Je to buď novinářská kachna nebo senzace. To si řekne snad každý, kdo se seznámí s čísly o snižování množství komunálního odpadu, které vyprodukuje malá slovenská obec u Nových Zámků - Palárikovo.
A novinářů, kteří se o případ Palárikova zajímají a chtějí odhalit tajemství ekologického úspěchu, má starosta obce Mgr. Jozef Derňár už plné zuby. Již se mu donekonečna nechce vysvětlovat, jak se obci podařilo být malým zázračným ostrůvkem čistoty v moři odpadků.
Od roku 2002 do roku 2008 sa tam snížilo množství odpadu z 285 kg na 75 kg na obyvatele a rok. V průběhu posledních čtyř let v obci, kde žije necelých pět tisíc obyvatel, poklesl objem odpadu, který se odváží na skládky, až o 60 %. Do separovaného sběru druhotných surovin sa zapojilo 98 % občanů. Tomuto číslu věří málokdo. Je však pravdivé.
Před několika měsíci sdružení Greenpeace spolu s Ministerstvem životního prostředí SR pripravily akci s názvem Vyčistíme si Slovensko. Během několika týdnů (v dubnu 2008) bylo zlikvidováno více než tisíc černých skládek odpadu. Dalších asi 5000 skládek odpadu všeho druhu stále leží tam, kde nemá.
V této souvislosti se palárikovský příklad jeví ako sci fi. Není. Palárikovo už "nakazilo" dalších 30 okolních obcí.
ZAČALO TO V ROCE 2000
Tenkrát obec musela zrušit starou skládku odpadu. Vzhledem k tomu, že se změnila legislativa v oblasti nakládání s odpady a již se nemohly využívat staré skládky, muselo zastupitelstvo hledat jiné možnosti.
Přímo na referátu životního prostředí obecního úřadu se sešli lidé, jejichž dlouhotrvající nadšení pro věc bylo a je hnacím motorem systému práce s odpady. Duší celého projektu je Ing. Iveta Markusková.
Přesvědčit lidi, aby se chovali ekologicky, není jednoduché, zejména v lokální, komunální sféře. Samozřejmě byly potřebné i peníze. Ale předtím se v obci asi 50 mladých lidí dohodlo, že připraví informační materiály, uskuteční přednášky, besedy a budou každého obyvatele informovat o tom, že je třeba separovat odpad a kompostovat biologický odpad. Bioodpady tvořily v obci počátkem nového tisíciletí najvětší složku komunálního odpadu.
A proč zbytečně platit za to, co se dá ještě zužitkovat? To byl dobrý argument.
První investicí obce byla kromě projektu nového systému nakládání s odpady také koupě štěpkovače (drtiče) větví. V roce 2004 obec zavedla separovaný sběr druhotných surovin. Ale ještě předtím si zajistila jejich odběr. A na všechny komodity - od papíru až po autovraky - má odběratele.
JAK PŘESVĚDČILI OBČANY
Všechno něco stojí, i ta nejlepší myšlenka. Inspiraci o postupném snižování odpadu a základní informace získali aktivisté, environmentalisté v obci od nevládní organizace Priatelia Zeme. Kampaň Smer k nulovému odpadu na Slovensko dorazila ze světa. Koncepci Zero Waste (v angličtině nulový odpad) podepsali a dodržují například na Novém Zélandě. Na "nulu", čímž se myslí posílat minimum odpadu na skládky, se chce dostat i Canberra, hlavní město Austrálie a okresy Del Norte a Santa Cruz v Kalifornii v USA. V roce 2004 se k nim připojilo Palárikovo.
Stále však nemáme odpověď na otázku, jak obec presvědčila občany? Prostřednictvím plateb. Plať jen za to, co vyhodíš. Tak to funguje. Od roku 2002 obec diferencovala poplatky za komunální odpad. Rodina, která se nezapojila do separovaného sběru, platila za každého svého člena 270 Sk ročně, ty domácnosti, co se zapojily, jen 170 Sk ročně.
V roce 2005 v obci zavedli množstevní sběr a lidé platí výlučně za odpad, který je třeba odvézt na skládku. Je nutné si zakoupit žetony s čárovým identifikačním kódem a při odvozu komunálního odpadu se pomocí čtečky zjišťují údaje o odpadu. Obec tak má přehled o množství odpadu v jednotlivých domácnostech. Separuje se také ve školách, na úřadech, v podnicích, obchodech, dokonce i na místním hřbitově. Ve škole například pověření žáci vynesou tříděný odpad na školní dvůr, kde je jakési minirecyklační středisko. V každé třídě se nacházejí plastové nádoby na tříděné komodity a jednou týdně se ze školního dvora odvážejí do velkého sběrného dvora v obci.
Dotáhnout celý projekt až do konce, tj. v současnosti k regionálnímu integrovanému systému separovaného sběru, to chce stále znovu a znovu poskytovat osvětu a zdokonalovat "výchovu" občanů i projekt. K tomu lze využít nejen vývěsky na obecním úřadě, ale i městské noviny a nekončící kampaň aktivistů.
Vyžaduje to rovněž investice. Finanční prostředky na lis, vysokozdvižný vozík a svozové vozidlo ve výši 5,8 milionu slovenských korun získala obec z Recyklačného fondu. (Jde o nestátní fond na podporu recyklace odpadu, více na www.recfond.sk.) Dalších 9,5 milionu slovenských korun poskytla Evropská unie v rámci Operačního programu Základní infrastruktura, Priorita 2, Opatření 2.3 Zlepšení infrastruktury odpadového hospodářství. Takže ve sběrném dvoře již pracuje vozidlo s hydraulickou rukou, dvoukomorový paketovací lis, nožní mlyn, třídicí linka. A na biologický odpad má obec k dispozici traktor, drticí lžíci a výkonný štěpkovač s nakladačem.
Každý, kdo se alespoň jednou snažil získat finanční prostředky na projekt, ví, jakou torturou museli na obecním úřadě projít.
Nakonec ještě jeden důležitý údaj: Zatímco v roce 2000 platila obec Palárikovo za zneškodnění odpadu, který vyprodukovala, více než milion korun, dnes platí méně než třetinu této sumy.
DAGMAR KRIŠTOFIČOVÁ
