Hlavním cílem sedmi regionálních operačních programů je urychlit rozvoj regionů, zvýšit jejich konkurenceschopnost a atraktivitu pro investice. Zda se ho podaří naplnit, se postupně ukáže v následujících letech. Ale už nyní je možno konstatovat, že úřady regionálních rad (ÚRR) regionů soudržnosti přistupují k žadatelům o dotace a posuzování předložených projektů velmi zodpovědně. Potvrzuje to i následující anketa, v níž na naše dotazy odpovídají ředitelé všech úřadů regionálních rad regionů soudržnosti.
ANKETA
1. Kolik peněz a na jaký počet projektů získaly zatím obce a města prostřednictvím ROP?
2. O které dotace projevily největší zájem?
3. Jak je zaručená transparentnost posuzování projektů?
4. V čem obce a města nejčastěji chybují?
5. Co jste udělali pro to, aby se pro žadatele snížila administrativní náročnost?
6. Kolik výzev plánujete v roce 2009 a jaká bude celková alokace?
7. Ovlivní podle vás ekonomická krize čerpání prostředků z ROP?
ROP JIHOVÝCHOD: MGR. MARTA SARGÁNKOVÁ
1. Obcím a městům regionu Jihovýchod byly v roce 2008 schváleny více než dvě miliardy korun pro 129 projektů. Nyní se dokončuje hodnocení dalších 248 projektů. Schválené projekty budou známy začátkem února 2009 a bude mezi ně rozdělena další miliarda korun.
2. Největší objem prostředků žádají obce na úpravy veřejných prostranství. Nejvyšší počet podaných projektů se týká rozvoje infrastruktury v oblasti vzdělávání a sportu a rovněž podpory cestovního ruchu. Tyto činnosti rovněž souvisejí s dostatečnou dopravní dostupností obcí a předpokládají spolupráci obcí s kraji.
3. Projekty procházejí nejdříve kontrolou formálních náležitostí a přijatelnosti, poté jsou hodnoceny podle předem stanovených a zveřejněných hodnotících kritérií a na základě dosaženého počtu bodů doporučovány výboru regionální rady ke schválení. Každý je nezávisle hodnocen dvěma hodnotiteli řídícího orgánu ROP Jihovýchod, technické části projektu posuzují rovněž nezávislí externí experti na danou problematiku. Zásadním pravidlem tohoto procesu je jeho maximální transparentnost.
Hodnotící kritéria posuzují například potřebnost daného projektu, jeho kvalitu z hlediska přínosů a přiměřenosti, vazbu na monitorovací ukazatele, kvalitu zpracování, udržitelnost a horizontální kritéria. Systém hodnocení projektů je pravidelně auditován.
4. Při zpracování projektu se chyby nejčastěji objevují ve finanční a ekonomické analýze. Žadatel například dostatečně nepopíše svůj projektový záměr. U některých projektů se v uvedených údajích objevují rozpory. Při realizaci projektu často příjemci chybují ve výběrových řízeních: dochází k pozměňování obsahu a rozsahu zakázky po podpisu smlouvy, k nedodržování lhůt, nerespektování předem stanovených hodnotících a váhových kritérií, nepřesnému nebo jen částečně specifikovanému obsahu výběrového řízení. Další nedostatky se objevují v oblasti financí: nedostatečně podrobný rozpočet, pozměňování obsahu projektu, nadhodnocování položek v rozpočtu apod.
5. Už při přípravě pravidel se Regionální rada Jihovýchod snažila o jejich maximální zjednodušení při plném respektování nařízení EU i české legislativy. Na základě praktických zkušeností jsou vydávány metodické pokyny zjednodušující administraci programu. Pravidelně se organizují semináře pro žadatele a příjemce. Ve spolupráci s Regionálními rozvojovými agenturami jižní Moravy a Vysočiny se v současné době zavádí systém expertní podpory pro příjemce dotací. Podporujeme konzultace projektových záměrů před registrací projektů, konzultace neúspěšných projektových žádostí i konzultace s příjemci v době realizace projektu. Pomáhají žadatelům i příjemcům odhalovat nedostatky včas a s možností nápravy.
6. Regionální rada Jihovýchod má pro rok 2009 v plánu 8 výzev do 8 oblastí podpory o celkovém objemu 1,7 mld. Kč. Současně je navíc otevřeno 5 kontinuálních výzev s finanční alokací přes 7 mld. Kč. Jde o výzvy v oblasti dopravy a rozvoje měst a obcí, konkrétně například o projekty statutárních měst Brna a Jihlavy v rámci tzv. Integrovaných plánů rozvoje měst. Aktuální plán výzev na rok 2009 je k dispozici na www.jihovychod.cz.
7. Ekonomická krize ovlivní i ROP Jihovýchod, a to nejen negativně, ale i pozitivně. Pozitivní vliv se týká posilování eura. Vzhledem k tomu, že fondy EU disponují eury, "získal" (alespoň krátkodobě) ROP Jihovýchod díky kurzu další přibližně tři miliardy korun, které může nabídnout žadatelům v rámci nových výzev k předkládání projektů žádajících o dotace (vycházíme-li z posílení eura z 23 Kč na 27 Kč).
Příjemců dotací se však finanční krize může negativně dotknout. Při požadavku na spolufinancování si žadatel musí zajistit zbývající prostředky. Činí tak nejčastěji bankovním úvěrem, jehož získání se stává vzhledem ke krizi komplikovanější. Regionální rada Jihovýchod se ve spolupráci s bankami bude snažit tyto negativní vlivy co nejvíce eliminovat.
ROP JIHOZÁPAD: JUDR. JIŘÍ TRNKA
1. Města a obce získaly doposud z ROP Jihozápad zhruba 2,5 mld. Kč.
2. Ve druhé a třetí výzvě měly největší zájem o oblasti rozvoje místních komunikací, revitalizace částí měst a obcí a také o rozvoj školství.
3. Proces posuzování se řídí pravidly, která schvaluje Evropská komise a která prochází přísným auditem ministerstva financí. Jde o čerpání veřejných peněz, proto do kontroly mechanismu čerpání unijních dotací může vstoupit mj. i Nejvyšší kontrolní úřad. Výběr projektů je tak pod velkým drobnohledem kontrolních institucí a náš úřad si nemůže dovolit do toho jakkoliv zasahovat. Partnersky složeným monitorovacím výborem (řídící orgán ROP Jihozápad, sdružení a svaz měst a obcí obou krajů, hospodářské komory, univerzity, agrární komory, neziskové organizace, ministerstva apod.) jsou schválena výběrová kritéria.
Předložené projekty procházejí hodnocením formálních náležitostí a přijatelnosti, věcným hodnocením a analýzou rizik včetně kontrol ex-ante. Vhodnost záměru tvoří 40 %, kvalita projektu 40 %, hodnocení předkladatele 10 % a horizontální kritéria 10 %.
Úřad regionální rady prezentuje více údajů o výběru projektů, než je povinen. Na internetových stránkách www.rr-jihozapad.cz dokonce zveřejnil podrobné informace, jak požádat o rozšířené stanovisko k věcnému hodnocení projektů 3. výzvy ROP Jihozápad. Díky tomu navíc získají informace o bodovém hodnocení, nebo o celkovém umístění projektu. Rozšířené stanovisko se stane standardem od 5. výzvy ROP Jihozápad.
4. Chyby se týkají všech skupin žadatelů, obce a města nejsou výjimkou. Jejich výčet by byl delší, uvedu alespoň ty, které se vyskytují při věcném hodnocení předkladatele a kvality a významu projektu (málo relevantních zkušeností žadatele, špatné finanční zdraví, nevhodně zvolený partner, nedostatečný projektový tým, mezi jednotlivými dokumenty žádosti jsou rozpory, nedostatečně zpracované finanční a ekonomické hodnocení projektu, není řešena institucionální a finanční udržitelnost projektu, nejsou dostatečně naplněny indikátory, nebo jsou nevhodně zvoleny).
5. Na www.rr-jihozapad.cz je elektronické verze dokumentů, které si žadatelé mohou stáhnout a vytisknout. Na stejné adrese jsme vytvořili průvodce projektovou přípravou Pyramida žadatele, obdobně je tam k dispozici průvodce realizací projektu Pyramida příjemce. Díky prodloužené lhůtě pro předkládání projektových žádostí v 5. výzvě, která potrvá dva měsíce, budou mít žadatelé více času na přípravu kvalitního projektu.
6. V roce 2009 plánujeme pátou výzvu v celkové předběžné alokaci 5,4 mld. Kč.
7. Neočekáváme problémy, i v předchozích výzvách byl velký převis poptávky nad nabídkou, dotace byla přidělena pouze čtvrtině těch nejlepších projektů. I v 5. výzvě očekáváme velký zájem žadatelů.
ROP SEVEROZÁPAD: ING. PETR VRÁBLÍK, PH.D.
1. Smlouva o poskytnutí dotace z ROP Severozápad byla v roce 2008 uzavřena na 99 projektů, které úspěšně prošly náročným procesem hodnocení. Celkový objem dotací včetně prostředků pro integrované plány rozvoje měst, nasmlouvaných v roce 2008 je 8,9 mld. Kč. Z toho obce a města v Ústeckém kraji a Karlovarském kraji získaly na svoje projekty bezmála 6 mld. Kč.
2. Nejvíce projektů - 86 - bylo předloženo do prioritní osy Integrovaná podpora místního rozvoje, oblast podpory Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury. Z tohoto počtu bylo 55 projektů z Ústeckého kraje a 31 z kraje Karlovarského. V tomto opatření mohou žadatelé čerpat evropské dotace na revitalizaci, regeneraci a rozvoj obcí nebo například na výstavbu či rekonstrukci infrastruktury sloužící rozvoji lidských zdrojů. Naším cílem je oživení a vyvážený rozvoj venkovského prostoru včetně zkvalitnění infrastruktury v obcích s počtem obyvatel 500-4999.
3. Rozdělování dotací z ROP Severozápad vychází ze soutěže podaných projektů. Po-dle principů evropských fondů mají být podpořeny ty nejlepší. Hodnocení probíhá po-dle předem stanovených pravidel a kritérií. Po kontrole formálních náležitostí a přijatelnosti jsou projekty, které splňují podmínky ROP, obodovány. Pro přidělení dotace musí projekt získat určité minimální bodové ohodnocení. Na základě bodového hodnocení jednotlivých projektů je sestaven seznam projektů doporučených k podpoře. Projekty jsou řazeny podle dosaženého počtu bodů sestupně. Následně tento seznam schvaluje výbor regionální rady, který pořadí projektů nemění a respektuje výsledky bodového hodnocení. Systém hodnocení vylučuje, aby došlo k upřednostňování některých žadatelů.
4. Nejčastější chybou bylo špatně uvedené datum zahájení projektu a chybně nastavený finanční plán, kdy projekt či jeho jednotlivé etapy nesplňovaly kritéria stanovená metodikou ROP Severozápad. V několika případech také zvolené aktivity projektu nesplňovaly podmínku charakteru investice, tj. rekonstrukce či modernizace, ale byly pouhou opravou nebo údržbou, což je v rozporu s pravidly ROP Severozápad.
Celkově bylo z kontroly a hodnocení projektů patrné, že více chybovali žadatelé, kteří před jeho registrací na úřadě regionální rady nekonzultovali nebo se nezúčastnili pořádaných seminářů. Naopak nejméně chyb bylo zaznamenáno v projektech, které žadatelé, ať již e-mailem, osobně či telefonicky konzultovali s projektovými manažery územních odborů realizace programu.
5. Především se snažíme co možná nejvíc podpořit žadatele při zpracování projektů a přípravě žádostí. Pořádáme semináře a workshopy, na kterých upozorňujeme na možná úskalí a problematická místa v procesu přípravy a realizace projektů. Uskutečňujeme také šetření mezi žadateli o dotace z ROP Severozápad, kdy vyhodnocujeme například srozumitelnost příruček a manuálů a následně jejich připomínky do našich dokumentů zapracováváme.
6. Plán výzev pro rok 2009 zatím není definitivně uzavřen. Výbor regionální rady by ho měl schválit na svém únorovém jednání. Předpokládám, že bychom mohli vyhlásit v roce 2009 tři výzvy na různé oblasti podpory a celková alokace v těchto výzvách by mohla dosáhnout dvě miliardy korun.
7. Určitě ne přímo, alokace pro ROP Severozápad je jasně daná a ekonomická krize nebude mít na objem rozdělovaných prostředků vliv. Mohla by se však projevit prostřednictvím propadů v rozpočtech žadatelů, kteří by nemuseli mít dostatek finančních prostředků na předfinancování a spolufinancování projektů podpořených z ROP Severozápad.
ROP SEVEROVÝCHOD: MGR. ZDENĚK SEMORÁD
1. Dosud bylo v rámci ROP Severovýchod schváleno 188 projektů s vyčleněnou dotací ve výši 4 957 293 133 korun. V rámci Pardubického kaje uspělo 70 projektů s celkovou dotací 1 760 460 718 korun. V Královéhradeckém kraji je na 58 schválených projektů připravena dotace dosahující 1 896 652 129 korun, dalších 60 projektů v Libereckém kraji si z ROP Severovýchod rozdělí 1 300 180 286 korun.
2. Velký převis projektů jsme zaznamenali u výzev zaměřených na obce a města, ale také na cestovní ruch.
3. Projekt se v první fázi procesu administrace posuzuje na základě předem zveřejněných kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí. Splní-li tato kritéria, přistupuje se k bodovému ohodnocení projektu, opět na základě zveřejněných kritérií. Bodování je třístupňové, aby byla zajištěna co možná nejvyšší nezávislost, odbornost a objektivita hodnocení. Projekt nejprve hodnotí pracovníci úřadu regionální rady (posuzuje se především připravenost žadatele k realizaci projektu, finanční zdraví žadatele, naplnění horizontálních témat, vazba na monitorovací indikátory, doložení pravomocného stavebního povolení), poté nezávislý expert (posouzení technické kvality a provedi- telnosti projektu) a nakonec expertní sku- pina (posouzení potřebnosti projektu z hlediska souladu se strategickými dokumenty území a potřebnosti z hlediska naplňování stanovených cílů dané oblasti podpory). Používaná kritéria jsou součástí dokumentace schvalované monitorovacím výborem regionální rady, ve kterém má poradní hlas i zástupce Evropské komise. Jestliže se žadatel zajímá o hodnocení svého projektu v jednotlivých oblastech, informace získá na příslušném územním odboru realizace programu.
4. Zmíním jen několik častých chyb. Například aktivity projektu směřují do více oblastí podpory, což není možné. Často se také stává, že projektová žádost deklaruje projekt, který nezakládá veřejnou podporu, ale při posouzení dospějeme k opačnému názoru. Také veřejné zakázky definované v žádosti mnohdy neodpovídají pokynům pro zadávání veřejných zakázek ROP Severovýchod. Dále bývají ve způsobilých výdajích projektu zahrnuty položky, které nejsou podle pravidel ROP považovány za způsobilé. Často žadatelé nedoloží přílohy, jako pravomocné územní rozhodnutí, doklady o vlastnických vztazích, podrobný stavební rozpočet apod.
5. Snažili jsme se u projektů, které již disponují stavebním povolením či územním rozhodnutím, eliminovat dokládání některých dokumentů, které již byly zkoumány při stavebním nebo územním řízení. Jde především o výpisy z listu vlastnictví, souhlasy vlastníků dotčených nemovitostí, doklady o posouzení vlivu projektu na životní prostředí a na oblasti NATURA 2000. Některé doklady nevyžadujeme předkládat k žádosti o poskytnutí dotace, ale až před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace (dokumentace k zadávacím řízením, smlouvu zřízení účtu projektu, stavební povolení atd.), tedy až v době, kdy již žadatel ví, že jeho projekt byl doporučen k financování.
6. Plán výzev byl schválen ve druhé polovině roku 2008. V současné době se však aktualizuje, proto nelze zatím odpovědět konkrétními údaji. Veřejnost je však o konkrétních výzvách průběžně informována na www.rada-severovychod.cz.
7. ROP Severovýchod klade při hodnocení projektů důraz na koncepčnost a potřebnost projektů, a tak mají šanci na podporu zejména projednané a dlouhodobě připravené projekty, na něž je dostatek financí. Zmiňovaná krize by se tedy na čerpání prostředků z ROP neměla výrazně projevit, problémy lze ale očekávat v ekonomicky slabších regionech, které se na spolufinancování výrazně podílejí. Zároveň větší obezřetnost bank při poskytování úvěrů na předfinancování projektů může zkomplikovat realizaci některých z nich.
ROP STŘEDNÍ ČECHY: JUDR. ING. TOMÁŠ NOVOTNÝ, PH.D.
1. Obce jsou v současné době v rámci ROP Střední Čechy nejaktivnější skupinou žadatelů. Z počtu 336 projektů, které byly v loňském roce podány, se obce podílely 162 projekty.
2. S největším zájmem jsme se setkali v oblasti školství. Mimořádný zájem byl zejména o základní školy (oblast podpory 3.3), kdy byl na projekty požadován desetinásobek finančních prostředků, než bylo na danou výzvu k dispozici. Velké množství projektů přichází také na mateřské školy a dále na volnočasové aktivity a cestovní ruch.
3. Každá z výzev má přesně daná výběrová kritéria. Jsou veřejná, tudíž žadatel ví, co bude v projektu hodnoceno. Jednotlivé projekty hodnotí vždy dva hodnotitelé. Při hodnocení se také využívá služeb externích posuzovatelů.
4. Nejvíce chyb se vyskytuje v rozpočtu projektu, v prokázání vlastnických vztahů na dotčené pozemky a dále v analýzách výchozích stavů projektu.
5. Konkrétním příkladem může být zjištění finančního zdraví u žadatelů z řad obcí. Již nemusí vypočet provádět sami. Uskutečňuje se prostřednictvím propojení webové aplikace BENEFIT7 a systému Ministerstva vnitra ČR.
6. Doposud nebyl schválen konkrétní plán výzev na rok 2009. Výbor regionální rady, který plán výzev schvaluje, se měl touto agendou zabývat v závěru ledna.
7. Zatím nedisponujeme žádnými poznatky o tom, že by ekonomická krize zbrzdila zájem o prostředky ze strukturálních fondů. V současné době koruna vůči euru oslabuje, což paradoxně nahrává regionálním operačním programům a žadatelům o dotaci. Finanční prostředky jsou v eurech, tudíž v přepočtu na koruny je peněz na projekty více.
ROP STŘEDNÍ MORAVA: ING. IVAN MATULÍK
1. Do konce roku 2008 bylo z ROP Střední Morava schváleno 411 projektů za přibližně 6,5 mld. Kč. Jde o projekty s místem realizace v Olomouckém kraji a Zlínském kraji.
2. Největší zájem o projekty byl na venkově v oblasti rozvoje volnočasových aktivit, vzdělávání a sociálních služeb. Ve městech převažovaly projekty zaměřené na volný čas a fyzickou revitalizaci území, čili zatraktivnění veřejných prostranství.
3. S vyhlášením každé výzvy zveřejňujeme kritéria pro výběr projektů. Co se týče samotného hodnocení, využíváme práci dvou hodnotitelů tak, aby byl každý z jednoho kraje. Celkové hodnocení projektu je průměrem. Hodnotitelé mají také možnost si vyžádat expertní odborné posudky.
4. V největší míře se objevuje nesoulad mezi aktivitami stanovenými výzvou a aktivitami uvedených v projektu. Dále je to špatné označení výdajů nebo nedostatečný popis záměru projektu a následně analýzy potřebnosti projektu v konkrétní lokalitě. Často se setkáváme s řadou formálních chyb, kdy žadatelé zapomenou dodat některou z požadovaných příloh apod.
5. Právě pracujeme na úpravě modelu administrace žádostí. Chtěli bychom se soustředit na podstatné věci v jednotlivých fázích administrace projektů a zefektivnit jejich administrace. Odstranit chceme i některé problémy a duplicity, na které nás upozornili žadatelé a poradenské agentury. Očekávat lze také upřesnění zaměření vyhlašovaných výzev.
6. S ohledem na změny, které jsou v chodu, konečný harmonogram vyhlašování výzev v tomto roce prozatím nemáme. Jen předběžně můžeme mluvit přibližně o 10 výzvách. Jejich finanční plán bude odrážet zbývající alokaci Regionálního operačního programu Střední Morava.
7. Finanční pomoc z ROP Střední Morava více než ze dvou třetin směřuje do veřejného sektoru, který není přímo ohrožen avizovanými finančními problémy. Problémy ale neočekáváme ani u podnikatelů, u kterých podporujeme aktivity ve vztahu k cestovnímu ruchu. Zde si naopak myslíme, že finanční krize může podpořit lokální cestovní ruch. S pomocí evropských peněz navíc mohou podnikatelé zlepšit standardy poskytovaných služeb.
ROP MORAVSKOSLEZSKO: ING. DAVID SVENTEK, MBA
1. S žádostí o dotací dosud uspělo celkem 72 moravskoslezských měst a obcí. Získaly nárok na dotace v celkové výši přes 886,1 mil. Kč. Desítky dalších projektů byly schváleny organizacím městy a obcemi založenými či zřízenými (například mateřské a základní školy) nebo mikroregionům. Uspělo rovněž pět integrovaných plánů rozvoje statutárních měst regionu s celkovým příslibem 3 mld. Kč, o které se nyní Ostrava, Frýdek-Místek, Karviná, Opava a Havířov mohou ucházet předkládáním individuálních projektů.
2. Moravskoslezská města a obce mohou předkládat projekty do většiny podporovaných oblastí napříč prioritními osami ROP Moravskoslezsko. Poptávka po dotacích převyšovala několikanásobně možnosti hned první výzvy k předkládání projektů zaměřené na školství a volný čas v menších městech a obcích (500 až 5000 obyvatel). Požadavky 99 evidovaných projektů činily 931 mil. Kč proti původně nabízeným 150 mil. Kč. Po navýšení alokace výzvy bylo schváleno 49 projektů s celkovou dotací 450 mil. Kč. Ve stejně zaměřené výzvě pro středně velká města (5 až 50 tisíc obyvatel) přijala regionální rada 47 projektů poptávajících 633 milionů korun. Uspělo 31 žádostí, kterým byla přidělena dotace 410 mil. Kč.
Ve druhé, zatím nevyhodnocené výzvě pro menší obce, která se specializuje na občanskou vybavenost a veřejná prostranství, se sešlo 58 projektů s požadavkem na 587 mil. Kč dotací. Rozděleno má být 300 mil. Kč. Obdobná výzva pro středně velká města znamenala příjem 36 projektů, žádají o 763 mil. Kč. Alokace výzvy je 400 mil. Kč.
3. Transparentnost procesu je dána zejména zveřejněním hodnotících tabulek s přesným popisem bodování a všech relevantních informací spolu s vyhlášením výzvy. Samotné hodnocení projektů probíhá na úřadu regionální rady a uskutečňuje jej postupně vždy několik zaměstnanců, případně externích hodnotitelů, pod dohledem tzv. garanta výzvy, jehož úkolem je kontrolovat výsledky hodnocení napříč hodnotiteli. Neúspěšní žadatelé o dotace mají rovněž možnost konzultovat svůj projekt a jsou upozorněni na nedostatky a chyby, kterých se dopustili.
4. Častými nálezy při hodnocení jsou neprovázanost dokumentů předložené žádosti, nejasný popis projektu, nepřipravenost z hlediska stavebního či územního řízení, špatně vyplněné čestné prohlášení žadatele o většinových výdajích, nedostatečné zdůvodnění projektu (marketingové analýzy apod.) nebo nedostatečně doložený způsob spolufinancování a profinancování projektu.
Opakujícími se chybami při uskutečnění projektů jsou pak zahrnutí účetního obce do projektového týmu až na konci realizace projektu, chyby ve výběrových řízeních, neoprávněné prodlužování termínu smlouvy o dílo, neprovázanost spolupráce příjemce s externí firmou zajišťující pro něj například administraci projektu či výběrová řízení nebo neznalost metodiky řídícího orgánu a seznamování se s metodikou až při zahájení realizace projektu.
5. Nemalá administrativní zátěž kladená na žadatele o dotace i příjemce dotací, ale také na řídící orgán, je do velké míry dána požadavky a nařízeními Evropské komise a národního koordinačního orgánu. Přesto alespoň tam, kde je to možné, se Regionální rada Moravskoslezsko snaží klientům odlehčit. Předně je zveřejňován plán výzev na jeden rok napřed vždy s půlroční aktualizací, díky kterému mohou žadatelé směřování svých investic plánovat a administrativu rozložit. Postupným vyhlašováním úzce specializovaných výzev nedochází k zahlcování potenciálních žadatelů. Dalším přínosem je odbourání některých povinných příloh žádosti o dotace, možnost jejich zpracování v elektronické podobě nebo dodání některých povinných příloh žádosti (například stavební povolení, doložení majetkoprávních vztahů) až před podpisem smlouvy. Výsledkem optimalizace administrativní náročnosti a intenzivní informační a konzultační podpory je pak velmi nízké procento žádostí vyřazených pro formální nedostatky a na přijatelnost.
6. Regionální rada našeho regionu soudržnosti plánuje v roce 2009 vyhlásit celkem sedm nových výzev v objemu dvou miliard korun. Nejvíce prostředků je určeno na dopravní infrastrukturu, podpořen bude také další rozvoj měst a obcí v regionu. Své individuální projekty v rámci schválených integrovaných plánů mohou předkládat statutární města. Další informace o plánu výzev včetně jeho podrobné specifikace jsou k dispozici na stránkách regionální rady.
7. Odpověď na tuto otázku najdete v článku Hospodářská krize versus ROP.
/sk/
Které kraje tvoří jednotlivé regiony soudržnosti
Jihovýchod: Jihomoravský kraj, kraj Vysočina
Jihozápad: Jihočeský kraj, Plzeňský kraj
Severozápad: Karlovarský kraj, Ústecký kraj
Severovýchod: Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj
Střední Čechy: Středočeský kraj
Střední Morava: Olomoucký kraj, Zlínský kraj
Moravskoslezsko: Moravskoslezský kraj
Adresy ÚRR regionů soudržnosti
ÚRR regionu soudržnosti Jihovýchod
Kounicova 13
602 00 Brno
www.jihovychod.cz
ÚRR regionu soudržnosti Jihozápad
Jeronýmova 1750/21
370 01 České Budějovice
www.rr-jihozapad.cz
ÚRR regionu soudržnosti Severozápad
Mírové náměstí 3097/37
400 01 Ústí nad Labem
www.nuts2severozapad.cz
ÚRR regionu soudržnosti Severovýchod
Pražská 320/08
500 04 Hradec Králové
www.rada-severovychod.cz
ÚRR regionu soudržnosti Střední Čechy
Zborovská 11
150 21 Praha 5
www.ropstrednicechy.cz
ÚRR regionu soudržnosti Střední Morava
Jeremenkova 40b
779 00 Olomouc
www.rr-strednimorava.cz
ÚRR regionu soudržnosti Moravskoslezsko
Hrabákova 1/1861
702 00 Ostrava-Moravská Ostrava
www.rr-moravskoslezsko.cz
