Ochrana pokojného stavu podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je příkladem svěření pravomoci správním orgánům rozhodovat ve věcech občanskoprávních. Ochranu poskytuje správní orgán, kterým je pověřený obecní úřad.1) Ve smyslu § 7 odst. 2 zákona...
Ochrana pokojného stavu podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je příkladem svěření pravomoci správním orgánům rozhodovat ve věcech občanskoprávních. Ochranu poskytuje správní orgán, kterým je pověřený obecní úřad.1) Ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, jde v tomto případě o tzv. přenesenou působnost obce, tj. o výkon státní správy v rozsahu stanoveném zvláštními zákony.
Orgány státní správy při poskytování právní ochrany podle § 5 nezkoumají právní otázky, tj. zda skutečně došlo k zásahu do cizího subjektivního občanského práva, jestli se tak stalo protiprávně, či po právu. Jejich úkolem je pouze poskytnout ve zkráceném řízení právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného, a tedy faktického stavu, a tak zabezpečit mezi dotčenými osobami pořádek a klid. Řízení o ochraně pokojného stavu probíhá podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Správní orgán v případě zřejmého zásahu do pokojného stavu může správním rozhodnutím předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Ustanovení § 5 občanského zákoníku přitom výslovně stanoví, že rozhodnutím správního orgánu není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. Předběžnost rozhodnutí podle § 5 občanského zákoníku proto nespočívá v předběžné povaze v rámci správního řízení, ale ve vymezení jejich vztahu k možnému soudnímu rozhodnutí. Je na postiženém subjektu občanskoprávního vztahu, zda se bude domáhat předběžné právní ochrany u příslušného orgánu státní správy, anebo právní ochrany přímo u soudu.
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ SE ZAHAJUJE NA NÁVRH
Návrh podává ten, který se domnívá, že jednáním či nečinností konkrétní osoby došlo k zásahu do pokojného stavu. Z návrhu musí být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co se navrhuje. Musí obsahovat popis okolností, které vedou navrhovatele k doměnce, že došlo k porušení pokojného stavu a návrh důkazů toto tvrzení podporujících. Z podání musí být také patrno, kdo jej činí a co se navrhuje. Žadatel je povinen označit další jemu známé účastníky, zejména toho, kdo do pokojného stavu zasahuje. Návrh musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určen, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která jej činí. Nemá-li návrh předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán navrhovateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Správní orgán je obsahem návrhu vázán. Návrh je možno podat ve lhůtě, než se rušivý stav stane stavem pokojným.
ROZHODNUTÍ BEZ ZBYTEČNÉHO ODKLADU
Zásah do pokojného stavu musí být tak zřejmý, že jej lze jednoduše bez složitého dokazování zjistit. Účastníci řízení jsou navrhovatel a osoba či osoby, proti kterým směřuje návrh. Správní orgán musí zjistit skutkový stav, tj. zda došlo k porušení pokojného stavu. Nelze zjišťovat stav právní. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, potom do 30 dnů od zahájení řízení. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Stanovená lhůta se prodlužuje o dobu potřebnou k provedení dožádání podle § 13 odst. 3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Výsledkem řízení je vydání rozhodnutí, kterým správní orgán zakáže rušiteli zásah, nebo uloží rušiteli povinnost obnovit předešlý pokojný stav. Správní orgán také může na základě zjištěného skutkového stavu dojít k závěru, že ke zřejmému zásahu do pokojného stavu nedošlo. Účastník řízení může do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí podat odvolání.
Poznámka
1) ustanovení § 11 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
VLADIMÍR NOVOTNÝ
Katedra práva a veřejné správy Vysoká škola CEVRO Institut
Sborník z konference
Dne 25. 9. 2008 se v informačním středisku Vysoké školy CEVRO Institut v Českém Krumlově uskutečnil seminář Ochrana pokojného stavu správními orgány. Nad seminářem převzal záštitu veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl, který se také semináře osobně zúčastnil. Přednesené odborné příspěvky byly vydány ve sborníku, který je možné objednat na adrese Vysoká škola CEVRO Institut, Jungmannova 28/17, Praha 1.
Příklady, kdy obec rozhoduje o ochraně pokojného stavu:
zajištění okamžitého přístupu na pozemek nebo k nemovitosti,
zajištění přístupu do bytu,
umožnění přístupu k měrným zařízením v domě či na pozemku,
zajištění přístupu k vodnímu zdroji a umožnění odběru vody,
zákaz vstupu do bytu či na pozemek.
(Je to demonstrativní výčet s určitou nepřesností formulace - pozn. autora.)
