Devět milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (prioritní osa 3 Rozvoj měst, oblast podpory 3.2 Subregionální centra) získalo město Bohumín na první etapu přestavby dvorů svých základních škol.
Opírat se přitom bude i o zkušenosti ZŠ na třídě Dr. E. Beneše, kde do té doby nevyužívaný školní dvůr předloni zrekonstruovali na atraktivní místo pro odpočinek, volnočasové aktivity i vyučování pod širým nebem. Tento prostor tam nyní slouží jako shromaždiště žáků před začátkem vyučování, v teplých dnech tam děti tráví přestávky a nepravidelně se tam koná i výuka zejména výtvarné, hudební či pracovní výchovy. Právě výuka v otevřeném prostoru a s tím související příležitosti pro environmentální výchovu dětí byly jedním z důvodů, proč Moravskoslezský kraj právě této škole nedávno udělil titul Ekologická škola.
POČÍTAJÍ I S VÝUKOU VENKU
Využití původně zanedbaných a nefunkčních školních dvorů pro aktivity škol se stalo jednou z priorit bohumínské radnice při investicích do objektů škol a jejich opravách. Místostarostka Mgr. Věra Palková k tomu podotýká, že nové školní vzdělávací programy, které si školy sobě "ušily na míru", podporují a doporučují klasické hodiny ve třídách prostřídat výukou venku. "Ve dvorech budou výuková hnízda, sportovní koutky - například s baketbalovým košem, či pergola k posezení o přestávkách. Odpoledne budou dvory využívat družiny. Součástí rekonstrukcí jsou také sportovní hřiště. Projekty jsme pojali komplexně jako modernizaci výuky," dodala místostarostka Bohumína.
Zmodernizované dvory budou otevřeny i veřejnosti. Například dvůr ZŠ Československé armády má odpoledne a o víkendech sloužit dětem z vedlejšího sídliště, ale také třeba rodinným centrům Slůně a Bobeš. Obě nezisková sdružení tam chtějí pořádat akce pro maminky s malými dětmi. Lepší zázemí zajistí i školní bufet s nabídkou občerstvení návštěvníkům areálu.
Vedoucí odboru školství, kultury a sportu městského úřadu Mgr. Pavla Skokanová tvrdí, že široké využití zmodernizovaných školních dvorů neklade žádné enormní nároky na výdaje související s jejich údržbou, a dodává: "Budou-li školní dvory v provozu i v odpoledních hodinách a o víkendech, počítáme se zřízením místa jakéhosi správce, který tam bude dbát o pořádek a večer bude areály zamykat. Jediným zvýšeným nákladem tedy budou tyto mzdové prostředky."
NEŽ MĚSTO PŘISTOUPÍ K PROJEKTU
Mgr. Pavla Skokanová se zamyslela i nad tím, co by si mělo každé město předem promyslet, než k rekonstrukcím školních dvorů a areálů přistoupí: "Radnice by do těchto modernizací určitě měly zahrnout řešení zeleně v areálu a jeho oplocení. Dále dostatečně projednat záměr s vlastníky okolních parcel, neboť s modernizací areálu naroste četnost a rozšíří se i způsoby jeho využívání. Při výběru aktivit pro školní dvůr se musí vycházet ze sociostruktury a potřeb žactva. Například naše pudlovská škola je školou komunitní, a proto v jejím areálu plánujeme skleník, arboretum a pracovní hnízdo, které žáci využijí pro rozvoj zručnosti a manuální dovednosti. Masarykova ZŠ je zase sportovně zaměřena a má velký počet tříd. Proto tam ve dvoře počítáme s hřištěm pro míčové hry i dalším minihřištěm pro streetball a minigolf. Skřečoňská škola je venkovská, takže tam vznikne ohniště s altánem, obří šachovnice a pingpongové stoly i hřiště s tribunkou. Rovněž je třeba zvolit vhodné doplňující prvky, jako jsou sluneční hodiny, lanové atrakce, lavičky, odpadkové koše, pítka s vodou, zahradní sprcha či skákací panáky ve dlažbě. Nejdůležitější však je aktivní zapojení školy - zejména učitelského sboru, do výběru a uspořádání herních ploch."
Autorkou uskutečněného projektu v ZŠ na třídě Dr. E. Beneše i teprve chystaného v ZŠ Československé armády je Ing. Ivana Remešová z ateliéru Šumperk. Z jejího pohledu je při přípravě těchto projektů nutno si předem také ujasnit zadání. Proto doporučuje zpracovat projektový záměr s údaji o území včetně širších vztahů a tras vedení, které se předem konzultují se správci sítí. Zpracovaný záměr ukáže na další možné vyvolané investice, jako jsou přeložky vedení, odstranění nevyhovujících objektů atd. Může však také podpořit bezkonfliktnost projektu třeba tím, že přinese požadavek na předběžnou akustickou studii, případně může zahrnout i odborné posouzení zeleně z bezpečnostního a zdravotního hlediska. Ing. Ivana Remešová upozorňuje také na nutnou spolupráci projektanta s vedením školy a učiteli. "Důležité a oboustranně prospěšné je to zejména v požadavcích na vybavení prostoru a jeho provoz. Návrhy (architektonické řešení) předkládám škole v alternativách, většinou vizualizovaných, a až z těchto jednání se profilují konečná řešení. Například vedení ZŠ ČSA si na dvoře přálo prosklenou pyramidu ze zastřešené pergoly přemístit k hlavnímu vstupu jako zastřešení zádveří. I když pergola vyčleněním tohoto prvku tratila na vzhledu, ve vazbě na další změny, zejména na nutné rozšíření ploch pro cvičení, se nápad ukázal jako dobrý," říká projektantka, s níž si spolupráci pochvaluje i bohumínská radnice.
JDE TO I NA VENKOVĚ
Jenže co když nepůjde o školy ve městech velikosti Bohumína, nýbrž o menší venkovské školy s limitovanými možnostmi jejich zřizovatelů? Jaké možnosti tam jsou pro zřizování "víceúčelových plácků"? "Takové prostory mohou vzniknout prakticky kdekoliv. Ovšem jejich vybavení by vždy mělo odpovídat charakteru lokality," soudí Ing. Ivana Remešová. "Menší obce navíc mohou využít práce svých řemeslníků, případně materiály, které má škola skladem. Vím, co říkám - pro jednu "chudou venkovskou školu" jsem takto vykryla výraznou část materiálu soupisem školního skladu a skládky. Škola si vybavila zahradu vějířovou pergolou, variabilním mobiliářem, ocelovými trelážovými prvky a novou plotovou výplní. To vše v krásné barevnosti."
"Kultivace prostředí má smysl. Je přece známo, že člověk je nejvíce formován v dětství. Vzory, které na něj působí, bude později napodobovat. Může-li tedy už jako dítě používat krásné materiály a vnímat pěkné tvary a barvy, pak je u něho založen předpoklad, že až dospěje a sám se začne aktivně rozhodovat, bude dávat přednost esteticky a účelně pojatým řešením," uzavřela Ing. Ivana Remešová.
IVAN RYŠAVÝ
