Koncept CSR (Corporate Social Responsibility) nepochybně hýbe komerčním světem. Obecně je prezentován jako dobrovolný závazek firmy převzít odpovědnost ve vztahu k zaměstnancům, životnímu prostředí, regionu, kde podniká, i k širokému okolí. Z hlediska veřejné správy lze namítnout: My přece nepodnikáme a nepotřebujeme žádnou konkurenční výhodu. Nás se CSR netýká... Jenže to je velký omyl!
Má-li koncept CSR a všechny jeho modifikace poskytovat pro společnost (občany) synergické efekty (tj. neměly by být pouze efektem dárcovství), pak veřejná správa nemůže stát bokem. Občané totiž stále více i od veřejného sektoru vyžadují kvalitnější modernizované služby a produkty. V této souvislosti lze identifikovat následující trendy:
rostoucí požadavky na kvalitu poskytovaných služeb veřejným sektorem;
poptávku po informacích;
rostoucí počet projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP - Public Private Partnership);
omezené zdroje na uspokojení rostoucích potřeb občanů.
Vyjdeme-li ze základního cíle veřejné správy, tedy zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj (obce, města, kraje), pak již je zřejmá základní shoda s konceptem CSR, jak jej uplatňuje soukromý sektor. Firmy se totiž zpravidla přidržují stejného principu, sledujícího dlouhodobě udržitelný růst hodnoty společnosti. Při implementaci lze jednoznačně vypozorovat aktivity soukromého sektoru směřující k maximálnímu propojení s regionem a dobrovolnému převzetí odpovědnosti za jeho rozvoj.
NEŽ JEJ PŘEVEZMEME
Jaká je připravenost veřejné správy na tyto výzvy? Obecně lze konstatovat, že poměrně nízká, a to z následujících důvodů:
nízká informovanost o konceptu CSR;
mnohdy nepodložená podezření, že firmy chtějí ovlivňovat rozhodování veřejné správy výhradně ve svůj prospěch;
velká míra setrvačnosti v implementaci jakýchkoliv změn;
nepochopení přínosů/efektů/výhod CSR.
K tomu, aby úřad veřejné správy byl schopen efektivně využít synergických efektů CSR, je nezbytné si ujasnit následující:
Co čekáváme od CSR?
Budeme implementovat principy CSR do své strategie a následně v každodenní praxi?
Chceme být příjemcem CSR aktivit?
Principiálně jsme přesvědčeni o tom, že CSR lze uskutečňovat jako klíčové principy fungování veřejné správy. Nepochybně je možné diskutovat například o filantropii i mnoha jiných CSR aktivitách. Nicméně témata jako životní prostředí, pracovní prostředí, řízení lidských zdrojů atd. jsou přesně ta, u nichž využití konceptu CSR pomůže získat konkurenční výhody i pro úřad veřejné správy.
To, že obecní, městský, magistrátní či krajský úřad konkurenční výhodu nepotřebuje budovat, už dávno neplatí. Úřad, tak jako firmy, soutěží minimálně na trhu práce, veřejných služeb a produktů i reputace. V každém případě však cíl CSR musí být jednoznačně propojen na snahu o posílení udržitelného rozvoje obce/města/státu. Ruku v ruce s tímto cílem je logická snaha o budování "značky" a zvyšování kladného povědomí o "úřadě". Není tedy nic proti ničemu, bude-li při hledání CSR strategie stát v pozadí poměrně jednoduchá otázka: Jak udržet/získat další občany v obci či městě.
Co lze očekávat na úrovni veřejné správy převzetím konceptu CSR:
změnu firemní kultury;
změnu komunikační strategie úřadu;
posílení transparentnosti rozhodování;
posílení transparentnosti, účelnosti a efektivnosti využívání rozpočtových prostředků;
hospodárnost využívání zdrojů;
posílení risk managementu
zlepšení v oblasti řízení lidských zdrojů atd.
VEŘEJNÁ SPRÁVA A BYZNYS: CO JE SPOJUJE A CO ROZDĚLUJE
V čem se bude implementace CSR principů úřadu lišit od firem? Především mírou odpovědnosti: Zatímco klíčovým kritériem firemního CSR je dobrovolnost (tj. nad rámec platného právního řádu), úřad veřejné správy je povinen konat v rozsahu platných právních předpisů - a v tomto ohledu se pro něj žádný prostor jistě neotevírá. Jenže nic mu přece nebrání zkvalitňovat poskytované veřejné služby a produkty, lépe řídit lidské zdroje, aktivně zapojit občany do rozhodování o věcech veřejných, zlepšit veřejnou volbu atd.
Zkuste si představit úřad, kde je veřejně k dispozici srozumitelný plán na aktuální rok, jasná a přehledná konstrukce rozpočtu, kde se neskrývá rozhodování a kde občané mají například přístup k informacím o veřejných zakázkách. Úřad, kde se skutečně šetří (energie, papír, voda) a kde rozhodování o všech výdajích (již ve fázi návrhu rozpočtu) se zkoumá co do účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Že je to utopie? Není! Jen je třeba pořádně se rozhlédnout po České republice, neboť řada úřadů už tyto dílčí principy přijala.
Z hlediska druhého základního cíle, a to přijímání firemních aktivit CSR, je nezbytné transparentně nastavit strategii a následně plán obce nejlépe ve střednědobém horizontu. Pokud totiž laicky pohlédnete na zveřejňované rozpočty územních samospráv, stěží najdete propojení na konkrétní strategic- ké cíle.
Právě tato nesrozumitelnost bývá bariérou mezi úřadem a občanem, ale i firmou, která by ráda posílila své regionální vazby. Není-li srozumitelně a jednoznačně sděleno, čeho chce veřejná správa při rozvoji regionu dosáhnout, je nejasně vymezen i prostor, v němž by se daná firma mohla angažovat. Jinak řečeno, pokud se veřejná správa nezajímá o CSR aktivity firem působících v regionu, vlastně tak může neefektivně vynakládat i vlastní finanční prostředky.
Zásadním předpokladem pro úspěch z hlediska jak implementace CSR na úřadě, tak přijímání CSR aktivity od firem je vysoká míra etického jednání v rámci veřejné správy. Bez něho je celý koncept CSR odsouzen předem k nezdaru, či postaven pouze do role Public Relations.
MARTIN BĚLČÍK
Consultant M.C.TRITON
MARKÉTA BORECKÁ
Business Development Specialist M.C.TRITON
