Ostrava bude čerpat ze strukturálních fondů Evropské unie v letech 2007-2013 více než 1,5 miliardy korun prostřednictvím svého Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Uspěla s ním v silné konkurenci ostatních statutárních měst v Moravskoslezském kraji - Opavy, Havířova, Karviné, Frýdku-Místku.
Integrovaný plán rozvoje města se pod názvem Ostrava - magnet regionu zpracovával od září 2007 do července 2008. Tento materiál plně respektuje všechny požadavky dané metodickými příručkami a dokumenty. Ostrava si zvolila zónové pojetí IPRM - byla definována oblast s vysokým potenciálem ekonomického růstu, která vzešla z porovnání ukazatelů vytipovaných lokalit na území města a zároveň ji potvrdilo dotazníkové šetření mezi obyvateli Ostravy.
PRIORITY IPRM
Schválený IPRM se prioritně zaměřuje na ekonomický rozvoj, vědu a výzkum, dopravní infrastrukturu, zkvalitnění životního prostředí pro obyvatele i návštěvníky města, zlepšení kulturního vyžití, zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a také na sociální integraci.
Uskutečněné analýzy potvrdily fakt, že Ostrava není pouze průmyslovým městem, ale stává se významným centrem kulturním, finančním a podnikatelským. Stále větší úlohu hraje vzdělávání, věda a výzkum. Vzhledem k velikosti a potenciálu celé ostravské aglomerace jsou však tyto funkce stále nedostačující.
Vizí je "živé pulzující město, plnící všechny metropolitní funkce, ve kterém jeho obyvatelé oceňují kvalitu života, návštěvníky láká specifická kultura a investoři objevují město jako dobrou adresu pro své podnikání, a tím vytvářejí nové pracovní příležitosti".
K tomu je nezbytné splnit čtyři specifické cíle:
zajistit a rozšířit dopravní obslužnost zóny,
změnit vzdělanostní strukturu obyvatelstva včetně podpory výzkumu a inovací,
zlepšit kvalitu životního prostředí,
zvýšit a rozšířit kvalitu občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu.
ŘEKA, HRAD I CESTY
Ostrava hodlá do roku 2013, respektive 2015 připravit a uskutečnit zhruba 20 projektů - jak vlastních, tak partnerských subjektů. Budou to například rozvojové projekty zoologické zahrady (safari či pavilon evoluce), které mají zvýšit její návštěvnost a prestiž. Další projekt - Revitalizace řeky Ostravice - by měl vrátit řeku lidem a umožnit rekreační aktivity po vzoru velkých evropských měst. Podél řeky vznikne více než 16 km nových cyklostezek, relaxační plochy atd. Přístav umožní rozvíjet vodáctví, které se v posledních letech těší velkému zájmu Ostravanů. Tyto činnosti doplní rozvoj Slezskoostravského hradu. Cílem je další zatraktivnění okolí hradu, který je stále vyhledávanějším místem. V rámci tohoto projektu bude přemístěn a doplněn areál miniatur MiniUni, dobudováno severní křídlo hradu a upraven terén pro zázemí pořádání festivalů a různých představení.
Významné budou investice města do dopravní infrastruktury (místní komunikace, trolejbusy, tramvaje) v souvislosti s výstavbou tzv. Nové Karoliny, jednoho z nejvýznamnějších developerských projektů v ČR. I přes potíže s financováním této patnáctimiliardové investice, se zástupci developera i vedení města shodují na tom, že celosvětová finanční krize výstavbu sice přibrzdila, ale společné úsilí k úspěšnému dokončení nadále trvá.
S touto nově vznikající městskou částí rovněž souvisí rekonstrukce dvou historických budov (tzv. Elektrocentrála a Ústředna), které by zhruba od konce roku 2010 měly sloužit kulturním a společenským aktivitám. Celkové investiční náklady na tzv. doprovodné stavby k Nové Karolině, spolufinancované prostřednictvím IPRM, dosahují zhruba 1,1 miliardy korun včetně DPH.
Příprava (projektová i samotných žádostí) zhruba dvaceti projektů je poměrně náročná. V případě projektů samotného města se do ní zapojily všechny participující odbory magistrátu, zejména investiční, majetkový a stavebně-správní, vše pod vedením odboru ekonomického rozvoje, kterému byla svěřena pravomoc projektového řízení v rámci magistrátní agendy. Na každý strategický projekt je vytvořen projektový tým. Jednotliví členové si postupem času musejí zvykat na nový způsob práce, která je v mnohém případě "něco navíc", nad rámec jejich dosavadního stereotypu. Veškerá agenda je spoluřízena externími konzultatnty. Jsou vybíráni v transparentní soutěži, aby nebyly porušovány zákony a nařízení EU. Příprava záměrů partnerských subjektů probíhá analogicky, jen bez přímé angažovanosti města, pouze pod dohledem projektového manažera IPRM. Jeho úkolem je koordinovat projektovou přípravu tak, aby byla v souladu s nastaveným harmonogramem.
SPOLUFINANCOVÁNÍ - BUDE TO PROBLÉM?
Ten, kdo se v oblasti evropských fondů pohybuje, ví (ten kdo ne, jistě se rád dozví), že pro úspěšnou realizaci a maximální možnou výši dotace, je vždy nutné zajistit spolufinancování na celou dobu trvání konkrétního programu. U integrovaných plánů je maximální výše dotace z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko (stejně i u ostatních ROP) 92,5 % a "spoluúčast" žadatele tak vždy činí minimálně 7,5 % z uznatelných nákladů individuálních projektů.
Uskutečnění všech projektů z IPRM Ostrava - magnet regionu si vyžádá zhruba dvě miliardy korun, z nichž předpokládané dotace budou tvořit 1,5 mld. Kč. Zbývající peníze poskytnou město Ostrava, partneři, případně jiné dotační tituly.
I když je podíl města "jen" 155 milionů korun, musí zajistit do roku 2015 předfinancování IPRM v celé jeho výši, tj. dvě miliardy korun.
Vzhledem k tomu, že Ostrava plánuje řadu dalších velkých projektů, které je nezbytné rovněž předfinancovat (a spolufinancovat), připravilo vedení města úvěrový rámec, který byl v minulých dnech uzavřen s Evropskou investiční bankou. Velmi dobré hospodaření v uplynulých letech dává téměř jistotu, že město bude schopno úvěr bez problémů splácet. Obdobný scénář se dá očekávat i u partnerských subjektů. Předfinancování jejich projektů bude zcela v jejich režii, město si zřejmě ponechá pouze kontrolní mechanismy pro případ, že daný subjekt nebude schopen splnit své závazky vůči IPRM.
PŘEKÁŽKY A DOPORUČENÍ
Při tvorbě integrovaného plánu rozvoje města se i Ostrava potýkala s mnoha úskalími. Zejména nejasné podmínky a nepřesná metodika řídících orgánů dávaly jeho tvůrcům určité procento nejistoty. Významným benefitem při minimalizaci překážek se ukázala existence databáze záměrů (což zajišťuje převis poptávky nad reálnou možností financování), a to jak města jako samosprávné instituce, tak jeho společností, obvodů a neziskových organizací. Do tohoto "šuplíku" je možné vždy nahlédnout, čerpat inspiraci pro přípravu individuálních projektů nebo přímo uskutečnit již připravenou investici. Poslední aspekt vyžaduje především velkou zodpovědnost kompetentních odborů daného úřadu. Není třeba zdůrazňovat, že i pro projekty ze "šuplíku" je nutné hledat zdroje spolufinancování s hlavním důrazem na externí zdroje.
V rámci Integrovaného plánu rozvoje města je také nutné sladit zájmy města a partnerských institucí, které se musí zapojit do celého procesu přípravy i realizace programového rámce (respektování principu partnerství je základní podmínkou EU).
Jelikož uskutečnění integrovaného plánu je středně dlouhodobá záležitost, je žádoucí garantovat i politickou shodu napříč politickými reprezentacemi orgánů města. To znamená zaměřit se na témata, která jsou víceméně apolitická a zajistí udržitelnost projektu po celou dobu, tedy podle požadavků orgánů Evropské unie.
KAREL MALÍK
manažer IPRM,odbor ekonomického rozvoje Magistrátu města Ostravy
