Budovy spotřebují podle profesora Bedřicha Moldana plných 40 % primárních energetických zdrojů. Uvedl to na konferenci Trh nemovitostí a stavební průmysl a jejich odpovědnost ke změnám životního prostředí, kterou v říjnu v Praze uspořádala Česko-belgicko-lucemburská smíšená obchodní komora. Jiří...
Budovy spotřebují podle profesora Bedřicha Moldana plných 40 % primárních energetických zdrojů. Uvedl to na konferenci Trh nemovitostí a stavební průmysl a jejich odpovědnost ke změnám životního prostředí, kterou v říjnu v Praze uspořádala Česko-belgicko-lucemburská smíšená obchodní komora. Jiří Kalina ze společnosti Regulus, s. r. o., na konferenci v té souvislosti upozornil na to, že samotné zateplení a výměna oken v budovách dnes už na požadované hodnoty úspor energií nedosáhnou.
KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ JE NEJLEPŠÍ
"Musíme tedy přistoupit i k rekonstrukci technických zařízení budov, přičemž využití energie slunce v těchto technologiích je rozhodně perspektivní," míní Jiří Kalina. Uvedl příklad solárního systému na přípravu teplé vody na bytovém domě v Brně s denní spotřebou teplé vody zhruba osm tisíc litrů. "Při takových instalacích pochopitelně nejde jen o to osadit dům solárními kolektory. Stejně důležitá je správná volba samotného hydraulického uspořádání, velikosti akumulačních nádrží a vlastně celé technologie, požadovaného elektrického příkonu apod. To vše samozřejmě rozhoduje o tom, zda lze v konkrétní aplikaci podobné zařízení uskutečnit. Nejlepší je obrátit se na odborníky a nechat si zpracovat alespoň hrubou studii, která může odkrýt alespoň některá prvotní úskalí a investora na ně předem upozornit," připomíná Jiří Kalina.
Podle jeho slov neexistují žádná zásadní omezení pro využívání solárních systémů i v budovách ve vlastnictví obcí a měst. "Samosprávy mohou čerpat z různých programů, a to nejen ministerstva životního prostředí. Máme bohaté zkušenosti s aplikacemi na municipálních objektech. Solárními systémy jsme například osadili několik mateřských škol v Praze, zajímavá aplikace je umístěna na Domě s pečovatelskou službou Jihlava (viz foto na str. 17 - pozn. redakce), velká instalace se dokončuje na ZŠ Lukavec, kde je i kombinace s tepelnými čerpadly apod.," konstatuje expert ze společnosti Regulus.
NEŽ OBEC PŘISTOUPÍ K PROJEKTU...
Ing. Jiří Bártů, ředitel brněnské společnosti Apex Euro, s. r. o., radí, že dříve než obec přistoupí k projektu přípravy teplé vody za pomoci solárních systémů ve svých objektech, měla by si prověřit, jaký je stav jejich zateplení, rozvodů, vybavení strojoven apod. "Potřebný je mít i energetický audit - ale poctivě odvedený. Nesmí jít jen o hru čísel," dodává Ing. Jiří Bártů. Podcenit se však nemá ani zakomponování solárního systému do vzhledu dané nemovitosti.
Jak je to však s návratností investic tohoto druhu? "U rekonstrukcí se obecně vychází z provozních nákladů, které jsou prokázány několik let zpětně. Solární systém se bilancuje co nejpřesněji na základě vstupních dat o odběrech energie a účinnosti stávající technologie - a pak se oba systémy (před rekonstrukcí a po ní) porovnávají, spolu se započtením velikosti investice. Otázkou je prognóza vývoje ceny energie použité v původní technologii. Ze zkušenosti posledních let je jasné, že započtení pohybu cen energií do tohoto srovnání bývá v 99,9 % návratnost solárního systému mnohem optimističtější," uzavřel Jiří Kalina.
Zástupci obou firem se shodují v tom, že největším přínosem pro investora, který sáhne po využití sluneční energie, je vysoká účinnost celého systému přípravy teplé vody v celoroční bilanci. Nikoliv nepodstatnými efekty je však také třeba "green image" obce a samozřejmě rovněž pozitivní dopad na životní prostředí.
IVAN RYŠAVÝ
