Vzhledem k tomu, že zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu), který nabyl účinnosti 1. 1. 2007, mezi veřejné funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní samo-správě (což předtím nebylo), v seriálu několika článků upozorníme především na povinnosti těchto...
Vzhledem k tomu, že zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu), který nabyl účinnosti 1. 1. 2007, mezi veřejné funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní samo-správě (což předtím nebylo), v seriálu několika článků upozorníme především na povinnosti těchto osob, které jim z uvedeného zákona vyplývají.
OMEZENÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ
V § 4 zákona o střetu zájmů je některým veřejným funkcionářům zakázán výkon některých činností; konkrétně jde o zákaz:
podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
Okruh těchto veřejných funkcionářů vymezený v ustanovení § 4 zákona o střetu zájmů se však netýká žádné fyzické osoby z oblasti obecní samosprávy. Nicméně některé uvedené zákazy (byť různě konstruované) se vztahují i na osoby činné v samosprávě obce, a to na základě zvláštních právních předpisů (viz zákazy a omezení úředníků samospráv podle § 16 odst. 3 až 5 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků).
U další kategorie "obecních" veřejných funkcionářů ve smyslu zákona o střetu zájmů - členů zastupitelstva obce žádný zákon nezakazuje podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost. Funkce člena zastupitelstva obce je v současnosti rovněž slučitelná s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, což však po přechodnou dobu v minulosti (od 1. 3. 2005 do 15. 7. 2005) nebylo - viz § 5 odst. 5 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného záj- mu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů.
K této přechodné úpravě lze podotknout, že změna pravidel neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce se tehdy vztahovala jen na mandáty členů zastupitelstva získané po nabytí účinnosti zákona č. 96/2005 Sb., tj. od 1. 3. 2005, a nikoliv na mandáty členů zastupitelstva obce, kteří byli zvoleni před účinnosti novely (zpravidla v řádných komunálních volbách na podzim roku 2002). Opačné - v daném případě retroaktivní - výklady by byly zjevně protiústavní.
Problematický je výklad ustanovení § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů, podle něhož veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.
Potíž daného ustanovení spočívá v tom, že odkaz na veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 1 písm. o) a p) měl smysl pouze v úpravě před nabytím účinnosti novely č. 216/2008 Sb., tj. před 20. 6. 2008 (šlo o uvolněné členy zastupitelstva kraje a obce), zatímco nyní je již odkazováno na neexistující ustanovení. V rámci projednávání novely došlo k legislativní chybě, kdy písmena o) a p) nebyla nově označena jako písmena k) a l). V současnosti je však nesnadné předvídat, jak se bude dané ustanovení v praxi vykládat, respektive zda se k němu bude vůbec přihlížet.
Ustanovení § 6 zákona o střetu zájmů obsahuje pro některé veřejné funkcionáře úpravu obdoby tzv. konkurenční doložky (srov. § 310 zákoníku práce). Každý veřejný funkcionář ve smyslu zákona o střetu zájmů, který je činný v obecní samosprávě /viz § 2 odst. 1 písm. l) a odst. 2 písm. b), c) a e) zákona/ - pochopitelně s výjimkou neuvolněných členů zastupitelstva obce (kteří na rozdíl od ostatních nevykonávají svoji veřejnou funkci jako své "hlavní zaměstnání" na "plný úvazek") - se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu s obcí nebo právnickou osobou zřízenou či založenou obcí, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku (pravidlo pro stanovení nadlimitní veřejné zakázky obsahuje § 12 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval.
ČESTNÁ PROHLÁŠENÍ
Ustanovení § 7 zákona o střetu zájmů vyjmenovává jednotlivé druhy oznámení, která podává formou čestného prohlášení veřejný funkcionář vymezený v § 2 zákona. Zákon rozlišuje čtyři druhy oznámení podávaná veřejným funkcionářem, kterými jsou oznámení o:
a) osobním zájmu (viz § 8 zákona),
b) jiných vykonávaných činnostech (viz § 9 zákona),
c) majetku nabytém v průběhu výkonu funkce (viz § 10 zákona),
d) příjmech, darech a závazcích (viz § 11 zákona).
Zatímco oznámení uvedená pod písmeny b) až d), tj. oznámení o jiných vykonávaných činnostech, o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce, a o příjmech, darech a závazcích podává veřejný funkcionář bez ohledu na to, zda některá ze skutečností uvedených v § 9 až 11 skutečně nastane, tak v případě § 8 je tomu jinak. Oznámení o osobním zájmu se podává pouze tehdy, pokud veřejný funkcionář v určité projednávané věci má osobní zájem. V negativním případě, tj. když veřejný funkcionář nemá žádný poměr k projednávané záležitosti v příslušném orgánu, zákon neukládá toto sdělit.
U ostatních oznámení (§ 9 až 11) platí vždy povinnost je podat, na což pamatuje i vyhláška č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů (pro všechna oznámení podle § 9 až 11 existuje jeden společný formulář). V této vyhlášce, která stanovuje závaznou a jednotnou podobu pro všechna oznámení uvedená v § 9 až 11, je pamatováno rovněž na případné "negativní" oznámení, tj. jsou zde vyznačeny kolonky se slovem NE pro každý příslušný typ oznámení. Pro oznámení o osobním zájmu (§ 8) žádný formulář vytvořen není.
Zatímco oznámení o osobním zájmu se podává tomu orgánu, ve kterém veřejný funkcionář vystoupí v rozpravě (například při zasedání zastupitelstva obce - viz § 8 odst. 1), v případě ostatních oznámení, tj. oznámení o činnostech (§ 9), oznámení o majetku (§ 10) a oznámení o příjmech, darech a závazcích (§ 11) podává veřejný funkcionář oznámení tzv. evidenčnímu orgánu (viz § 14 odst. 1 zákona), a to v zákonem stanovených termínech.
Oznámení podle § 9 až 11 je veřejný funkcionář povinen činit ve lhůtách stanovených zákonem o střetu zájmů po celou dobu výkonu funkce, tj. zpravidla nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud veřejný funkcionář neukončil výkon své funkce. V případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon funkce, je povinen učinit oznámení podle § 9 až 11 nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. Jestliže v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11, je veřejný funkcionář povinen učinit o tom oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku; jde v podstatě o tzv. negativní oznámení (viz § 12 odst. 1 a 2 zákona).
I případné nepodání negativního oznámení, kdy u veřejného funkcionáře nedošlo k žádné skutečnosti vymezené v § 9 až 12, zakládá skutkovou podstatu přestupku podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona.
Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, opatřené zaručeným elektronickým podpisem (§ 12 odst. 3 zákona).
OZNÁMENÍ O OSOBNÍM ZÁJMU
Oznámení o osobním zájmu (§ 8 zákona) vykazuje v porovnání s ostatními typy oznámení (§ 9 až 11) několik zvláštností. Specifika oznámení o osobním zájmu spočívají především ve třech záležitostech - adresát, forma a lhůta pro podání oznámení.
Adresátem tohoto oznámení je ústavní orgán, jiný státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo orgán právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí veřejný funkcionář v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, pokud by mu se zřetelem k výsledku projednání věci mohla vzniknout osobní výhoda ne- bo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem.
To neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý (adresátem oznámení o osobním zájmu tedy není evidenční orgán, jako je tomu u ostatních typů oznámení). Z povahy věci a ve spojení s § 8 odst. 2 zákona, který hovoří o hlasování orgánu (což je pojmově možné jen u kolektivních orgánů), se orgány ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o střetu zájmů rozumějí pouze takové orgány, které jsou kolektivní povahy (například Poslanecká sněmovna, Senát, vláda, zastupitelstvo nebo rada obce).
Povinnost veřejného funkcionáře oznámit svůj poměr k projednávané věci podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání (§ 8 odst. 2 zákona). Z uvedené povinnosti veřejného funkcionáře vyplývají další dvě odlišnosti oznámení o osobním zájmu, tj. forma oznámení, která je ústní ("ostatní" oznámení jsou podávána písemně na speciálním formuláři stanoveném vyhláškou č. 578/2006 Sb.), a lhůta pro podání oznámení (tj. "v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování" - "ostatní" oznámení se podávají ve lhůtě zpravidla nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku; pokud veřejný funkcionář ukončil výkon své funkce, je povinen učinit oznámení podle § 9 až 11 nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení).
JAN BŘEŇ
právník
