S Tomášem Kulmanem, který působí jako Business Development Manager v oddělení Řízení rizik a poradenské služby společnosti KPMG Česká republika, jsme hovořili o tom, zda současná finanční krize způsobí problémy také městům a obcím při využití finančních produktů a zda pro ně případně existují nějaké alternativní způsoby financování.
Způsobuje finanční krize významnější změny v hospodaření obcí?
V současné době nelze hovořit o zásadních změnách, dopady ve výhledu měsíců a let však zřejmě budou citelné. Zcela jistě se projeví závislost obcí na státním rozpočtu a především - po neblahých zkušenostech některých obcí v posledních měsících - lze očekávat podstatně obezřetnější přístup například při investování volných prostředků.
Zvýšila se významně zadluženost municipalit v roce 2008?
Nemáme zatím k dispozici přesné údaje, ale nedomnívám se, že by došlo ke skokovému nárůstu zadlužení obcí. Pochopitelně určitou progresi je třeba vidět například ve spojení se zdroji, které jsou vynaloženy na spolufinancování projektů vybraných pro dotace Evropské unie.
Jak přistupují banky v současné době ke komerčnímu financování obcí?
Pro banky jsou zejména větší obce stále zajímavým klientem. Aktuálně je však přístup bankovních ústavů postaven spíše restriktivně a ani bonitní klientela často nemá šanci získat finanční zdroje pro své potřeby za přijatelných podmínek. Obávám se, že tento přístup se může uplatňovat i v municipálním sektoru, především ve vztahu k menším obcím.
Ztížila se pro ně například možnost získávání úvěrů - podobně jako u firem?
Podle obecných informací ano, stejně jako u podnikatelských subjektů. Současná situace je výjimečná a doufejme, že i chování bankovních domů se v krátkodobém výhledu usměrní přijatelným způsobem.
Nabízí se na finančním trhu vhodný alternativní způsob financování municipálních projektů? A které finanční produkty by mohly obce využívat?
Úvěrové financování bylo nejsnadněji dostupným prostředkem. Alternativy existují, ale bohužel pro menší obce jsou často nevyužitelné. Vydání dluhopisů mohou využít pouze největší obce na úrovni krajských měst. Pochopitelně jde také o administrativně velmi náročnou záležitost.
Stejně tak využití prostředků soukromého sektoru pro veřejné projekty (Public Private Partnership) představuje poměrně zásadní břemeno z hlediska přípravy projektu, právního poradenství apod. Tím se i tento nástroj omezuje spíše na větší obce. Možnost dotací v rámci programů EU a dalších sice postihuje i nejmenší obce (v případě, že budou mít připravené vhodné projekty), ale jejich dosažitelnost rovněž není stoprocentní.
Přináší současná finanční krize také pro municipality nová rizika? Jak by na ně měly reagovat a na co by si měly dát největší pozor?
Krize určitě přináší v podstatně vyšší míře rizika, která jsou již známá, ale která se tak často nerealizovala. Doufejme, že krize povede velké i menší municipality a regionální instituce k tomu, aby spolupracovaly spíše s renomovanými a zavedenými subjekty, které poskytují kvalitní služby a řádně za ně ručí, než s neznámými, tzv. garážovými firmami.
Jak jsem uvedl, nevznikla nová rizika, pouze dochází k realizaci již existujících. Důslednější přístup ze strany vedení obcí a především jejich zájem o eliminaci či redukci takových rizik prostřednictvím spolupráce se seriózními partnery je jednou z mála cest, jak tato rizika výrazně snížit.
Do jaké míry ovlivňuje krize financování projektů obcí a krajů ze strukturálních fondů Evropské unie?
Představuje velmi významný potenciál. Přesto doporučuji - pokud budeme přistupovat pragmaticky k možnému využití strukturálních fondů - v mnoha případech to znamená připravit projekt tak, aby nebyl na dotaci plně závislý. Velká řada faktorů ovlivňuje využití dotací od fáze přípravy žádosti, přes její schvalování, přidělení až po realizační fázi. Nelze zanedbat ani dobu udržitelnosti projektu. Z tohoto důvodu je důležité posuzovat i možnost využití dalších potenciálních zdrojů financování.
Současná krize může velmi zásadním způsobem zkomplikovat přístup k povinnému spolufinancování některých projektů právě s ohledem na horší přístup k úvěrovým zdrojům jak pro municipální sektor, tak pro případné partnery projektu. Doufejme, že půjde pouze o hypotetickou možnost případných restrikcí přímo u poskytovatele dotačních zdrojů, to znamená u příslušných institucí EU.
/ba/
