V prvních třech letošních číslech jsme vás seznámili s problematikou poměrového měření tepla a vody v bytech i nebytových prostorech a se základními principy následného přerozdělování nákladů, tj. s rozúčtováním nákladů na teplo a vodu. Mezi procesem poměrového měření a procesem rozúčtování stojí...
V prvních třech letošních číslech jsme vás seznámili s problematikou poměrového měření tepla a vody v bytech i nebytových prostorech a se základními principy následného přerozdělování nákladů, tj. s rozúčtováním nákladů na teplo a vodu. Mezi procesem poměrového měření a procesem rozúčtování stojí jedna velmi důležitá operace - sběr naměřených dat, vše-obecně známé "odečty".
Pro indikaci či měření spotřeb jednotlivých médií či energií v bytech a nebytových prostorech se používá celá řada přístrojů, které přes všechny odlišnosti mají jedno společné - svým charakterem jsou to přístroje integrační, které v průběhu času načítají aktuální hodnoty spotřeb a výsledkem je sumární spotřeba za určité časové období. Tento údaj je nutno nějakým způsobem odečíst, zaznamenat a dále s ním pracovat; ať už na jeho základě přímo fakturovat (například údaje z plynoměru, elektroměru či patního vodoměru nebo měřiče tepla) nebo provádět rozúčtování jednotlivých nákladů v rámci zúčtovací jednotky (bytové vodoměry či měřiče tepla nebo indikátory - rozdělovače topných nákladů). Samotná technika odečtů je přímo závislá na typu měřicích přístrojů, přesněji na stupni jejich "zastaralosti" nebo naopak "pokročilosti".
OSOBNÍ SOUČINNOST UŽIVATELE
Pro odečty a sběr dat pro poměrové měření tepla a vody jsou nejdůležitější především indikátory - rozdělovače topných nákladů (I-RTN) a bytové vodoměry na studenou a teplou vodu. Odečty těchto přístrojů se obvykle provádějí jednou ročně. Jde většinou o sběr dat z velkého množství měřicích míst, s požadavkem na maximální přesnost a rychlost. Obtížnost tohoto požadavku ještě umocňuje fakt, že tento sběr dat nelze uskutečnit nezávisle na uživatelích bytů - jejich osobní součinnost je klíčovým momentem celého procesu a často i cestou ke zdaru či nezdaru celé akce. Podle vyhlášky číslo 372/2001 Sb., neposkytnutí takové součinnosti vystavuje uživatele nebezpečí uplatnění tzv. navýšení, které v případě tepla pro vytápění činí 60 % hodnoty spotřební složky a v případě teplé vody dokonce 200 %.
OSM ZÁKLADNÍCH KROKŮ
Klasické provádění odečtů poměrových měřidel je dosti komplikované a zahrnuje následující kroky:
příprava odečtových harmonogramů,
zveřejnění termínu a doby odečtů,
zpřístupnění bytů (eventuálně nebytových prostor, což bývá často komplikovanější),
vlastní odečet měřidel (u odpařovacích I-RTN navíc spojený s výměnou měřicí ampule) a provedení zápisu do odečtových protokolů,
opakování předchozích tří kroků pro náhradní odečtový termín,
organizování případných individuálních termínů odečtů,
vyhotovení seznamů neodečtených bytů,
vkládání odečtených dat do rozúčtovacího softwaru.
Vzhledem k obsáhlosti shora uvedeného výčtu, existují již delší dobu tendence ke zjednodušení a zautomatizování procesu odečtů, přičemž pokročilost těchto technologií je přímo úměrná době, v níž vznikají.
PRINCIP RADIOVÉHO PŘENOSU DAT
V současné době se stále více uplatňuje princip radiového přenosu naměřených dat. Eliminuje všechny těžkosti spojené s klasickým prováděním odečtů a omezuje se na jedinou návštěvu odečtového pracovníka, nezbytnou k odběru všech dat ze systému. Přístroj, respektive jeho radiová část, je trvale ve "spícím" stavu (stand-by), což jednak významně šetří jeho baterii, jednak nešíří do prostoru zbytečně rádiový signál, tj. neprodukuje "elektrosmog". Při odečtech, je vyslán ke "spícímu" přístroji telegram, který ho nejprve "probudí" a následně vyvolá odeslání zpětného telegramu obsahujícího všechna potřebná data - poslední dva roční odečty, posledních 14 měsíčních odečtů, hodnoty maximálních teplot otopného tělesa za poslední 2 roky a všechna případná chybová hlášení včetně těch, která indikují nedovolenou manipulaci s přístrojem během uplynulého období. Po odeslání a převzetí tohoto datového balíčku se přístroj samočinně uvede opět do režimu stand-by. Nejmodernější radiové systémy tímto způsobem maximálně omezují nadbytečnou komunikaci na pouhých několik minut ročně. U menších objektů se odečty provádějí z chodníku před objektem, u větších pak postupným procházením ze společných prostor, chodeb a schodišť. Uživatelé bytů nemusí zpřístupňovat své byty a doba provádění odečtů může být zcela libovolná. S výjimkou poškozených přístrojů je objekt odečten 100% a najednou. Požadavky na nízkou cenu vodoměru na straně jedné a nutnost jeho periodické výměny (ověřování) na straně druhé vyřešila tzv. modulární konstrukce bytového vodoměru, která dovoluje podle potřeby zaměňovat či obnovovat vodoměrnou část a zachovat radiovou jednotku zabezpečující sběr a přenos dat. Tato koncepce významně zlevňuje cenu radiového bytového vodoměru a dovoluje plně využít celou dobu životnosti radiové techniky, která činí 10 roků. Po stránce ekonomické pro běžný byt 3+1 (4 radiové I-RTN a 2 radiové bytové vodoměry) dnes činí pořizovací náklad včetně montáže méně než 4500 Kč.
Radiová technika přenosu a sběru dat je v současné době jednoznačně nejpokročilejším nástrojem v poměrovém měření pro potřeby rozúčtování nákladů na teplo a vodu v bytovém i nebytovém sektoru. Princip radiového přenosu dat je postupně dále zdokonalován a optimalizován podle poznatků z každodenní praxe. Automatický přenos odečtených hodnot do dalších softwarových nástrojů dovoluje průběžný monitoring spotřeb na objektech i v jednotlivých bytech a eliminuje možnost lidské chyby při manuálním zadávání dat.
JIŘÍ ZERZAŇ
ista Česká republika, s. r. o.
