Letošního 1. dubna nabude účinnost zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. S touto novou a poměrně rozsáhlou právní normou by se měli co nejdřívě seznámit a uvést ji do praxe funkcionáři a pracovníci obcí, krajů i ostatních příslušných organizací.
Novela se dotýká finančního hospodaření více než 6200 obcí včetně zhruba 700 jejich dobrovolných svazků, 14 krajů včetně hlavního města Prahy, a několika desítek tisíc jimi zřizovaných či zakládaných organizací (zejména však jejich organizačních složek a příspěvkových organizací). Ovlivní rovněž finanční problematiku regionálních rad regionů soudržnosti.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY NOVÉ ÚPRAVY
Základním cílem zákona č. 477/2000 Sb. je odstranění dosavadního nejednotného výkladu některých ustanovení a nejasnosti, zda se určitá ustanovení vztahují i na svazky obcí. Zákon především řeší dlouhodobě diskutovanou otázku vlastnictví majetku, se kterým hospodaří příspěvkové organizace zřízené obcemi, kraji nebo dobrovolnými svazky obcí. Dosavadní znění některých ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. vyvolávalo nejednoznačný výklad, zda příspěvkové organizace hospodaří pouze s majetkem svého zřizovatele, nebo mohou některý majetek i vlastnit, respektive za jakých podmínek jej mohou nabývat a s ním nakládat.
Novela umožňuje příspěvkové organizaci hospodařit s majetkem svého zřizovatele a majetek nabývat pro svého zřizovatele. Zároveň stanovuje, v kterých případech je k nabytí majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas, a dále jmenovitě uvádí případy, kdy může příspěvková organizace majetek i vlastnit.
Obecně je zdůrazněno postavení zřizovatele při rozhodování o převodech, respektive nabývání ať již vlastního nebo cizího majetku do vlastnictví příspěvkové organizace i o zcizování majetku z vlastnictví příspěvkové organizace.
V souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změnách některých zákonů byla finanční kontrola rozdělena na kontrolu vlastního hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a na kontrolu hospodaření jimi zřízených nebo založených právnických osob.
Zcela nově byla upravena ustanovení o porušení rozpočtové kázně při nakládání s finančními prostředky poskytnutými z rozpočtů obcí, krajů, městských částí hl. města Prahy, regionálních rad regionů soudržnosti a svazků obcí. Zákon stanovuje orgány, které vydávají rozhodnutí o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně, a dále vymezuje postup umožňující odvolání a stanovuje orgány, které provádějí přezkoumání. Nově jsou upraveny sankce za neplnění povinností uložených zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, což bylo dříve rovněž zahrnováno do ustanovení o porušení rozpočtové kázně. Toto je nově kvalifikováno jako správní delikt, za který může stanovený orgán uložit pokutu.
Dílčí změny jednotlivých ustanovení zákona upravují působnosti územních samo-správných celků svazků obcí, zpřesňují je tak, aby bylo jasné, že se týkají specifických subjektů soustavy veřejných rozpočtů, tj. dobrovolných svazků obcí, respektive regionálních rad regionů soudržnosti.
Zákon č. 477 zveřejněný v částce 153 Sbírky zákonů, rozeslané dne 31. 12. 2008, obsahuje ve svých 58 bodech zásadní i dílčí novely ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Uvedené úpravy si vynutily i dílčí změny v zákonech o obcích, o krajích a o hl. m. Praze. Vzhledem k značnému množství těchto úprav obsahuje čl. III zákona č. 477/2008 Sb. zmocnění předsedy vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
NĚKTERÉ VYBRANÉ ZÁVAŽNÉ ZMĚNY
1. Nové znění § 11 odst. 3 zpřesňuje úpravu místa, způsobu a rozsahu zveřejnění návrhu rozpočtu ÚSC. Mimo jiné stanovuje povinnost zveřejnit návrh na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nesplnění této povinnosti je správním deliktem, což ale nezakládá neplatnost následného schválení návrhu rozpočtu zastupitelstvem.
2. Zcela nový § 11a řeší analogickým způsobem zveřejnění návrhů rozpočtu regionální rady regionu soudržnosti. To nebylo zatím nikde stanoveno, ačkoliv jde o významnou součást veřejných rozpočtů, jejíž význam bude neustále vzrůstat v souvislosti se stále rozsáhlejším využitím finančních prostředků z fondů Evropské unie.
3. Úplně nová je formulace § 15, který se týká hospodaření podle rozpočtu a kontroly. Nově se rozděluje výkon uskutečněný územním samosprávným celkem nebo svazkem obcí na kontrolu svého hospodaření podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a na kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených organizací. I kontrola zřízených organizací (jde prakticky o příspěvkové organizace) se provádí podle zákona č. 320/2001 Sb. Hospodaření právnických osob kontrolují zakladatelé na základě vlastního kontrolního režimu.
4. Nové znění má i § 22 - podrobnosti viz rámeček.
5. Dva nové § 22a a 22b se zabývají problematikou správních deliktů. Paragraf 22a obsahuje taxativní výčet neplnění povinností z některých ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., které jsou správním deliktem, za nějž může být uložena pokuta až do výše 1 milionu Kč. V § 22b se stanovuje subjekt, který rozhoduje o uložení pokuty, a odvolací orgán. Při rozhodování o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu. Pokuty jsou příjmem správního orgánu, který je uložil.
6. Do § 27 Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací se vkládají nové odst. 3 až 6, které upřesňují hospodaření příspěvkové organizace s majetkem. Organizace hospodaří se svěřeným majetkem zřizovatele v rozsahu podle zřizovací listiny. Může nabývat další majetek pro svého zřizovatele, který jeho nabytí může podmínit svým předchozím písemným souhlasem. Příspěvková organizace může nabývat i majetek do svého vlastnictví, po předchozím písemném souhlasu svého zřizovatele, pokud jej potřebuje k výkonu své činnosti a jde o druh nabytí uvedený jmenovitě v odst. 5 § 27 zákona.
7. V § 27 odst. 8 je začleněno ustanovení, že rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.
8. § 28 zahrnuje nové odstavce 7 až 9. Stávající právní úprava neobsahovala přesné vymezení porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací, což vedlo někdy k nedorozuměním a sporům mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem. V nových odstavcích je taxativně vymezeno, v jakých případech dojde k porušení rozpočtové kázně, upravuje se ukládání odvodů a možnost jejich prominutí.
9. Podle nově formulovaného § 36 Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi - příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky ani být směnečným ručitelem.
10. Podle nového § 37a Zřizování a zakládání právnických osob - příspěvková organizace nesmí zřizovat nebo zakládat právnické osoby ani mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.
11. Nový § 39b Předchozí souhlas - vzhledem k tomu, že řada ustanovení zákona požaduje k platnosti právního úkonu příspěvkové organizace předchozí souhlas zřizovatele, jsou do tohoto paragrafu shrnuta společná ustanovení pro tento případ.
PŘECHODNÁ OPATŘENÍ
Rozsáhlé změny i datum nabytí účinnosti zákona č. 477/2008 kladou značné nároky na realizaci novelizovaných rozpočtových pravidel územních rozpočtů v praxi. K usnadnění jejich aplikace by měla přispět i přechodná opatření, zakotvená v čl. II. zákona č. 477/2008. K těm je možno uvést následující:
Majetek, který má ve vlastnictví příspěvková organizace k datu 1. dubna 2009, není novelou dotčen s výjimkou majetku, který na ni zřizovatel převedl bezúplatně. Pokud se tento majetek stane pro organizaci trvale nepotřebným, je tato povinna v souladu ustanovením § 27 odst. 6 jej nabídnout nejprve bezúplatně zřizovateli. Pokud jej zřizovatel nepřijme, může organizace převést předmětný majetek do vlastnictví jiné osoby v návaznosti na pí- semný souhlas a podmínky stanovené zřizovatelem.
Zřizovatel přizpůsobí zřizovací listinu příspěvkové organizace novým ustanovením do 7 měsíců ode dne účinnosti novely, tj. do 1. listopadu 2009.
Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností novely, jakož i zahájená sankční řízení za porušení rozpočtové kázně se budou řešit podle postupů platných před datem účinnosti novely.
EDUARD KOMÁREK
Podrobné nové znění § 22 - Porušení rozpočtové kázně
Obsahuje celkem 13 odstavců:
Odst. 1: Vymezuje, že porušení rozpočtové kázně podle tohoto zákona se týká každého neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtů územních samosprávných celků, městských částí hl. města Prahy, regionálních rad regionů soudržnosti a svazků obcí. Proti ustanovení dosavadního § 22 odst. 1 se již v tomto paragrafu neřeší porušování rozpočtové kázně při nakládání s prostředky státu, toto je výhradně vymezeno v příslušných ustanoveních zákona č. 218/2000 Sb., (rozpočtová pravidla). Rovněž již není porušením rozpočtové kázně neplnění povinností nebo podmínek stanovených zákonem o rozpočtovém hospodaření územních rozpočtů, jak bylo uvedeno v dosavadním ustanovení § 22 odst. 3 (viz dále komentář k problematice správních deliktů).
Odst. 2: Stanoví, co je neoprávněným použitím peněžních prostředků.
Odst. 3: Stanoví, co je zadržením finančních prostředků subjektů uvedených v odst. 1.
Odst. 4, 5 a 6: Uvádějí subjekty, které se mohou ve smyslu tohoto zákona dopustit porušení rozpočtové kázně (fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu). Dále se stanovuje povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož byly prostředky poskytnuty, a výše odvodu. Za prodlení s odvodem se stanovuje penále, jeho výše a způsob výpočtu.
Odst. 7: Stanovuje orgány příslušných subjektů, které rozhodují o porušení rozpočtové kázně u peněžních prostředků vydaných z jejich rozpočtů. Jsou to jejich úřady (například obec - obecní úřad), které v této záležitosti rozhodují v samostatné působnosti. Otázku odvodu může předem projednat i zastupitelstvo nebo rada, neboť prakticky jde o porušení smlouvy mezi samosprávou a třetí osobou. Vlastní rozhodnutí však vydává vždy příslušný úřad, který musí zabezpečit zákonný postup celého řízení, neboť správa odvodů i penále se řídí postupy podle zákona o správě daní a poplatků (viz § 22 odst 13).
Odst. 8: Vymezuje, kdo přezkoumává rozhodnutí o uložení odvodu a penále (například rozhodnutí krajského úřadu přezkoumává ministerstvo financí). Určený správní úřad může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
Odst. 9 a 10: Uvádějí orgány, které rozhodují o uložení odvodů a penále u svazku obcí a regionální rady regionu soudržnosti a odvolací orgány (pro svazek obcí je to krajský úřad příslušný podle sídla svazku, pro regionální radu je příslušné ministerstvo financí).
Odst. 11: Stanoví, že odvod a penále lze uplatnit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně.
Odst. 12: Prominutí nebo částečné prominutí odvodu a penále může provést orgán, který vydal sankční rozhodnutí na základě písemné žádosti toho, kdo rozpočtovou kázeň porušil.
Odst. 13: Při správě odvodů a penále se postupuje podle zákona upravujícího správu daní.
