyčleněnou částku 22 milionů korun na vlastní podíly k projektům, na které již byla dotace přidělena.
Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje:
1. Chceme zmírňovat dopady recese především kroky, které mohou mít pozitivní vliv na zaměstnanost. V první řadě to je rychlé zahájení na letošek plánovaných investičních akcí, jako jsou rekonstrukce komunikací, budov příspěvkových organizací a dalších. Můžeme tak pozitivně ovlivnit zaměstnanost v odvětví stavebnictví. Dále se chystáme přivést nové investory do krajské strategické zóny Triangle. Pozornost soustředíme také na získávání peněz z evropských fondů. Budeme připravovat nebo v rámci Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad podporovat projekty, které podnítí vznik nových pracovních míst. Zejména se chceme zaměřit na dlouhodobě podhodnocovanou oblast cestovního ruchu.
2. Ústecký kraj má ve svém rozpočtu 500 milionů korun na předfinancování projektů z Evropské unie. Peníze na spolufinancování máme pochopitelně vyhrazeny také.
Doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D., náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje:
1. Vedení kraje si uvědomuje problémy, které může způsobit prohlubující se hospodářská krize. Jeho možnosti zmírnit průběh krize jsou jak z hlediska dostupných nástrojů, tak finančních prostředků omezené. Primární úlohu by v tomto směru měla sehrát především vláda. Nicméně kraj bude hledat možnosti a mechanismy, jak podpořit ekonomiku kraje a subjekty v ní. Jedním ze schválených opatření prostřednictvím rozpočtu na rok 2009, je vyčlenění 100 milionů korun pro potřeby nového dotačního titulu - podporu obcí do 10 tisíc obyvatel na kofinancování projektů realizovaných v rámci evropských strukturálních fondů. Tento dotační titul podpoří aktivitu těchto obcí při získávání prostředků ze zdrojů EU. Pomoc je zvlášť důležitá v situaci, kdy banky se začínají chovat velmi obezřetně, což může znamenat omezení dostupnosti finančních prostředků pro spolufinancování projektů financovaných ze zdrojů EU.
Vedení kraje analyzuje další rezervy v krajském rozpočtu a připravuje další opatření na podporu ekonomiky v našem kraji. Ty pak budou v brzké době projednány a schváleny v příslušných orgánech kraje.
2. Moravskoslezský kraj si klade jako jednu z priorit úspěšné čerpání finančních prostředků z EU. Tomuto cíli je podřízeno i sestavování rozpočtu kraje na rok 2009. V současné době kraj uskutečňuje 20 projektů v celkové výši 2,8 miliardy korun. Letos se připravuje zahájení realizace dalších 20 projektů za necelé 3,3 miliardy. Na spolufinancování těchto projektů jsme pro tento rok vyčlenili více než 500 milionů korun.
Vzhledem k prohlubující se krizi hledá kraj možnosti, jak přípravu a podávání projektů, především investičních, urychlit tak, aby mohly být zdroje z EU maximálně využily ke zmírnění dopadu krize v našem kraji. Budeme tedy hledat v rozpočtových rezervách další finanční prostředky na kofinancování těchto akcí, které finančně představují celkem zhruba 600 milionů korun.
/sk/
